Lobkovický palác (Pražský hrad)
| Lobkovický palác na Pražském hradě | |
|---|---|
 Lobkovický palác na Pražském hradě | |
| Základní informace | |
| Sloh | Renesance, baroko |
| Architekt | Carlo Lurago (autor barokní přestavby) |
| Výstavba | 1. polovina 16. století |
| Přestavba | 1651-68 (barokní přestavba), 1973 |
| Materiál | Zdivo |
| Další majitelé | Pernštejnové Lobkovicové, Wolf Krajíř z Krajku |
| Současný majitel | Lobkovicové |
| Poloha | |
| Adresa | Jiřská 3/1 Praha 1, Hradčany 119 00 Praha 012,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′29,79″ s. š., 14°24′17,47″ v. d. |
| Další informace | |
| Kód památky | 11719/1-922 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Pražský hrad) |
| Web | https://www.lobkowicz.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lobkovický palác (též Lobkowiczký či Lobkowitzský, dříve Pernštejnský) je barokní stavba ve spodní části Jiřské ulice na Pražském hradě, sousedící s bývalým Ústavem šlechtičen (dříve Rožmberským palácem). Je vlastněný rodinou Lobkoviců a jako takový je jedinou soukromě vlastněnou částí Pražského hradu.
Historie
Ve 13. století na místě paláce stávalo několik obytných domů, později dva mohutné gotické domy českých šlechticů. Palácový objekt začal stavět před polovinou 16. století Wolf Krajíř z Krajku a po něm pokračovali v letech 1555–1562 a 1570–1576 Jaroslav z Pernštejna a Vratislav II. z Pernštejna. Původní renesanční Pernštejnský palác měl čtyři křídla kolem nádvoří.
Události doby reformace
V roce 1618 se zde po tzv. druhé pražské defenestraci před protestanty ukryli místodržící Slavata a Martinic. V roce 1627 palác získala Polyxena z Pernštejna, provdaná za Zdeňka Vojtěcha z Lobkovic, a provedla poslední renesanční úpravy. V letech 1651–1668 palác barokně přestavěl architekt Carlo Lurago pro jejího syna Václava Eusebia z Lobkovic, tehdejšího českého královského místodržícího.
19. století
Kolem roku 1810 byl palác upraven klasicistně (jako autor je uváděn František Pavíček) a dále adaptován v letech 1861–1862, kdy byl příčkami rozdělen velký sál s iluzivními malbami.[1]
20. století
V době nacistické okupace a následných komunistických vlád byl majetek Lobkoviců včetně paláců dvakrát zkonfiskován.
V roce 1973 prošel palác rozsáhlou rekonstrukcí, která trvala 13 let, a v roce 1987 sem byla umístěna historická expozice Národního muzea.
21. století
V roce 2002 byl palác v restituci navrácen rodu Lobkowiczů. V lednu 2006 zde byla zrušena expozice Národního muzea a v roce 2007 byl palác znovu otevřen veřejnosti. V prvním patře paláce se v původní podobě dochovala rodová kaple sv. Václava a dva sály z třetí čtvrtiny 17. století. Ve druhém patře se nacházejí umělecké sbírky rodu Lobkowiczů.
Odkazy
Reference
- ↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 104–105.
Literatura
- POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 397 s. S. 24, 139.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lobkovický palác na Pražském hradě na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Hrad.cz (Lobkovický palác)
- Praguewelcome.cz (Lobkovický palác)
- Lobkowiczové, Modrá krev, Česká televize
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Coat of arms of Prague
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Pražský hrad, Lobkowiczký palác, pohled ze zahrady Na Valech
Autor: Roman Boed from The Netherlands, Licence: CC BY 2.0
Pražský hrad - Ústav šlechtičen a Lobkowitzský palác, pohled z domu U Turkovy hlavy, Sněmovní 8