Loď Speedwell (1577)

Nalodění poutníků, na obraze je William Brewster s Biblí, pastor John Robinson, John Carver, William Bradford, Miles Standish a jejich rodiny při modlitbě. Ženy a děti naznačují význam rodiny v komunitě. Duha symbolizuje naději a Boží ochranu. Malíř obrazu: Robert Waltr Weir, 1837

Speedwell byla malá loď o výtlaku 60 tun, která byla zakoupena, aby spolu s lodí Mayflower přepravila osadníky z Anglie do kolonie ve Virginii.

Historie

Loď byla postavena v roce 1577 pod názvem Swiftsure jako součást anglických příprav na válku proti Španělsku. Zúčastnila se boje proti španělské armádě. Během expedice Sira Roberta Devereux, 2. hraběte z Essexu v roce 1596 na Azory sloužila jako velitelská loď Sira Gelliho Meyricka. Po ukončení války se Španělskem byla v roce 1605 vyřazena z provozu a přejmenována na „Speedwell“.

Příprava na cestu do Severní Ameriky

Náboženští separatisté, především puritáni či jiná náboženská uskupení prchali z Anglie před pronásledováním krále Jakuba I. Stuarta. Rozhodli se pro přesídlení do Ameriky, kde by mohli žít ve svobodném světě. Kapitán Blossom pro ně koupil loď Speedwell v Nizozemsku a opustil přístav Delfshaven 22. července 1620.[1] Pod velením kapitána Reynoldse plula loď do anglického Southamptonu. Tam se měla připojit k lodi Mayflower. Ta byla pronajata budoucím osadníkům od obchodních investorů (opět kapitán Blossom). V Southamptonu se ke skupině připojili další cestující. Do Speedwellu už v té době ovšem vnikala voda. Lodě trávily na kotvišti v Southamptonu téměř dva týdny. Během té doby byl Speedwell opravován a cestující museli prodat některé své věci, jídlo a nářadí, aby pokryli náklady a přístavní poplatky.[2]

Obě lodě vypluly 5. srpna 1620, ale Speedwell stále nabíral vodu, a obě lodě se vrátily do Dartmouthu v Devonu kvůli opravám. Při druhém pokusu Mayflower a Speedwell urazily asi 300 námořních mil (560 km; 350 mil) za Land's End v Cornwallu. Protože Speedwell stále nabíral vodu, vrátila se obě plavidla do Dartmouthu. Pasažéři se rozhodli plout do Ameriky na Mayflower.[1] Podle Bradforda byl Speedwell prodán v aukci v Londýně a poté, co byl opraven, provedl řadu úspěšných plaveb pro své nové majitele. Dva z jejích cestujících, kapitán Thomas Blossom a jeho syn, se vrátili do Leidenu.[3]

Před plavbou byl Speedwell přemístěn do Delfshavenu a měl dva stěžně. Nathaniel Philbrick teoretizuje, že posádka použila stěžeň, který byl pro loď příliš velký, a navíc byla loď přetížena, což způsobilo, že trup byl velmi namáhán a vznikaly v něm díry.[4] William Bradford napsal, že zatékání do lodi bylo způsobeno nejen namáháním tělesa trupu lodi, ale za hlavní příčinu považuje chyby posádky.[3] Cestující Robert Cushman napsal do Dartmouthu v srpnu 1620, že zatékání vody do trupu lodi bylo způsobeno uvolněnou deskou o délce asi dvě stopy.[5]

Jedenáct lidí ze Speedwellu nastoupilo na Mayflower, 20 lidí se vrátilo do Londýna (včetně Cushmana), zatímco ostatních asi 102 lidí pokračovalo v plavbě. Mayflower potřetí zamířil do Nového světa. Dne 6. září 1620 opustila Mayflower Plymouth a 11. listopadu dorazila do zátoky Cape Cod Bay. Loď Speedwell nahradila loď Fortune, která dorazila do Plymouth Colony o rok později 9. listopadu 1621.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Speedwell (1577 ship) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b „The Voyage of the Mayflower & Speedwell“, Pilgrim Hall Museum. www.pilgrimhallmuseum.org [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-06. 
  2. ↑ „Mayflower – the Southampton story“, Southampton City Council[nedostupný zdroj]
  3. ↑ a b Ames 1907, Chapter II.
  4. ↑ PHILBRICK, Nathaniel. Mayflower. [s.l.]: Penguin Publishing, 2007. 
  5. ↑ Ames 1907, Appendix VIII.

Související články

  • Mayflower Compact

Literatura

  • AMES, Azel. The Mayflower and her Log. New York: Houghton, Miflin, 1907. Dostupné online. 
  • WHITE, Henry. Indian Battles: with Incidents in the Early History of New England. New York: D.W. Evans & Co, 1859. Dostupné online. 
  • BRADFORD, William. Bradford's History of Plymouth Plantation, 1606-1646. New York: Charles Scribner's Sons, 1908. Dostupné online. Kapitola The 8. Chap., s. 87. 
  • HARVEY, Robert Paton. Where Currant Bushes Grew: An Introduction to the Sackville Fultzes. Nova Scotia Historical Review. 1982, roč. 2, čís. 1, s. 12. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Embarkation of the Pilgrims.jpg

Protestant pilgrims are shown on the deck of the ship Speedwell before their departure for the New World from Delfshaven, Holland, on July 22, 1620. William Brewster, holding the Bible, and pastor John Robinson leading Governor Carver, William Bradford, Miles Standish, and their families in prayer. The prominence of women and children suggests the importance of the family in the community. At the left side of the painting is a rainbow, which symbolizes hope and divine protection. The rainbow colors are intentionally atypical with red-white-blue, the colors of the Dutch flag.
One of four scenes of early exploration in the U.S. Capitol Rotunda, 1843 [1]
Weir (1803–1890) had studied art in Italy and taught art at the military academy at West Point.

The dimensions of this oil painting on canvas are 548 cm x 365 cm (216 inches x 144 inches; 18 feet x 12 feet)