Locika jedovatá

Jak číst taxoboxLocika jedovatá
alternativní popis obrázku chybí
Locika jedovatá
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Rodlocika (Lactuca)
Binomické jméno
Lactuca virosa
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Locika jedovatá (Lactuca virosa) je dvouletá léčivá rostlina z čeledi hvězdnicovité s účinky podobnými opiu.

Popis

Locika jedovatá má olistěnou, oblou lodyhu a dosahuje výšky od 60 cm do 2 m. Přímá lodyha je nevětvená a světle zelená s fialovým tečkování. Listová růžice má vstřícné listy o délce až 50 cm, ty jsou tuhé, lysé a modravě zelené. Květenstvím je vrcholíková lata s množstvím žlutých květů. Plodí oválnou černou nažku se stříbrnými štětinami na špičce. Celá rostlina je protkána mléčnicemi, které při poranění roní latex.

Areál rozšíření

Locika jedovatá pochází z oblasti Středozemního moře, ale vyskytuje se také v Severní Americe,a teplejších částech Evropy. Roste na kyprých, vlhkých půdách bohatých na živiny.

Historie

Locika jedovatá je tradiční drogou severoamerických indiánů[1] a do poloviny 19. století byla používána lékaři v případě nedostupnosti opia. Výraznější výzkum byl proveden roku 1911 ve Spojeném království, kde byly objeveny účinné látky, lactucopicrin a lactunin. Užíval ji také španělský architekt Antoni Gaudí, údajně pro získání inspirace.[2][1]

Použití

Locika jedovatá má účinky podobné opiu, žádné opiáty však neobsahuje. Z latexu se získává locikovina (lactucarium, locikové opium, salátové opium) jež je vzhledem i účinky podobná opiu. Může být užito jako anestetikum, uspávadlo či k rekreačním účelům. Účinky trvají od půl hodiny po pár hodin a ustupují zvolna. Oleje a extrakty se přidávají do čajů pomáhajících usnout. Používá se také do salátů. Vyrábí se také nápoje pomocí macerace listů. Nejčastějším způsobem užití, používaným i indiány je ale kouření sušeného latexu.

Rostlina obsahuje flavonoidy s silnými antioxidačními účinky. Také příznivě působí na kašel a používá se jako afrodisiakum. Nevyvolává závislost, ale může mít krátkodobé nežádoucí účinky jako pocení a závratě.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lactuca virosa na anglické Wikipedii.

  1. a b R. A. Miller: Afrodisiaka - Magické a rituální použití. Volvox Globator, Praha, 1995, (ISBN 80-85769-44-1), S. 41.
  2. Locika jedovatá v Encyklopedii psychotropních rostlin

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Lactuca virosa - Köhler–s Medizinal-Pflanzen-213.jpg
Gift-Lattich. A B Pflanze in natürl. Grösse; 1 noch nicht entfaltete Blüthe, vergrössert; 2 Blüthe im Längsschnitt desgl.; 3 einzelnes Blüthchen, desgl.; 4 Staubgefässe mit zu einer Röhre verwachsenen Staubbeuteln desgl.; 5 einzelnes Staubgefäss, desgl.; 6 Pollen unter Wasser, desgl.; 7 Griffel mit den Narben, desgl.; 8 u. 9 Fruchtknoten, von verschiedenen Seiten, stark vergrössert; 10 Frucht in natürl. Grösse; 11 dieselbe vergrössert; 12 u. 13 dieselbe im Längs- und Querschnitt.