Lomená pyramida

Lomená pyramida
Bent Pyramid featuring the original polished limestone outer casing that the pyramids used to have (14616487960).jpg
Základní informace
Výstavba2700 př. n. l.
Materiálvápenec
Poloha
AdresaGíza, EgyptEgypt Egypt
Souřadnice29°47′25″ s. š., 31°12′33″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lomená pyramida je jednou z egyptských pyramid, nachází se v nekropoli Dahšúr[1] 40 km jižně od Káhiry. Nechal ji postavit faraón Snofru ve 26. století př. n. l. Je vysoká 101 metrů (původně asi 105 m, ale byla snížena působením eroze), což z ní činí čtvrtou největší staroegyptskou pyramidu, každá strana čtvercové základny je dlouhá 188,5 metru. Její interiér byl zpřístupněn veřejnosti roku 2009.[2]

Charakteristka

Isometrický plán pyramidy
Dahšúr, mapa Lepsius 1842[3]
Substruktura pyramidy
Konstrukce obložení stěny

Pyramida je neobvyklá svým nepravidelným tvarem. Ve spodní části svírají stěny se zemí úhel 55°5', ve výšce 45 metrů se však lámou na mírnější úhel 43°9'17'. Výška spodní části je 47,4 m, horní části 57,67 m, celková výška 105 m. Půdorysná šířka stran čtverce se pohybuje v rozmezí 189,41–189,75 m.[4][5] Důvody a diskuze pro tuto isometrii se egyptology vysvětlují jednak historickými souvislostmi a jednak zcela praktickými důvody. Do té doby se stavěly pouze stupňovité pyramidy (Džoser), takže byla vůbec prvním pokusem o pyramidu ve tvaru čtyřbokého jehlanu. Nedostatek zkušeností vedl k tomu, že stavitelé navrhli stěny příliš příkré, což ohrožovalo statiku stavby, také vzhledem k nestabilnímu hlinito-štěrkovému podloží. Proto bylo v průběhu stavby rozhodnuto změnit sklon stěn (kdyby k tomu nedošlo, mohla by pyramida měřit kolem 125 m). Zastánci této domněnky argumentují tím, že Červená pyramida, stavěná krátce po lomené, má také úhel stěn 45°. Stěny pyramidy jsou pokryty bílým vápencem — jde o nejlépe dochované obložení ze všech egyptských pyramid. Lomená pyramida je ojedinělá také tím, že má uvnitř dvě komory spojené chodbou. Každá komora má vlastní vchod: jeden se nachází na západní straně ve výšce 33 metrů a druhý na severní straně ve výšce 12 metrů. Přes padesát metrů jižním směrem stojí menší satelitní pyramida (pravděpodobně zamýšlená jako sídlo panovníkova Ka), vysoká 26 metrů.

Historický vývoj stavby

Snofru byl jediný panovník, o kterém je známo, že pro sebe nechal vybudovat tři pyramidy (další je pyramida v Médúmu a nedaleká Červená pyramida). Podrobnější výzkum provedený M. Lehnertem[6] naznačuje, že stavitelé hledali výhodnější tvar zajišťující stabilitu stavby v ukládání stavebních bloků spolu s vnitřní konstrukcí prostor k ukládání pohřební výbavy a samotného sarkofágu. Zřejmě první byla Pyramida v Médúmu, jejíž stavbu pravděpodobně zahájil již předchozí faraon Hunej z 3. dynastie, která byla neúspěšná, vnější obložení se zbortilo.[7] Nebyla dokončená. Bývá také označované jako falešná. Druhým stavitelským řešením v Lomené pyramidě se získaly zkušenosti s výstavbou stabilnější formy. Nicméně i zde se v průběhu stavby vyskytly trhliny a dílčí borcení stěn. Úspěch se dostavil až při stavbě třetí Červené pyramidy s upraveným sklonem stěn jehlanu na 45°.[7]

