Lodovico Pavoni

Svatý Lodovico Pavoni F.M.I.
řeholní kněz
Církev	římskokatolická
Zasvěcený život
Institut	Synové Neposkvrněné Panny Marie
Sliby	8. prosince 1847
Svěcení
Kněžské svěcení	1807, Brescia
Osobní údaje
Datum narození	11. září 1784
Místo narození	Brescia Milánské vévodství Milánské vévodství
Datum úmrtí	1. dubna 1849 (ve věku 64 let)
Místo úmrtí	Brescia Lombardsko-benátské království Lombardsko-benátské království
Místo pohřbení	Brescia, itálie
Národnost	italská
Rodiče	Alessandro Pavoni a Lelia Poncarali
Svatořečení
Začátek procesu	12. března 1919
Beatifikace	14. dubna 2002 Svatopetrské náměstí, Vatikán beatifikoval Jan Pavel II.
Kanonizace	16. října 2016 Svatopetrské náměstí, Vatikán kanonizoval papež František
Svátek	1. dubna
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svatého	kněz a zakladatel
Atributy	kněžský oděv
Patron	Synů Neposkvrněné Panny Marie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lodovico Pavoni, F.M.I. (11. září 1784, Brescia – 1. dubna 1849, tamtéž) byl italský římskokatolický kněz, zakladatel a člen kongregace Synů Neposkvrněné Panny Marie. Katolická církev jej uctívá jako světce.^[1][2][3]

Narodil se dne 11. září 1794 v italském městě Brescia jako první z pěti dětí rodičům Alessandru Pavonimu a Lelii Poncarali. Rozhodl se stát knězem a nastoupil na kněžský seminář.^[4][5][6]

Po jeho dokončení byl roku 1807 v Brescii vysvěcen na kněze. Stal se asistentem biskupa Gabria Maria Navy a mezi lety 1812–1818 byl rektorem kostela, zasvěceného sv. Barnabášovi.^[7][8]

Roku 1818 získal povolení k založení sirotčince a školy při něm. Škola byla později pojmenována po sv. Barnabášovi a roku 1823 při ní vzniklo i nakladatelství stejného jména. Založil také sociální centrum, které bylo určeno k ubytování, vyučení a začlenění sociálně slabých mužů. Podobné centrum založil i pro mládež a hluchoněmé.^[9][10]

Dne 11. srpna 1847 založil mužskou řeholní kongregaci s názvem Synové Neposkvrněné Panny Marie. Dne 8. prosince 1847 pak se svými společníky vstoupil do kongregace složením řeholních slibů. Dne 3. června 1844 obdržel od rakouského císaře Ferdinanda I. Řád železné koruny.^[11][12][13]

Jím založená kongregace pomáhala během epidemie cholery roku 1836, nebo během krátkého válečného konfliktu mezi Brescií a Rakouskem roku 1849.^[4][14]

Zemřel dne 1. dubna 1849 ráno v Brescii. V Brescii je také pohřben. Jeho životem se inspirovali např. sv. Jan Bosco, nebo sv. Leonardo Murialdo.^[11][9]

Jeho beatifikační proces započal dne 12. března 1919, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 5. června 1947 jej papež Pius XII. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného. Dne 20. prosince 2001 byl uznán první zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho blahořečení.

Blahořečen pak byl dne 14. dubna 2002 na Svatopetrském náměstí papežem sv. Janem Pavlem II. Dne 9. května 2016 byl uznán druhý zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho svatořečení. Svatořečen pak byl spolu s několika dalšími světci dne 16. října 2016 na Svatopetrském náměstí papežem Františkem.^[15]

Jeho památka je připomínána 1. dubna. Bývá zobrazován v kněžském oděvu. Je patronem jím založené kongregace.

• Seznam světců a mučedníků katolické církve

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lodovico Pavoni na Wikimedia Commons
• (anglicky) Hagiography Circle
• (anglicky) Saints SQPN
• (italsky) Santi e Beati