Lockheed T-33 Shooting Star

T-33 Shooting Star
Určení	cvičný letoun
Výrobce	Lockheed
Šéfkonstruktér	Clarence Johnson
První let	22. března 1948
Vyřazeno	2017 (Bolívie)
Charakter	vyřazen ze služby
Uživatel	USAF US Navy Viz
Výroba	1948–1959
Vyrobeno kusů	6557
Vyvinuto z typu	Lockheed P-80 Shooting Star
Varianty	Lockheed T2V SeaStar Canadair CT-133 Silver Star
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lockheed T-33 Shooting Star je americký proudový cvičný letoun. Byl vyvinut firmou Lockheed na konci 40. let 20. století a poprvé zalétnut v roce 1948 pilotem Tony LeVierem. Typ je variantou stíhacího letounu Lockheed P-80 Shooting Star. Původně byl označován jako TP-80C/TF-80C, ale později byl definitivně přeznačen na T-33. Jeden z nejrozšířenějších cvičných letounů byl přes svůj věk dlouho provozován řadou letectev.

T-33 vznikl úpravou stíhacího letounu P-80, oproti kterému má prodloužený trup s druhým sedadlem a ovládacími prvky. Prototyp poprvé vzlétl 22. března 1948. Ještě v témže roce byl přijat do služby a začala sériová výroba. Americké námořnictvo od roku 1949 používalo stroje T-33 jako cvičné letouny při provozu z pozemních základen. Později byla vyvinuta i varianta Lockheed T2V-1/T-1A SeaStar, schopná plného provozu z palub letadlových lodí, nebyla ale sériově vyráběna.^[zdroj⁠?!]

T-33 sloužil především jako cvičný letoun pro pokračovací výcvik, jako letoun pro řízení bezpilotních cílů a také pro vlekání cvičných cílů. Některé letouny byly vybaveny dvojicí kulometů ráže 12,7 mm pro cvičné střelby. Řada zahraničních uživatelů letoun používá jako bojový. Varianta RT-33A byla vyvinuta jako průzkumný letoun pro zahraniční uživatele.

Zahraničních uživatelů T-33 je přibližně 30 a v mnoha malých letectvech letoun stále létá.^[zdroj⁠?!] V Kanadě bylo postaveno 656 licenčních letounů Canadair CT-133 Silver Star a v Japonsku dalších 210 ve firmě Kawasaki.

V 80. letech vznikl projekt na komplexní přestavbu a modernizaci letounu. O modernizovaný letoun, označený jako Boeing Skyfox, však nebyl velký zájem a projekt byl proto zrušen.

Poslední exempláře typu T-33 v aktivní vojenské službě se nacházely u Bolivijského letectva, které je definitivně vyřadilo až 31. července 2017.^[1]

• T-33A: Dvoumístný cvičný letoun.
• AT-33A: Dvoumístný cvičný letoun pro cvičné střelby, modifikace T-33A.
• DT-33A: T-33A upravené pro řízení bezpilotních cvičných terčů.
• NT-33A: Letouny verze T-33A různě přestavované pro výzkumné účely.
• QT-33A: Letouny verze T-33A přestavěné na cvičné terče.
• RT-33A: Dvoumístný průzkumný letoun. Přestavba z verze AT-33A.

• TO-1/TV-1: Označení, které US Navy používalo pro cvičné stroje Lockheed P-80C, jež od roku 1949 používalo v počtu 50 kusů pro výcvik. Technicky vzato se nejednalo o T-33 Shooting Star.
• TO-2: Dvoumístný cvičný letoun pro lety z pozemních základen. Tato verze T-33A byla později přeznačena na TV-2.
• TV-2KD: Letouny varianty TV-2 upravené pro řízení bezpilotních cvičných terčů.
• T-33B Nové označení, které bylo variantě TV-2 přiděleno v roce 1962.
• DT-33B Novější označení pro variantu TV-2KD.

• CT-133 Silver Star: dvoumístný cvičný letoun kanadského letectva

• Myanmar (Barma) Myanmar (Barma)
• Belgie Belgie
• Bolívie Bolívie
• Brazílie Brazílie
• Dánsko Dánsko
• Ekvádor Ekvádor
• Filipíny Filipíny
• Francie Francie
• Guatemala Guatemala
• Nizozemsko Nizozemsko
• Chile Chile
• Indonésie Indonésie
• Írán Írán
• Itálie Itálie
• Japonsko Japonsko
• Jižní Korea Jižní Korea
• Jugoslávie Jugoslávie
• Kolumbie Kolumbie
• Kuba Kuba
• Libye Libye
• Mexiko Mexiko
• Německo Německo – Luftwaffe
• Nikaragua Nikaragua
• Norsko Norsko
• Pákistán Pákistán
• Paraguay Paraguay
• Peru Peru
• Portugalsko Portugalsko
• Řecko Řecko
• Salvador Salvador
• Saúdská Arábie Saúdská Arábie
• Singapur Singapur
• Španělsko Španělsko
• Thajsko Thajsko
• Tchaj-wan Tchaj-wan
• Turecko Turecko
• Uruguay Uruguay
• USA USA – USAF, US Navy
• Venezuela Venezuela

• Posádka: 2 (instruktor, žák)
• Rozpětí: 11,5 m
• Délka: 11,2 m
• Výška: 3,3 m
• Hmotnost prázdného letounu: 3775 kg
• Max. vzletová hmotnost: 6865 kg
• Pohonná jednotka: 1 × proudový motor Allison J33-A-35
  • Tah motoru: 23 kN

• Nejvyšší rychlost: 970 km/h
• Dostup: 14 600 m
• Dolet: 2050 km

• 2 × 12,7mm kulomet Browning M3 u varianty AT-33. Zásoba střeliva 350 nábojů na hlaveň.
• Až 907 kg užitečného zatížení či raket a pum na dvou podkřídelních závěsnících.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku T-33 Shooting Star na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lockheed T-33 Shooting Star na Wikimedia Commons
• Galerie Lockheed T-33 Shooting Star na Wikimedia Commons
• Fotogalerie T-33 Archivováno 21. 3. 2008 na Wayback Machine.