Průzkum

Díky svému neobvyklému tvaru poutala Lomená pyramida evropské cestovatele již od 17. století. Pyramidu ve svých cestopisech zmínil například anglický orientalista Robert Huntington,[p 1] Edward Melton anglo-holandský cestovatel v 17. století, cestovatel a politik Robert Wood[p 2] či spisovatel a Richard Pococke.[p 3] První archeologické průzkumy zde probíhaly v září 1839 pod vedením Johna Shae Perringa.[p 4] Stavbou se v 19. století zabýval rovněž Karl Richard Lepsius a William Flinders Petrie. Z výzkumu pyramidy prováděného v druhé polovině 40. let 20. století vedeného Abd es-Salámem Husajnem[p 5] a Alexandrem Varrilem se dokumentace nedochovala. Novodobé komplexní průzkumy pyramidy uskutečnil na počátku 50. let 20. století Ahmed Fachrí.[p 6] Následovaly výzkumy italské egyptologické expedice Vita Maragioglia[p 7] a Celeste Rinaldi,[p 8] rakouské expedice vedené Josefem Dornerem[4] a nakonec německé expedice z německého archeologického ústavu v Káhiře pod vedením Rainera Stadelmanna[p 9] v roce 1980.[8][9]

Stavitel a datování

Stavba Lomené pyramidy byla zahájena v 8. roce sčítání skotu, za vlády faraona Snofrua přibližně po dokončení stupňovité pyramidy v Médúmu ~2600 př. n. l. Vystavěním Lomené pyramidy založil Snofru pohřebiště v Dahšúru. Důvod, proč Snofru začal budovat druhou pyramidu, je dosud neznámý.[10][11] Pravděpodobně se mohlo se také jednat o postupný vývoj konstrukce a stavebních postupů od stupňovité pyramidy k vytvoření symetrické čtyřboké pyramidy (jehlanu) se čtvercovou základnou s dostatečnou statickou stabilitou,[12] včetně vnitřních prostor pro uložení sarkofágu a pohřební výbavy. S tím též souviselo zabezpečí proti následnému vyloupení. Nicméně podrobný průzkum ukázal, že v prostoru pohřební komory nebyl zabudován sarkofág. Předpokládá se, že po zjištění vnitřních prasklin se bezprostředně započalo se stavbou Červené pyramidy, vzdálené od lomené ~1 km, s upraveným sklonem bočních stěn na 45°. Její stavba byla zahájena přibližně v 13.roce vlády Snofrua a dokončena po ~17 letech.[7] Zkušenosti stavitelů při hledání optimálních postupů stavby čtyřbokých pyramidových jehlanů se zužitkovaly, patrně již krátce po dokončení Červené pyramidy, při projektování pyramidy následníka Cheopse Velké pyramidy v Gize.[10]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Kněz anglikánské církve, orientalista a spisovatel (1637-1701)
  2. ↑ Britský cestovatel v Egyptě ~1750
  3. ↑ Anglikánský kněz, antropolog (1704–1765)
  4. ↑ Britský inženýr, antropolog a egyptolog
  5. ↑ Egyptský archeolog, Univerzita Káhira
  6. ↑ Egyptský archeolog, zkoumal pyramidu ~1940–1950
  7. ↑ Italský archeolog (1915–1976)
  8. ↑ Italský architekt, znalec starověké egyptské architektury
  9. ↑ Německý archeolog (1933–2019)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Knickpyramide na německé Wikipedii.

