Loděnice (přítok Berounky)

Loděnice (Kačák)
Říčka poblíž obce Ptice
Říčka poblíž obce Ptice
Základní informace
Délka toku61,1 km
Plocha povodí271,1 km²
Průměrný průtok0,53 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-11-05-001
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Středočeský kraj - Čelechovice, Kačice, Srby, Kamenné Žehrovice, Doksy, Družec, Dolní Bezděkov, Poteplí, Chrbiny, Nenačovice, Chrustenice, Loděnice, Jánská, Sedlec, Svatý Jan pod Skalou, Hostim)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loděnice nebo Kačák je levý přítok řeky Berounky, který odvodňuje východní oblasti Džbánu a Křivoklátské vrchoviny, jakož i okraje Pražské plošiny a Hořovické pahorkatiny. Povodí Loděnice tak zaujímá jihozápad a jih okresu Kladno a přilehlé končiny okresů Rakovník, Praha-západ a Beroun.

Jméno

Původní název toku, který se vyskytuje i na mapách, je Loděnice. Podle obce Kačice,[1] kterou protéká, je místně označován jako Kačák.

Popis toku

Loděnice pramení ve vrchovině Džbán, v nadmořské výšce 497 m na východním úbočí jejího stejnojmenného návrší (Džbán, 535 m), asi 1 km jihozápadně od Kroučové. Dále míří otevřeným bezlesým údolím zhruba k východu. V oblasti Řevničova a Mšece leží na potoce řada rybníků: Nový, Bucký (Bucek), Punčocha, Mlýnský, Pilský, Červený a Lodenický rybník. Bucký rybník je oblíbeným rekreačním místem, rozkládají se u něj chatové osady a tábořiště. Kačák postupně stáčí svůj tok jihovýchodním až jižním směrem, mezi Kamennými Žehrovicemi a Srby vytváří v místě pokleslém následkem těžby uhlí Turyňský rybník, největší vodní plochu kladenského okresu, chráněnou jako významné útočiště vodního ptactva (PR Záplavy). Za Záplavami už se údolí potoka po celý zbytek jeho cesty stává lesnatým a od Srb až po obec Loděnice se oblastí táhne přírodní park Povodí Kačáku. Další rozsáhlá chatová oblast leží při Loděnici za Malými Kyšicemi. U Svatého Jana pod Skalou a Hostimi se potok v sevřeném hlubokém údolí několika zákruty prořezává působivými vápencovými útesy a nakonec 1,5 km severozápadně od Srbska v nadmořské výšce 211 m ústí zleva do Berounky.

Revitalizovaný tok severně od Nenačovic
ukázat jako 360° panorama


Základní údaje

  • Plocha povodí 271,1 km²
  • Délka toku 61,1 km
  • Průměrný průtokústí 0,53 m³/s.
  • Průměrná hustota říční sítě v povodí 0,94 km/km²*

Hlásné profily:

místoříční kmplocha povodíprůměrný průtok (Qa)stoletá voda (Q100)
Dolní Bezděkov28,30154,7 km²0,32 m³/s54,0 m³/s
Loděnice8,80254,64 km²0,64 m³/s65,5 m³/s

Přítoky

Loděnice vytváří výrazně protáhlé povodí s říční sítí péřovitého uspořádání. Přítoky jsou vesměs drobné, nepřesahující několik kilometrů délky (největší z nich, Černý potok jižně od Unhoště, měří asi 7,7 km):

(L = levý, P = pravý)

Rybníky

V povodí říčky se nachází na 229 vodních ploch o celkové rozloze přes 219 ha. Z nich přímo na toku Loděnice leží (po proudu) následující:

  • Třtický rybník
  • Bucký rybník (25,80 ha)
  • Punčocha
  • Mlýnský rybník
  • Pilský rybník
  • Červený rybník (22,22 ha)
  • Lodenický rybník
  • Malé Záplavy
  • Turyňský rybník (51,02 ha – největší vodní plocha okresu Kladno)
  • Nohavice
  • Hrázský rybník (v letech 2010–11 obnoven u Doks, na soutoku s Rozdělovským potokem)
  • sádky v Dolním Podkozí

