Lom Chabařovice

Lom Chabařovice
Jezero Milada vzniklé rekultivací lomu
Jezero Milada vzniklé rekultivací lomu
Základní údaje
Typ dílalom
Horninahnědé uhlí
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresÚstí nad Labem
ObecChabařovice, Trmice, Ústí nad Labem
Souřadnice
Provozní údaje
Období těžby1976–1997
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chabařovický lom nebo také Chabařovický důl se nacházel nedaleko měst Trmice a Chabařovice. Byl to hnědouhelný lom, jehož vznik byl schválen vládou v roce 1974, těžba začala v roce 1976. Těžbě podlehly vesnice Lochočice, Tuchomyšl, Otovice, Hrbovice, Vyklice a Český Újezd.[1] Z lomu bylo vytěženo 61 miliónu tun hnědého uhlí. Na jeho místě se nachází jezero Milada.

Historie

Začátkem šedesátých let 20. století byly uzavřeny uzavřeny hlubinné doly v ústeckém okrese a následně v roce 1964 byl mezi Tuchomyšlí a Trmicemi otevřen lom Barbora III. Lom se rozšiřoval směrem k Tuchomyšli, a tak se obyvatelé vsi obávali možné likvidace Tuchomyšli. V roce 1967 byli občané Tuchomyšli ujištěni, že vesnice nebude lomem nijak ohrožena, ale v roce 1968 vznikl plán o likvidaci obce, který se později také uskutečnil.[1]

V roce 1974 vláda schválila otevření lomu Chabařovice,[1] výstava začala o rok později postupným rozvojem starších lomů Barbora III a 5. květen[2] a od roku 1976 se začalo s těžbou hnědého uhlí. Předpokládala se likvidace města Chabařovice, ale zbořena byla jen jeho východní část.[1] Předpokládaná doba ukončení těžby byla okolo roku 2020.[2]

Po pádu komunistického režimu v Československu, se 19. ledna 1990 na mítinku občanského fóra začali občané žádat o zastavení lomu Chabařovice a zachování města Chabařovice. Ale v té době začala být těžba velmi zisková a vedení dolu odmítlo provoz zastavit. Za přispění ústeckého primátora Lukáše Mašína, starosty Chabařovic Zbyňka Hroma a také ústeckých a chabařovických občanů byla těžba zastavena 11. září 1991 asi 620 metrů od Chabařovic. V roce 1994 byly zahájeny likvidační práce.[1] Přestože nebylo vytěženo všechno uhlí, byl provoz lomu definitivně ukončen 30. dubna 1997[2] a poslední sanační skrývka byla odtěžena 17. března 2000.[3] Po zakrytí uhelné vrstvy, náležitém upravení břehů i okolního terénu a ucpání všech starých štol začalo roku 2001 napouštění jezera Milada.[4] Na začátku 21. století lom patřil státnímu podniku Palivový kombinát Ústí.[2]

Reference

  1. a b c d e Dějiny města Ústí nad Labem. www.usti.cz [online]. [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. 
  2. a b c d KRYL, Václav; SIXTA, Jan; FRÖHLICH, Emil. Zahlazení hornické činnosti a rekultivace. Ostrava: Hornicko-geologická fakulta VŠB-TUO, 2002. 79 s. ISBN 80-248-0111-6. S. 71. 
  3. Místo Milady byl kdysi Lom Chabařovice. Z uhlí měl Hitler vyrábět máslo. Deník.cz [online]. 2022-02-07 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  4. BRÁDLOVÁ, Stanislava; BUCHAROVÁ, Eva. Jezero Milada u Chabařovic vzniklo zatopením uhelného lomu. Nabízí průzračně čistou vodu. Český rozhlas [online]. 2021-07-15 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jezero Milada - louka na severním svahu.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Jezero Milada - louka na severním svahu