Lockheed Martin X-55

Lockheed Martin X-55
Lockheed Martin X-55
Určení	experimentální transportní letoun
Výrobce	Lockheed Martin
První let	2. června 2009
Charakter	vyřazeno
Uživatel	AFRL
Vyrobeno kusů	1
Cena za program	50 mil. USD[pozn. 1][2]
Vyvinuto z typu	Fairchild Dornier 328JET
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lockheed Martin X-55 Advanced Composite Cargo Aircraft (ACCA) přezdívaný také jako Carbon Comet^[2][3] je experimentální dvoumotorový transportní letoun. Jehož cílem bylo demonstrovat možnosti využití kompozitních materiálů pro stavbu letounů a také ověřit významné snížení potřebného času a nákladů na výrobu.^[4] Letoun navržený výzkumnou laboratoří letectva Spojených států amerických (AFRL), byl postaven leteckou společností Lockheed Martin v oddělení Advanced Development Programs (Skunk Works) v kalifornském Palmdale.

Konstrukce

Konečný návrh X-55 je založený na letounu Fairchild Dornier 328.^[5][6] Trup letounu Fairchild Dornier 328JET, který byl původně vyroben z hliníkových slitin byl z větší části nahrazen nově navrženým trupem.^[7] Nová konstrukce trupu široce využívala pokročilé kompozitní materiály, které byly vybrané tak, aby umožňovaly vytvrzování mimo autokláv (průmyslové) při nižších teplotách a tlacích než předchozí materiály.^[2] Materiál, který byl označen při výrobě dostal označení MTM45-1^[8][9] a jádrem z Nomexu.^[9]

Konstrukci kompozitního trupu vznikla složením dvou skořepin, které se skládaly z horního a spodního dílu, které byly kromě spoje propojeny také díky vnitřním žebrům. K trupu byla později připojeny i další díly složené z kompozitních materiálů vertikálního stabilizátoru, kryty podvozku, zadní nákladová rampa aj. Z původního trupu byla zachována přední část letounu obsahující pilotní kabinu až po sekci se vstupními dveřmi. Ta byla obohacena o upevňovací prvky, které jsou použíté ke spojení přední a nové zadní části letounu. Byly také zachovány křídla, vodorovné ocasní plochy a motory z původního letounu.^[9] Poháněn byl dvojicí dvouproudových motorů Pratt & Whitney PW306B.^[4][10]

Ve srovnání s původními kovovými součástmi byla kompozitní struktura letounu složena z přibližně 300 částí oproti 3 000 kovových dílů. Kompozitní konstrukce také využila přibližně pouhých 4 000 spojovacích dílů ve srovnání se 30 000 až 40 000 spojovacími prvky^{[pozn. 2]}, které by byly potřeba pro celokovovou konstrukci.^{[2][3][9][11][7][1]}

Letoun byl pro účely testování vybaven zhruba 600 akcelerometry a tenzometry.^[9]

Po připojení ke stávající příďové části je trup dlouhý 55 stop (16,8 m) a průměr 9 stop (2,74 m).

Nový rozšířený trup umožňoval přepravu dvou vojenských palet NATO 463L, které bylo možné naložit přes zádní nákladovou rampu.^{[7][11][10][3][12]}

Vznik a vývoj

V 90. letech 20. století si AFRL všimla, že existuje potenciál pro začlenění pokročilých kompozitních materiálů, které by mohly do letectví přinést snížení konstrukční hmotnosti letadel ve srovnání s konvenční konstrukcí. A rovněž, že průmysl váhá s jejich implementací. AFRL následkem toho přišlo s iniciativou Composite Affordability Initiative (CAI).^{[2][9][13][14]} Ta propojila organizace AFRL, NASA^[9] s výrobci Bell Helicopter, Boeing, Lockheed Martin a Northrop Grumman, které spolupracovaly na vývoji technologií^[11][13] Jejich spolupráce probíhala po dobu nejméně 10 let. V návaznosti na tuto iniciativu chtěla AFRL postavit letoun, který dostal označení Advanced Composite Cargo Aircraft. ACCA byl letoun určený k demonstraci použití pokročilých kompozitních materiálů v trupu jinak konvenčního hornoplošného dopravního letounu.^[15]

Uvedení letounu X-55 do sériové výroby není v plánu.^[11]

Návrh společnosti Lockheed Martin pro 2. fázi Advanced Composite Cargo Aircraft (ACCA) byl upřednostněn^[16] před návrhem Aurora Flight Sciences založeným na Antonovu An-72 v roce 2007.^[3][17] Návrh letounu trval 5 měsíců.^[9] Od dubna 2008 probíhala výroba trupu. První let upraveného letounu se očekával v průběhu zimy na přelomu let 2008/2009.^[18] Kvůli „závadě“ při výrobě kompozitního trupu však tento plán selhal. Zpoždění bylo způsobeno neuspokojivým spojením potahu na spodní části trupu, což si vyžádalo zhotovení druhého trupu.^[3][1] Stavba letounu trvala přibližně 20 měsíců.^[9]

V březnu roku 2009 zahájil Lockheed pozemní testy s letounem ACCA.^[19] První let absolvoval v zařízení Advanced Development Programs společnosti Lockheed Martin (Air Force Plant 42) v Palmdale 2. června 2009.^[7][9][15] Při tomto letu vystoupal letoun do výšky přibližně 10 000 stop (3 048 m). První let trval přibližně 87 minut a osádka při něm vyzkoušela chování letounu.^[1]

Během zkušebních letů 13. července a 8. srpna letoun operoval v rozšířené letové obálce pro získání dalších aerodynamických dat. 17. září přešel letoun do 3. fáze programu, při které mohl létat už v jeho úplné letové obálce. Tato fáze testování se zaměřovala na prověření konstrukce, její spolehlivosti a životnosti a ACCA se stal letovou zkušebnou pro zkoušení dalších technologií.^[9][15]

V říjnu 2009 bylo demonstrátoru ACCA přiděleno označení X-55A od USAF.^[3][9][15]

Pomocí letounu X-55 se podařilo ověřit technologie, které vedou ke zjednodušení konstrukce letadel, urychlení jejich konstrukce, snížení nákladů na výrobu a současně ke zlepšení výkonu letadla.^[17] Lockheed odhadl snížení nákladů na letoun o 25 % a více.^[2]

Letoun X-55 je vystaven na letišti Joe Davies Heritage Airpark v Palmdale v Kalifornii.^{[3] [20]}

Specifikace

Technické údaje

• Délka: 16,8 m (55 stop)^[3]
• Pohonná jednotka: 2× Dvouproudový motor Pratt & Whitney PW306B

Odkazy

Poznámky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lockheed Martin X-55 na anglické Wikipedii.

Literatura

• GORN, Michael H. X-planes from the X-1 to the X-60 : an illustrated history. Cham, Switzerland: Springer, 2021. ISBN 978-3030863975. (anglicky) 
• JOHNSON, E. R. American military transport aircraft since 1925. Jefferson, N.C.: McFarland & Company, Inc., Publishers, 2013. 488 s. Dostupné online. ISBN 9781476601557. Kapitola Lockheed Martin X-55 2009, s. 455,456. (anglicky) 
• GOODALL, Jim. 75 years of the Lockheed Martin Skunk Works. Oxford: Bloomsbury Publishing, 2021. 384 s. ISBN 9781472846488. Kapitola X55AACCA 2009, s. 324–329. (anglicky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lockheed Martin X-55 na Wikimedia Commons
• Advanced Composite Cargo Aircraft (video)(anglicky)