  1. ↑ Dahšúr – královská nekropole Staré a Střední říše [online]. Liberec: 2019. Dostupné online. 
  2. ↑ V egyptském Dahšúru se veřejnosti otevře 4500 let stará pyramida [online]. 2009-03-17 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ LEPSIUS, Richard. Aegypten und Aethiopien [online]. Osnabrück: 1913. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ a b DORNER, Josef. Die Absteckung und astronomische Orientierung ägyptischer Pyramiden. [s.l.]: Universiẗat Innsbruck, 1981. Disertační práce. 
  5. ↑ LEGON, John. The Geometry of The Bent Pyramid [online]. Götting: 1992. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-26. (anglicky) 
  6. ↑ Mark Lehner [online]. Columbian College: 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c MÜLLER-RÖMER, Frank. Pyramidenbau mit Rampen und Seilwinden – ein Beitrag zur Bautechnik im Alten Reich [online]. München: Philosophie an der Ludwig-Maximilians-Universität, 2007. Dostupné online. (německy) 
  8. ↑ VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha: Academia, 2008. 407 s. ISBN 9788020016171. Kapitola Lomená pyramida, s. 130–131. [dále jen Verner]. 
  9. ↑ WINSTON, Alan. The Pyramid of Snefru (Bent Pyramid) at Dahshur. www.touregypt.net [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b LEHNER, Mark. Geheimnis der Pyramiden. Düsseldorf: Econ, 1997. S. 97 a 102. (německy) 
  11. ↑ STADELMANN, Rainer. Die Ägyptischen Pyramiden. Mainz: Philip von Zabern, 1997. 296 s. ISBN 9783805308557. S. 87. (německy) 
  12. ↑ JAMES, Peter. New Theory on Egypt’s Collapsing Pyramids [online]. National Council of Structural Engineers Associations, 2013. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bent Pyramid featuring the original polished limestone outer casing that the pyramids used to have (14616487960).jpg
Autor: Jorge Láscar from Melbourne, Australia, Licence: CC BY 2.0
The Bent Pyramid is an ancient Egyptian pyramid located at the royal necropolis of Dahshur, approximately 40 kilometres south of Cairo, built under the Old Kingdom Pharaoh Sneferu (c. 2600 BC). A unique example of early pyramid development in Egypt, this was the second pyramid built by Sneferu.

The lower part of the pyramid rises from the desert at a 54-degree inclination, but the top section is built at the shallower angle of 43 degrees, lending the pyramid its very obvious 'bent' appearance.

Archaeologists now believe that the Bent Pyramid represents a transitional form between step-sided and smooth-sided pyramids (see Step pyramid). It has been suggested that due to the steepness of the original angle of inclination the structure may have begun to show signs of instability during construction, forcing the builders to adopt a shallower angle to avert the structure's collapse. This theory appears to be borne out by the fact that the adjacent Red Pyramid, built immediately afterwards by the same Pharaoh, was constructed at an angle of 43 degrees from its base. This fact also contradicts the theory that at the initial angle the construction would take too long because Sneferu's death was nearing, so the builders changed the angle to complete the construction in time. In 1974 Kurt Mendelssohn suggested the change of the angle to have been made as a security precaution in reaction to a catastrophic collapse of the Meidum Pyramid while it was still under construction.

It is also unique amongst the approximately ninety pyramids to be found in Egypt, in that its original polished limestone outer casing remains largely intact. British structural engineer Peter James attributes this to larger clearances between the parts of the casing than used in later pyramids; these imperfections would work as expansion joints and prevent the successive destruction of the outer casing by thermal expansion [Wikipedia.org]
Knickpyramide (Dahschur) 08.jpg
Autor: Olaf Tausch, Licence: CC BY 3.0
Knickpyramide von Dahschur, Ägypten
005 Bent Pyramid.jpg
Autor: R.F.Morgan, Licence: CC BY-SA 3.0
Isometric, plan and elevation images of the Bent Pyramid Complex
Bent Pyramid substructure 2.png
Autor: , Licence: CC BY 2.5
Substructure of the Bent Pyramid
Carte-lepsius-dahchour.jpg
Lepsiova mapa dáhšúrské nekropole. Nahoře v pravém rohu se nachází Červená pyramida s úhlem sklonu 49°. V levé horní části mapy je Lomená pyramida s úhlem sklonu 56°. V levém dolním rohu je umístěna pyramida Amenemheta III. s úhlem sklonu 58°. V pravé dolní části mapy se nachází pyramida Amenemheta II. s úhlem sklonu 51°.