Lodžie
Lodžie (z it loggia – sloupová chodba, loubí) je zastropený prostor v budově, navenek otevřený do exteriéru, a oddělený jen sloupy, arkádami, kolonádou nebo zábradlím. Na rozdíl od balkonu nevystupuje ven z obvodové zdi. V tomto smyslu je malá lodžie běžná v současných obytných domech, včetně panelových.
Podle normy ČSN ISO 6707–7(730000) je lodžie[1][2]:
„ | vodorovná plošná konstrukce zasunutá do půdorysu budovy nebo je před líc budovy částečně předsazená. Konstrukce lodžie má zpravidla ze tří stran stěny a na volné straně je opatřena zábradlím. | “ |
V historické architektuře
Lodžie může znamenat sloupovou chodbu či chodbový prostor, otevřený do exteriéru arkádou či arkádami, případně i podloubí.[3] Je to útvar, typický pro italskou, pozdně gotickou a renesanční architekturu. Nejznámější je gotická Loggia dei Lanzi ve Florencii.[zdroj?]
Klasická lodžie může být i v libovolném patře, ve středoevropské, renesanční a barokní zámecké a palácové architektuře, se však slovo lodžie často používá pro velké prostory v přízemí (v úrovni země), otevřené arkádami do zahrady. Tato forma lodžie se někdy také nazývá "sala terrena", doslova "přízemní sál". V podstatě jde o velkou místnost, z jedné strany otevřenou rozměrnými otvory arkády (často třemi) do zahrady, a umožňující opticky i komunikačně propojit zámecký či palácový interiér s exteriérem zahrady.
Lodžie v bytových domech
Od konce 20., a začátku 21. století jsou lodžie často nedílnou součástí panelových (jako modul, podobně bytové "jádro"), i činžovních domů. Tyto lodžie se pak ve většině případů zasklívají, buď rámovým, či bezrámovým systémem. Rámový systém se skládá z posuvných křídel a skleněné výplně. Bezrámový systém pak tvoří horizontální profily s výplní, nejčastěji z polykarbonátu. Zasklením lodžií a balkonů se omezí pronikání chladu či tepla do bytů.
Konstrukce
Lodžie je otevřený prostor s nosnými stěnami po stranách, na které se ukládají stropní desky. Čili lodžiová deska je pnuta jako nosník mezi dvě podpory.
- Lodžie zapuštěné jsou součásti bytu, jehož plochu zmenšují a zhoršují jeho osvětlení.
- Lodžie polozapuštěné částečně zabírají plochu bytu. Aby nepromrzaly svislé nosné zdi, které přiléhají k lodžii, je nutné je dokonale tepelně izolovat.
- Lodžie předsazené jsou nejčastěji používané. Nezmenšují obytnou plochu a není potřeba svislé nosné zdi tepelně izolovat.[4][5]
Zapuštěné lodžie
Zasklená předsazená lodžie v bytovém domě
Odkazy
Reference
- ↑ 8/6 KONSTRUKCE BALKONŮ, LODŽIÍ A TERAS. www.dashofer.cz [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Konstrukce balkonů, lodžií a teras | Stavební právo, kontrolní listy, normy, příklady a doporučení pro oblast stavebnictví.. www.stavebniklub.cz [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online.
- ↑ BLAŽÍČEK, Oldřich Jakub; KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějín umění: názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. Praha: Odeon, 1991. 250 s. ISBN 978-80-207-0246-3. S. 121.
- ↑ CHRAMZA, Josef. https://www.stavskola.cz/userfiles/file/stavskola/materialy-ke-studiu/pozemni_stavitelstvi/charamza/POS2/Previsl_a_ustupujici_konstrukce.pdf. Kapitola Lodžie. www.stavskola.cz [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Lodžie | fimont.cz. www.fimont.cz [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online.
Literatura
- W. Koch, Evropská architektura. Praha: Universum 2008. Str. 464 aj.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu lodžie na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: David Paloch, Licence: CC BY-SA 3.0
Jičín, Czech Republic. The Libosad loggia built in 1630-34 in the park of the same name.
Autor: Orjacko, Licence: CC BY-SA 4.0
Ukázka bezrámového zasklení
Domitian Terrace surmounted by the fifteenth century loggia of the Casa dei Cavalieri di Rodi, Trajan's Forum, Rome
Autor: Frze, Licence: CC BY-SA 3.0
Dresden Gruna Hochhaus Rosenbergstraße 10/12 Fenstergucker