Locus perennis

Locus perennis
Locus perennis (2017)
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Locus perennis (2017)
Základní údaje
Rok vzniku1889
Kód památky37676/3-233 (PkMISSezObrWD)
Popis
Výška2
Materiálkámen (granulit)
Umístění
Umístěníuprostřed louky
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Locus perennis (též nazvaný Věčné místo,[1] střed Evropy[1]) je základní nivelační bod České státní nivelační sítě. Tato technická památka se nachází jihozápadně od Lišovaokrese České Budějovice. Pomník zakrývající bod (a tímto zakrytím jej chránící) stojí v bývalém rulovém lomu Spravedlnost 100 metrů jižně od silničního tahu České Budějovice – Lišov (I/34 – E49, E551) a 150 metrů jihovýchodně od odpočívadla.

Určení

Lišovský bod byl jedním ze sedmi hlavních bodů přesného výškového měření Rakouska-Uherska prováděného v letech 1873–1896 vojenským zeměpisným ústavem ve Vídni.[2] Nivelační bod byl vybudován v roce 1877 (spolu se zajišťovacím bodem). Zaměření obou bodů a jejich připojení do sítě bylo provedeno v letech 1877–1878. Tehdejší nadmořská výška bodu byla určena podle hladiny Jaderského mořeTerstu na 565,1483 m.[3]

V roce 1940 byly ve vzdálenosti 30 až 60 m osazeny a změřeny další zajišťovací body 1–5. Z měření byl zároveň proveden přepočet nadmořské výšky bodu do tehdejšího německého výškového systému Normal Null (564,8997 m) stanoveného podle hladiny Severního moře.[3]

Dnes slouží Základní nivelační bod (ZNB) Lišov spolu s později vybudovanými jedenácti dalšími podobnými body k výškovému zajištění České státní nivelační sítě.[4] Jeho současná nadmořská výška 564,7597 m n. m v systému Baltský po vyrovnání byla určena v roce 1960 přepočtením původní výšky.[3] Zajišťovací bod č. 2.1 se v roce 2001 stal součástí Základní geodynamické sítě České republiky GEODYN a jeho souřadnice byly zaměřeny metodou GPS (Global Positioning System).[2]

Popis

Vlastní geodetický bod má podobu vyhlazené vodorovné plošky ve skále o rozměrech 15x15 cm.[3] Dle dnešní klasifikace je bod stabilizován v hornině klasifikované jako biotitický granulit.[2]

Geodetický bod je kryt kamenným pomníkem, který vytvořil v letech 1889 až 1890 českobudějovický kamenický mistr Anton Panoch na základě návrhu kapitána Františka Netuschilla. Pomník se skládá ze tří granulitových[1] bloků: spodního nízkého kvádru se čtvercovým půdorysem, středového vyššího kvádru (oba dva tyto hranoly mají uprostřed otvor pro uložení pamětních listin a pro přístup k bodu) a vrchního hranolu s jehlanovitým zakončením. Celková výška pomníku je 2 metry.[2]

(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Nápis na pomníku

Středový kvádr nese latinský nápis:[5]

LOCUS PERENNIS
diligentisimae cum libella librationis
quae est in Austria et Hungaria con-
fecta cum mensura graduum me-
ridionalium et parallelorum quam
Europeam vocant erectum
MDCCCLXXXIX

Přeloženo: „STÁLÝ BOD přesné nivelace provedené v Rakousko-Uhersku při evropském měření stupňů poledníkových a rovnoběžkových. Zřízeno roku 1889“.

Pamětní listina byla do pomníku uložena 12. května 1890. Tato pamětní listina se dochovala ve špatném stavu. Další pamětní listiny byly do pomníku vloženy při jeho odkrytí a následných měřických prací v letech 1905, 1927, 1940, 1946, 1963, 1969, 1971 a 1978. Přičemž v roce 1946 byly dosud vložené listiny vyzvednuty a uloženy v archivu Zeměměřického úřadu. Do pomníku byly vloženy pouze fotokopie těchto listin spolu s další novou listinou.[3][6]

Samotný pomník je chráněn od roku 1958 jako kulturní památka (do seznamu kulturních památek zapsán v roce 1963).[7] Původně bod stával na okraji lomu a hrozilo jeho poškození. Těžba v lomu byla ukončena na začátku 20. let 20. století. Záchranné terénní práce byly provedeny v roce 1971 a místo bylo v roce 1972 prohlášeno „Chráněným územím základního bodu Lišov“.[3] V polovině 90. let byly prohlubně po lomu zavezeny a na upraveném prostranství bylo zřízeno klidové místo.[8]

Střed Evropy

Pomník je (podobně jako další jihočeské nivelační body z téže doby) lidově označován za střed Evropy.[1] Z této doby pocházejí i triangulační body na vrchu Kohout (871 m n. m.), Praha (862 m n. m.), Ládví na severu Prahy (359 m n. m.), Bezděz (606 m n. m.), Veliš u Jičína (429 m n. m.), Pecný u Ondřejova (546 m n. m.), Vysoká u Kutné Hory (471 m n. m.) a Melechov (715 m n. m.) u Ledče nad Sázavou.[9] Některé z nich jsou taktéž omylem považované za střed Evropy, například pomník na vrchu Kohout, případně kamenný sloupec umístěný na vrcholu kopce Melechova u Koňkovic.[1]

Přístup

Pomník je velmi dobře přístupný, jak již z úvodu zmíněně silnice I. třídy, tak po červené turistické značce vedoucí z Lišova do Jivna, nebo po zelené značce ze Zvíkova.[10]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e ŽÁČEK, Jan. Hory Novohradské. Třeboň: [s.n.], 1936. S. 24–25. 
  2. a b c d BENEŠ, František. Základní nivelační body RUVZÚ z let 1876 až 1890. Geodetický a kartografický obzor [online]. Český úřad zeměměřičský a katastrální. Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, leden 2007 [cit. 28.3.2021]. Roč. 53 (95) číslo 1. Dostupné online. 
  3. a b c d e f PASLER, Antonín. K historii základního nivelačního bodu Lišov. Geodetický a kartografický obzor. Červenec 1990, roč. 36 (78), čís. 7, s. 181–183. Dostupné online. 
  4. Základní nivelační body [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. 
  5. ZDENĚK, Jiránek. Základní nivelační bod Locus Perennis – Věčné místo [online]. 8. 5. 2015 [cit. 2020-09-13]. Dostupné online. 
  6. WITTINGER, M. Výšková měření v Jižních Čechách. Technický jih [online]. 1948 [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. 
  7. Památkový katalog: Základní bod triangulační sítě [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. 
  8. ZNB I. Lišov [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-10-17]. Fotografie tabule u pomníku. Dostupné online. 
  9. Vlastivědný sborník Pod Lipany. 1924-25, roč. IV. 
  10. Mapy.cz: Turistická mapa [online]. Seznam.cz [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“