Lokomotiva 182

Elektrická lokomotiva řady 182
(dříve E 669.2)
Lokomotiva 182.099 ČD Cargo
Lokomotiva 182.099 ČD Cargo
Tovární označeníŠkoda 59E
Řada dle Kryšpína (ČSD)E 669.2
Řada dle UIC (ČR/SR)182
Základní údaje
VýrobceŠkoda Plzeň
Výroba v letech19631965
Počet vyrobených kusů168
Provozovatel(ČSD, ČD, ŽSR, ZSSK,
ZSCS), ČDC, ODOS,
AWT, CTL, DB Cargo Polska, Lokorail,
Lotos Kolej, STK
Období provozu1963–dosud
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě120 000 kg
Adhezní hmotnost120 000 kg
Délka přes nárazníky18 800 mm
Rozchod1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezduCo´ Co´
Trvalý výkon2 790 kW
Maximální tažná síla345 kN
Trvalá tažná síla213 kN
Maximální povolená rychlost90 km/h
Napájecí soustava3 kV ss
Typ trakčního motorustejnosměrný sériový 2 AD 4346 gT
Regulace výkonuodporová
Lokomotivní brzdasamočinná tlaková
přímočinná
Vytápění vlakuelektrické
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lokomotiva řady 182 (dle starého označení E 669.2) je jednosystémová elektrická lokomotiva určená pro těžkou nákladní dopravu. Tato řada vychází z lokomotiv řady 181, oproti kterým jsou provedeny jen drobné úpravy, vyplývající z poznatků s provozem výchozího typu. Lokomotivy řady 182 vyráběla plzeňská Škoda mezi lety 1963–1965 pod továrním označením Škoda 59E.

Vývoj

Počátkem 60. let byla ve Škodě hromadně vyráběna řada 181 (E 669.1, celkem vyrobeno 150 kusů), ale při rychle postupujícím tempu elektrizace bylo brzy zřejmé, že tento počet lokomotiv nemůže pro plné nahrazení parních strojů dostačovat. Zároveň se na některých úsecích s lehčím svrškem projevovala příliš vysoká hmotnost a dlouhé podvozky řady 181, proto byla objednána mírně upravená série se sníženou hmotností a zkráceným rozvorem. Výroba byla zahájena prakticky vzápětí po skončení produkce staršího typu a díky postupnému doobjednávání dalších sérií pokračovala až do roku 1965. Vyrobeno bylo 168 kusů, které se zabydlely především v depech na Moravě a Slovensku.

Konstrukce

V mechanické části je lokomotiva téměř shodná s řadou 181, jak již bylo zmíněno, pouze byl zkrácen rozvor podvozků a některé díly vylehčeny, díky čemuž hmotnost poklesla o 4 tuny. Trakční motory a celé pohonné soustrojí je identické, stejně jako koncepce přenosu výkonu (odporová regulace výkonu) a brzdová výstroj. Díky vzájemné hluboké unifikaci je možné obě řady provozovat společně bez jakýchkoli problémů.

Provoz

Lokomotiva řady 182 při posunu v železniční stanici Petrovice u Karviné

Shodně s výchozí řadou, i tyto lokomotivy byly především určeny pro nákladní dopravu na sklonově náročných tratích. Po jejím dodání byly brzy rušeny staré parní lokomotivy, případně přesouvány na méně náročné výkony. Stroje dodané do slovenských dep zčásti nahradily starší řadu 181, jenž byla předána do LD Česká Třebová a Valašské Meziříčí, kde byla tato řada soustředěna. Později je doplnila další vyrobená řada 183, provozovaná téměř výhradně právě na Slovensku. Přibližně v tomto rozložení sloužily všechny typy téměř 30 let, než došlo k prvnímu většímu rušení.

Mezi prvními byly likvidovány slovenské stroje ve prospěch novější řady 183, v rámci sjednocení řad část exemplářů v lepším stavu obohatila stavy českých dep. I zde však byly rušeny lokomotivy po nehodách, požárech a z dalších příčin. Dalším důvodem byly také třínápravové podvozky, negativně se projevující na stavu tratí. Především pro postrkovou službu ale byly stále nenahraditelné, proto v depech Česká Třebová, Ostrava a Valašské Meziříčí stále přežívaly v poměrně velkých počtech.

V roce 2007 byla z dosud unitárních Českých drah vyčleněna nákladní divize ČD Cargo a všechny zbývající lokomotivy připadly právě jí. Ta je postupně soustředila do jediného depa, SOKV Ostrava. Zde slouží zbývající lokomotivy zejména na postrcích přes česko-slovenskou hranici, v ostravském uzlu, příležitostně se mohou objevit i na Valašsku a jinde. Vyřazované lokomotivy jsou pronajímány polským, slovenským, ale i českým dopravcům. Jeden stroj má v pronájmu Lokorail, dva měla pronajaté společnost BRKS, po ukončení nájmu však přešly do pronájmu společnosti ODOS. Většina strojů je ale upravována pro provoz v Polsku pro společnost CTL.

Na Slovensku byla tato řada provozována společností ZSSK Cargo do roku 2006, kdy byly zbylé lokomotivy zrušeny a prodány různým zájemcům. Většina jich skončila opět v Polsku, pouze stroj 182.166 získala společnost ODOS. Jedinou výjimkou se stala lokomotiva 182.063, která však byla přeznačena na 183.044.

Provozované lokomotivy

  • ČD Cargo: 182.038, 099, 134, 168
  • AWT: 182.053
  • ODOS: 182.080, 166
  • Lokorail: 182.072
  • BF Logistics: 182.087 (lokomotiva provozována s polskou registrací pod číslem 150.514)

(Lokomotivy označené kurzívou má daná firma v nájmu.)

Historické lokomotivy

  • ČD Cargo: 182.168
  • MDC Vrútky: 182.133

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
182 099 CDC ODOS Hrusov.jpg
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY 3.0
Lokomotiva 182.099 ČD Cargo pronajatá dopravci ODOS, Ostrava hlavní nádraží
182 166 ODOS.jpg
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Locomotive 182.166 of ODOS railway operator, station Ostrava-Kunčice, Czech Republic
E 669 2134, Vítkovice 1986 (Czechoslovakia).jpg
(c) Karel Furiš, CC BY-SA 3.0
E 669 2134, Vítkovice 1986 (Československo).
182 099 CZ-CDC Bohumin - Ostrava hlavni nadrazi.jpg
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Locomotive No. 182.099 of ČD Cargo, between Bohumín and Ostrava hlavní nádraží stations, Czech Republic
E 669 2045, Havířov 12.5. 1985 (Czechoslovakia).jpg
(c) Karel Furiš, CC BY-SA 3.0
E 669 2045, Havířov 12.5. 1985 (Československo)
E 669 2134, Polanka n. Odrou 1989 (Czechoslovakia).jpg
(c) Karel Furiš, CC BY-SA 3.0
E 669 2134, Polanka n. Odrou 1989 (Československo).