Lobkovice

Lobkovice
Zámek Lobkovice
Lokalita
Charakter	část města
Obec	Neratovice
Okres	Mělník
Kraj	Středočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°15′6″ s. š., 14°32′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	813 (2021)[1]
Katastrální území	Lobkovice (4,02 km²)
Nadmořská výška	167 m n. m.
PSČ	277 11
Počet domů	240 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Lobkovice
Další údaje
Kód části obce	103667
Kód k. ú.	703664
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lobkovice jsou nyní částí města Neratovice v okrese Mělník. Kdysi byly samostatnou obcí. Leží na levém břehu Labe, pochází odtud rod Lobkoviců a žil zde historik a politik František Palacký.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1341.^[3] V roce 1384 je zmiňován ve sporu o labský jez s arcibiskupem Janem z Jenštejna maršálek královského dvora, majitel Lobkovic Jan Čuch ze Zásady.^[4] Na samém východě vesnice mezi polabskými lužními lesy se dnes nachází zámek, který byl ale původně dřevěnou tvrzí. Tvrz byla poprvé zmíněna roku 1403, kdy ji nechal postavit Prokop Krukner, měšťan z Prahy. Stavěl poblíž Labe, zčásti byla chráněná bažinami, zbytek pak byl obehnána valy. O šest let později se majitelem stal Mikuláš Chudý z Újezda (z vesnice Újezd (Jestřebí)), který se pak psal z Lobkovic.^[5] Právě on je označován za zakladatele mocného šlechtického rodu Lobkoviců, ve staročeštině Lobkowiczů. Po jeho smrti se jeden ze synů Jan Popel vzepřel králi Jiřímu z Poděbrad a ten pevnůstku dobyl. Za rok mu král panství zas vrátil. Pak se zde nadlouho usídlila rodina Sekerků, kteří postupně tvrz přebudovávali. V roce 1610 byl zde poprvé uváděn existující zámek a pět let poté jej koupila Polyxena z Lobkovic, takže se panství po letech vrátilo rodině Lobkoviců.

Stejně jako celé Neratovicko ves i zámek velmi utrpěly během třicetileté války, kdy byla zdejší krajina velmi zpustošená. Nedaleko obce byla 29. května 1639^[6] svedena tzv. bitva u Lobkovic mezi císařskými oddíly armády generála Vavřince IV. z Hofkirchu a Raimunda Montecuccoliho a švédskou armádou polního maršála Johana Banéra během jednoho ze švédských tažení do Čech. V té Švédové zvítězili, zajali Montecuccoliho i zraněného Hofkircha, během bojů pak došlo k výrazné destrukci obce a vypálení zámku.^[7] Roku 1654 zbyly ze zámku jen zdi a věž. Opravu provedl další z Lobkoviců roku 1679.

V 19. století získal vesnici se zámkem pražský advokát Jan Měchura, jehož dcera si vzala Františka Palackého. Zámecký areál však sloužil jako hospodářské sídlo, nikoliv zámek šlechty. Byl zde také pivovar, po něm jen sladovna. Později se dostal zpět do držení rodiny Lobkoviců. V roce 1945 byl zkonfiskován a převzal jej v zastoupení státu MNV Lobkovice. Tehdy byla ves samostatná. Stát zde umístil část depozitáře Národního technického muzea. Po roce 1980 zámek převzala Karlova univerzita a začala jej upravovat na depozitář knihoven. V té době patřila ves už rychle se rozvíjejícím Neratovicím a tamní MěNV v zámku připravoval zřízení obřadní síně a pamětní síně Františka Palackého; investoval i do opravy zčásti zřícené věže. Po roce 1989 však byl zámek vrácen v restituci rodině Lobkoviců.

V roce 2011 zde žilo 662 stálých obyvatel.

• Zámek Lobkovice z 16. století blízko Labe, v soukromém vlastnictví.^[8] Před zámkem roste chráněný jinan.^{[9][souř 1]}
• Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století, upraven v 18. století, přistavěna barokní zděná zvonice. U kostela se nachází rodinná hrobka Františka Palackého a malý hřbitov.^[10]
• Před kostelem je malý parčík s pomníkem obětem první světové války. U sv. nároží ohradní zdi kostela roste chráněná lípa.^{[11][souř 2]}
• Hřbitov
  • Hrobka rodiny Františka Palackého: výklenková kaple s kamennou sochou stojícího Krista Spasitele (dílo Jana Meixnera)
  • Hrob českého diplomata Miroslava Plesingera-Božinova^[12]
• Dub u Lobkovic, památný strom (dub letní) při ústí Kojetického potoka do Labe.^{[13][souř 3]}
• Zdymadlo na Labi – Plavební komora byla na řece vybudována v letech 1914–1922, k její velké opravě došlo v letech 1976–1977 mj. kvůli intenzivní lodní dopravě uhlí po Labi pro Elektrárnu Chvaletice.
• Kamenná kniha, plastika Kurta Gebauera (2018) na břehu Labe za zámkem. Dílo připomíná zdejší pobyt Františka Palackého. Návrh byl jedním z výsledků sympozia Oživené město Neratovice ´97, realizace se uskutečnila díky veřejné sbírce.^[14]

• 

  Památník národní revoluce v Lobkovicích na kopci bývalém lomu na začátku 20. století nyní jen kopec je památník vzpomínající na rok 5-9.května 1945 tudíž konec 2. světové války (8.5.1945)

Ve vesnici je vybudován malý sportovní areál, kde desítky let hraje soutěže místní fotbalový klub nyní pod názvem FC Lobkovice a jehož součástí je hřiště pro softball a dvě hřiště na volejbal. Fotbalový klub byl založen roku 1923.

Dříve zde působil I.stupeň základní školy, ke konci 20. století byla budova na křižovatce ulic Palackého a Pionýrů využita pro Obchodní akademii.

V obci je železniční zastávka Lobkovice na trati 074 Neratovice–Čelákovice. Souběžně s železniční tratí vede silnice II/101 z Neratovic do 5 km vzdáleného městečka Kostelec nad Labem, u železniční je i autobusová zastávka. Do obce zajíždí i linka MHD z Neratovic, je zde několik jejích zastávek.

Na Labi se nachází zdymadlo, které je součástí labské vodní cesty.^[15]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lobkovice na Wikimedia Commons
• Web o Lobkovicích
• Zámek na webu Hrady.cz
• Lobkovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Občanský spolek Lobkovice