Lokus (lingvistika)

Termínem lokus se v lingvistice rozumí morfologické značení syntaktické závislosti.

Lokalizace značení v rámci konstrukce

  1. na řídícím členu konstrukce (tzv. H-značení podle angl. H(ead)-marking),
  2. na závislém členu konstrukce (tzv. D-značení podle angl. D(ependent)-marking),
  3. na řídícím i závislém členu konstrukce (tzv. dvojí značení, angl. Double- či HD-marking),
  4. na žádném členu konstrukce (tzv. nulové značení, angl. 0 či Zero marking).

Druhy značení z morfosyntaktického hlediska

Druhy značení
TypVlastnosti
kódovánípopisznačení samo „kóduje“ urč. kategorii konstrukce: např. pádové značení na substantivu kóduje syntaktické a/nebo sémantické funkce
příkladDívk-NOMa viděla babičk-ACCu[1]
vysvětlenínominativ (NOM) vyznačuje funkci podmětu, akuzativ (ACC) funkci předmětu
indexacepopisznačení „indexuje“ kategorii jiného slova v konstrukci: zvl. vyjádření shody
příkladJan tě vid-SG3í
vysvětleníKoncovka slovesa vyznačuje, že podmět je ve 3. osobě jednotného čísla
registracepopisznačení „registruje“ přítomnost jiného slova v konstrukci bez indexace jeho kategorie
příkladIzafet v tádžičtině: kůh-IZi baland (hora-IZ vysoký – vysoká hora)[2]
vysvětleníPřípona -i značí, že podstatné jméno má závislý prvek, nenese však žádné dodatečné informace.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Haspelmath 2019, s. 94.
  2. ↑ Nichols 1986, s. 58.

Literatura

  • BICKEL, Balthasar; NICHOLS, Johanna, 2007. Inflectional morphology. Příprava vydání Timothy Shopen. Svazek III: Grammatical categories and the lexicon. Cambridge: Cambridge University Press. S. 169–240. 
  • HASPELMATH, Martin, 2019. Indexing and flagging, and head and dependent marking. Te Reo, the Journal of the Linguistic Society of New Zealand. Roč. 62, čís. 1, s. 93—115. 
  • NICHOLS, Johanna, 1986. Head-marking and dependent-marking grammar. Language. Roč. 62, čís. 1, s. 56—119. Dostupné online. 
  • NICHOLS, Johanna, 1992. Linguistic Diversity in Space and Time. Chicago: University of Chicago Press.