Mlýny

po proudu[2]
  • Červený mlýn ve Mšeci
  • Čelechovský mlýn
  • Kačický mlýn
  • Turyňský mlýn
  • Kolský mlýn
  • mlýn v Doksech

Ochrana přírody

Velkoplošná chráněná území

Vyjma kratších úseků kolem obcí Kačice a Loděnice se téměř celý tok Loděnice nalézá v některém velkoplošných chráněných území.

Maloplošná chráněná území
Památné stromy
  • Duby u Bucku (na hrázi Buckého rybníka)
  • Buk u Pilského rybníka (pod hrází Pilského rybníka)
  • Jasan u Turyňského rybníka (u výtoku z Turyňského rybníka)
  • Dub u svárovské hájovny (poblíž ústí Rymáňského potoka)

Odkazy

Reference

  1. Naše řeč, ročník 30 (1946), číslo 9-10, s. 161-165
  2. BOŠ. Mlýny na Kačáku stojí za prohlédnutí. Berounský deník. 1996, roč. 4, čís. 100, s. 10. ISSN 1210-7352. 

Literatura

  • DVOŘÁK, Otomar. Dávnou vodní cestou za tajemstvím zlaté kačice: putování po Rakovnicku, Kladensku a Berounsku od pramene k ústí potoka Loděnice (Kačáku). Il. Marie HOLEČKOVÁ. Beroun: Nakladatelství MH, 2009. 151 s. ISBN 978-80-86720-45-6.
  • KAŠÁK, Vladimír, ed. Počátky trampingu na Kačáku: ze vzpomínek pamětníků. [Česko]: Oddělení aktivit v přírodě, c2009. 85 s. ISBN 978-80-904094-1-5.
  • BERÁNKOVÁ, Jitka. Cesta Loděnického potoka. Posel z Budče. 2016, (33), 2-9. ISBN 978-80-906232-2-4.
  • RYDLO, Jaroslav. Vodní makrofyta v povodí středního Kačáku: Aquatic macrophytes in the central part of Kačák brook catchment area (Central Bohemia). Muzeum a současnost. 2012, 27, 5-26. ISSN 0862-2035.
  • BRABEC, Jiří, Lukáš KRINKE, Ota ŠÍDA a Michal ŠTEFÁNEK. Květena středního Kačáku: Flora of the central part of Kačák brook catchment area (Central Bohemia). Muzeum a současnost. 2012, 27, 27-329. ISSN 0862-2035.

Související články

  • Naučná stezka Novostrašecko
  • Drvotova naučná stezka
  • Naučná stezka Svatojánský okruh

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ptice, zákruty říčky Loděnice.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Říčka Loděnice zhruba u obce Ptice
Mokrady Srby 2.jpg
Autor: cs:Hidalgo944, Licence: CC BY 3.0
mokřady na Turyňském rybníce u obce Tuchlovice-Srby, okres kladno, přírodní rezervace Záplavy, hnízdiště vodních ptáků
Tuchlovice-Srby 2.jpg
Autor: Kriplozoik, Licence: CC BY 3.0
Severní konec Turyňského rybníka (PR Záplavy), největší vodní plochy okresu Kladno. Pohled ze silnice mezi Srby a Tuchlovicemi.
Lodenice rybnik.jpg
Autor: Kriplozoik, Licence: CC BY-SA 3.0
Lodenický rybník na potoce Loděnici (Kačáku), Lodenice, část obce Mšecké žehrovice, okres Rakovnik
Revitalizovaný kačák.jpg
Autor: Pastorius, Licence: CC BY-SA 4.0
Panoramatický nímek revitalizovaného toku Kačáku u Nenačovic