Lokomotiva 210
Elektrická lokomotiva řady 210 (dříve S 458.0) | |
---|---|
Lokomotiva 210.003 při posunové službě ve stanici Brno hlavní nádraží | |
Tovární označení | Škoda 51E |
Řada dle Kryšpína (ČSD) | S 458.0 |
Řada dle UIC (ČR/SR) | 210 |
Přezdívka | žehlička |
Základní údaje | |
Výrobce | Škoda Plzeň |
Výroba v letech | 1972–1983 |
Počet vyrobených kusů | 74 |
Provozovatel | (ČSD, ŽSR, ZSSK), ČD, ČD Cargo, ZSCS |
Období provozu | 1972–dosud |
Hmotnost a rozměry | |
Hmotnost ve službě | 72 000 kg |
Adhezní hmotnost | 72 000 kg |
Délka přes nárazníky | 14 400 mm |
Minimální poloměr projížděných oblouků | 120 m |
Rozchod | 1 435 mm |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | Bo´ Bo´ |
Trvalý výkon | 880 kW |
Maximální tažná síla | 164 kN |
Konstrukční rychlost | 80 km/h |
Maximální povolená rychlost | 80 km/h |
Napájecí soustava | 25 kV / 50 Hz |
Regulace výkonu | tyristorová pulzní |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokomotiva řady 210 (do roku 1987 řada S 458.0, tovární označení Škoda 51E) je elektrická lokomotiva určená pro posun a lehkou traťovou službu, která byla vyráběna ve Škodě Plzeň mezi lety 1972 a 1983. Celkem bylo vyrobeno 74 kusů, jež provozovaly ČSD a v současnosti jsou ve stavu jejich nástupnických organizací (České dráhy, ČD Cargo a Železničná spoločnosť Cargo Slovakia); několik strojů je v majetku soukromých společností.
Konstrukce
Kapotové lokomotivy řady 210 jsou určeny pro elektrifikované tratě se střídavým napětím 25 kV / 50 Hz. Mechanická část vychází z lokomotiv řady 110, které jsou provozovány pod stejnosměrným napětím. Odlišná je především elektrická část, jako první sériově vyráběný typ ze Škody byla řada 210 vybavena tyristorovou pulzní regulací. Později byly na podobném principu postaveny i zdokonalené stejnosměrné stroje řady 111. Elektrická výzbroj je uložena pod oběma kapotami, mezi kterými se nachází věžovité stanoviště strojvedoucího, umožňující výhled do všech stran, což je především při posunu žádoucí. Elektrický proud je odebírán pomocí polopantografu.
Lokomotivy řady 210 byly určeny především pro posun vlaků ve stanicích, po dodání druhé a třetí série jsou využívány i v traťové službě (jak nákladní, tak i osobní). Pro posun na nezatrolejovaných kolejích jsou některé stroje řady 210 upraveny pro napájení z akumulátorů nacházejících se v připojeném upraveném služebním voze. V této podobě jsou k vidění v čele manipulačních vlaků v jižních Čechách či na Slovensku. Pro vedení osobních vlaků je lokomotiva vybavena topnou spojkou (kabelem) na vytápění soupravy.
Provoz, využití
Prototyp nové střídavé posunovací lokomotivy II. generace byl dokončen v roce 1972, prvních 30 sériových strojů bylo vyrobeno během následujícího roku. Později byly doobjednány další dvě série, dodané v letech 1979 a 1983. Všech 74 lokomotiv si rozdělila depa v Plzni, Českých Budějovicích, Brně a Bratislavě.
Nové lokomotivy velmi brzy ovládly výkony na staničních zálohách ve velkých uzlech a postupem času byly nasazovány i na traťové výkony včetně přetahů osobních souprav na odstavná nádraží, lehkých nákladních vlaků apod. V omezené míře se dostaly i do osobní dopravy, vzhledem k jejich nízkému výkonu a rychlosti však byly tyto výkony spíše nouzové. Některé lokomotivy byly upraveny i pro provoz s lehkými dvounápravovými vozy a dosazeno zařízení na ovládání dveří (např. u vozů Btx763, Btax780).
V letech 1989–1990 byla prototypová lokomotiva 210.001 rekonstruována na zkušební stroj řady 209, vybavený elektrodynamickou brzdou s rekuperací a dalšími pokrokovými prvky. K sériové výrobě této řady ale nedošlo a lokomotiva byla po roce 2000 zrušena. Po oddělení nákladní divize ZSCS roku 2005 připadly všechny slovenské lokomotivy právě jí a osobnímu dopravci zbyly pro posun pouze lokomotivy motorové. V Česku si tyto stroje rozdělily obě společnosti a je tak možné je potkat na osobních i nákladních vlacích. V roce 2008 byla u ČD Cargo zahájena rekonstrukce stroje 210.028 na řadu 218 s cílem na lokomotivu dosadit spalovací motor a umožnit její širší využití mimo zatrolejované koleje (především pro nedostatečnou kapacitu pomocných akumulátorů). Přestože se lokomotiva osvědčila, zůstalo pouze u jediného prototypu a ostatní stroje stále v provozu slouží s bateriovými vozy.
Odkazy
Související články
Literatura
- BITTNER, Jaromír, a kol. Malý atlas lokomotiv 2007. Praha: Gradis Bohemia, 2006. ISBN 80-86925-02-1. S. 68.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 210 na Wikimedia Commons
- Lokomotiva řady 210 v Atlasu lokomotiv
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) Karel Furiš, CC BY-SA 3.0
Zvolen osobná stanica, lokomotiva řady 210 při posunu.
Autor: Pohled 111, Licence: CC BY-SA 4.0
Autor fotografie Jiří Zelenka. SK - JUMA 97 56 8 210 044 - 4 ( původní označení S 458 0044 ČD. Odstavná kolej na Prahu. Železniční stanice Havlíčkův Brod. Kraj Vysočina. Czech Republic.
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Elektrická lokomotiva 210.003, Brno hlavní nádraží
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Lokomotiva 210.017 Jiřího Kotase v Brně na dolním nádraží