Ložisko (geologie)

Ložisko (ložisko nerostné suroviny nebo nerostný zdroj) je anomální přírodní nahromadění nerostné suroviny pod povrchem nebo na zemském povrchu, kterou je v současnosti nebo budoucnosti možné z praktického (či ekonomického) hlediska výhodné nebo dovolitelné těžit se ziskem.

Aby mohly akumulace nerostných surovin být považovány za ložiska, musí mít požadovanou kvalitu, technologické vlastnosti a dostatečné množství zásob. Ložisko musí mít též vhodnou pozici v geologickém prostředí, která umožňuje jeho rentabilní těžbu vzhledem k dosaženému stupni technologického rozvoje. Jiná definice uvádí, že ložisko je místo nahromadění prvků nad průměrnou hodnotu klark v zemské kůře.

Dělení

Ložiska se dělí podle vzniku na mnoho ložisek – magmatická, metasomatická, pegmatitová atd.

Podle druhů ložiska se rozlišují ložiska

• kaustobiolitů – organické zbytky, které se přeměnily na suroviny (např. ropa, zemní plyn, uhlí)
• kovových surovin – železo, hliník, zlato atd.
• nekovových surovin – štěrk, kámen, písek, halit, apatit atd.

Podle těžitelnosti se dělí na:

• bilanční – vytěžitelné a dostupné zásoby, které lze vytěžit a jejich těžba je rentabilní
• nebilanční – nevytěžitelné z důvodů špatných geologických podmínek, ochrany přírody, odpisu zásob nebo nerentability těžby

Dělí se též na:

• ložiska vyhrazených nerostů (tj. výhradní ložiska) – podmínky využití upravuje horní zákon^[1]
• ložiska nevyhrazených nerostů

Zásoby

Pro určení velikosti zásob ložiska (tzv. výpočet zásob) je potřeba sběr, zpracování a vyhodnocování údajů o geologické pozici, kvantitě a kvalitě užitkových nerostů v jejich přirozeném nebo antropogenním uložení, umožňující rozhodnout o jejich dalším využití^[2]. Je to závěrečný krok ve složitém postupu různých odborných úkonů, které zahrnují zpracování množství geologické, technické a jiné potřebné dokumentace do podoby závěrečné zprávy. Taková zpráva by měla obsahovat všechny potřebné informace o ložisku, zejména popis jeho stavby, petrografických a mineralogických charakteristik a jiné. Údaje o ložisku by též měly obsahovat geologické mapy, schémata či náčrty. Jedněmi z nejdůležitějších informací by měly být tabulky výpočtu zásob, včetně jeho množství a kvality, sestavené na základě přiložených výsledků rozborů.^[2]

Ložiska nesplňující kritéria umožňující těžbu (např. pro svou nízkou kvalitu) se označují jako nebilanční ložiska. V důsledku rozvoje technologických postupů nebo nárůstu potřeby nebo cen surovin se však mohou stát bilančními ložisky i akumulace, které dříve za ložiska nebyly považovány. Běžný je i opačný proces, při vytěžení nebo změně geologických podmínek v ložisku.^[3]

Bilanční ložiska jsou taková, která je možné v současnosti využít. Podle prozkoumanosti, úložných poměrů, kvality a báňsko-technických podmínek se dělí na:^[4]

• ověřené zásoby - jejich vlastnosti a rozměry jsou ověřené průzkumnými díly, jejich kvalita prokázána laboratorně
• pravděpodobné zásoby - jejich vlastnosti a rozměry jsou odvozeny na základě nepřímých průzkumných metod, není též znám obsah škodlivých složek apod.
• předpokládané zásoby - jejich vlastnosti a rozměry jsou jen částečně hmotně prokázány, většina informací o nich je odvozena na základě analogií z obdobných ložisek

Podle možnosti dobývání, podmíněné technologií dobývání, bezpečností provozu a určenými ochrannými pilíři se zásoby klasifikují:^[2]

• vázané zásoby - surovina vázaná v ochranných pilířích povrchových a podzemních staveb, zařízení a banských děl a v pilířích, určených k zajištění bezpečnosti provozu a ochrany chráněných zájmů
• volné zásoby - všechny ostatní zásoby.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ložisko (geológia) na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu minerální ložisko na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo ložisko ve Wikislovníku