Lola Skrbková

Lola Skrbková
Rodné jméno	Aloisie Skrbková
Narození	16. února 1902 Čáslav Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	28. září 1978 (ve věku 76 let) Brno Československo Československo
Alma mater	Pražská konzervatoř
Choť	Vilém Pfeiffer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lola Skrbková, vlastním jménem Aloisie Skrbková (16. února 1902 Čáslav^[1] – 28. září 1978 Brno), byla česká herečka, divadelní režisérka, divadelní publicistka a pedagožka, manželka herce Viléma Pfeiffera.

Život

Narodila se jako druhá dcera c. k. vrchního geometra Aloise Skrbka a Alžběty, rozené Kvačkové. Začala studovat na obchodní akademii v Praze, avšak v roce 1923 přešla na studium herectví na Dramatickém oddělení Konzervatoře hudby v Praze, kde absolvovala v roce 1927. ^[2] Chodila také na taneční hodiny k M. Mayerové a J. Kröschlové. ^[3] Již během studia na konzervatoři vystupovala jako členka souboru elévů v několika představeních v Národním divadle.^[4]

Od svých divadelních začátků se věnovala tehdejšímu avantgardnímu divadlu, kde ještě jako studentka působila nejprve s Jiřím Frejkou v Osvobozeném divadle, poté spolupracovala s Emilem Františkem Burianem, jemuž, mimo jiné, také pomáhala spoluzaložit Divadlo D34. Zde působila i jako režisérka a dirigentka, kdy se aktivně se zapojila i do jeho divadelních experimentů s voicebandem. Po Burianově zatčení a uzavření divadla v roce 1941 přešla s většinou souboru do Městských divadel pražských, která převzala provozování sálu pod názvem Divadlo Na poříčí.^[5] Zde působila v letech 1941–1945.^[6]

Po 2. světové válce pokračovala v souboru E. F. Buriana, avšak na konci sezóny 1945/1946 z divadlo po konfliktech v souboru spolu s dalšími 18 herci včetně Otomara Krejči odešla.^[7] Později hrála i režírovala v řadě oblastních divadel (Zlín, Ostrava, Benešov), jejím posledním angažmá se stalo Horácké divadlo v Jihlavě, kde působila v letech 1955 až 1959.

Pro svou velmi dobrou práci s hlasem vyučovala herectví nejprve na Pražské konzervatoři (1942–1948) a později i na brněnské JAMU (od roku 1959).

V českém filmu ztvárnila řadu výrazných vedlejších postav, velice často se jednalo o nesympatické, přísné nebo i vyloženě záporné postavy (antihrdinky). Ve filmu začínala v roce 1937, v roce 1938 se objevila v dodnes hraném snímku Škola základ života, kde hrála středoškolskou profesorku biologie, o rok později pak v dramatu Věra Lukášová. Mezi její nejvýznamnéjší poválečné filmové role patří snímek Vlčí jáma režiséra Jiřího Weisse z roku 1957, velmi výraznou roli vytvořila i ve snímku Kladivo na čarodějnice režiséra Otakara Vávry z roku 1969.

V roce 1962 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně.

Divadelní role, (výběr)

• 1924 Julius Zeyer: Radúz a Mahulena, Dívka, Národní divadlo, režie Vojta Novák (Lola Skrbková jako členka souboru elévů)
• 1925 František Langer: Periferie, Anna, Osvobozená scéna (J. Frejky), pohostinsky v Městském divadle Teplice – Šanov, režie Bedřich Rádl
• 1932 N. V. Gogol: Ženitba, První družička, Národní divadlo, režie K. H. Hilar
• 1933 Henri Duvernois: Jana, První dělnice, Stavovské divadlo, režie Vojta Novák
• 1933 Géza Včelička: Kavárna na hlavní třídě, Jindra, D34
• 1935 Jaroslav Hašek: Dobrý voják Švejk, paní Müllerová, D35 (v Mozarteu)
• 1938 Božena Benešová, E. F. Burian: Věra Lukášová, Paní Lukášová, D39, režie E. F. Burian, pomocná režie Lola Skrbková
• 1940 Jaroslav Pokorný: Plavci, Žena, D41, režie E. F. Burian
• 1940 Josef Trojan: Každý má dvě úlohy, Paní Raffová/C. Cicvárková, D41, režie E. F. Burian
• 1941 Eva Formanová: Cizinka, Alžběta, D41, režie E. F. Burian
• 1946 J. Pokorný: Plavci, žena, D46, režie E. F. Burian
• 1948 M. Gorkij: Nepřátelé, Kleopatra, Divadlo města Žižkova, režie Antonín Kurš
• 1950 A. P. Čechov: Strýček Váňa, Vojnická, Státní divadlo Ostrava, režie Antonín Kurš

Filmové role, (výběr)

• 1937 Naši furianti - role: Terezka, žena krejčího Fialy
• 1938 Škola základ života - role: profesorka přírodopisu Suchánková (Suchá lípa)
• 1940 Věra Lukášová - role: Vilemína, babička Věry
• 1940 Život je krásný - role: úřednice u Hartla
• 1940 Poslední Podskalák - role: stenotypistka u JUDr. Machače
• 1941 Tetička - role: Oskarova žena
• 1941 Noční motýl - role: pokladní na nádraží
• 1942 Přijdu hned - role: sestra majitelky domu Demourové
• 1945 Řeka čaruje - role: nájemnice v domě Kohákové
• 1947 Čapkovy povídky, příběh Balada o Juraji Čupovi - role: Marina Matejová
• 1957 Vlčí jáma - role: služka Petronila
• 1966 Vrah skrývá tvář - role: Horáková, babička Michala
• 1969 Kladivo na čarodějnice - role: žebračka Maryna Schuchová

Odkazy

Reference

Literatura

• Bohumil Bezouška: Jak jsem proskotačil život, Lunarion, Praha, 1993, str. 168, ISBN 80-85774-08-9
• Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 145,515
• Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 32, 67
• František Cinger: Tiskoví magnáti Voskovec a Werich, Akropolis, Praha, 2008, str. 25, 43, ISBN 978-80-7304-099-4
• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 213, 232
• František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 366
• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 16, 76, 134, ISBN 978-80-200-1502-0
• Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 43, 46, 55, 57, 59, 101, 173, 300.
• Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri , 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 135–136.
• Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 35, 62, 72, 104, 113, 115, 170
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 93, 95, 100, 271, 286, 290, 452, 455, 479, 525, 550, 588–590, 597, 618, 623–4, 631, 644, 663
• V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 180
• Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 19, 224
• Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s.
• Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Blíže ín: [1]
• Hana Reisigová: Dokumentace archivu pozůstalosti Loly Skrbkové, Bakalářská diplomová práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet divadelních studií při Semináři estetiky, 2010, vedoucí práce Margita Havlíčková, 175 str. https://is.muni.cz/th/xigzj/Reisigova_dokumentace_archivu_pozustalosti.pdf
• Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 65, ISBN 978-80-239-9604-3
• Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 88, 181
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 137. 
• Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 107–8, 115, 117, 135, 140, 152, ISBN 80-207-0485-X

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lola Skrbková na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lola Skrbková
• Lola Skrbková v databázi Archivu Národního divadla
• Lola Skrbková v Česko-Slovenské filmové databázi
• Lola Skrbková ve Filmové databázi
• Lola Skrbková na Kinoboxu.cz
• Lola Skrbková v Internet Movie Database (anglicky)
• Lola Skrbková v Encyklopedii dějin města Brna