Lomský potok (přítok Radčického potoka)
| Lomský potok | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 7,7 km |
| Plocha povodí | 5,67 km² |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-14-01-061/3 |
| Pramen | |
| Krušné hory (vrch Loučná) 50°38′56″ s. š., 13°37′13″ v. d. cca 880 m n. m. | |
| Ústí | |
| do přeložky Radčického potoka (Klášterský potok) 50°35′24,85″ s. š., 13°39′46,09″ v. d. | |
| Protéká | |
 Česko (Ústecký kraj – Lom u Mostu, Libkovice) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Bílina, Bouřlivec, Loučenský potok (Klášterský potok) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lomský potok je drobný vodní tok v okrese Most, stékající s Krušných hor do Mostecké pánve.
Pramen a průběh toku
Potok pramení v Krušných horách na východních svazích vrchu Loučná (956 m n. m.). Protéká Lomským údolím, kde se nachází stejnojmenná přírodní památka s výskytem vřetence horského. V severní části chráněného území napájí dva zanikající obtokové rybníky.[1] V dolní části města Lom je potok sveden do podzemí a pokračuje pod návsí.[2][3]
Změna toku
U ČOV se Lomský potok vlévá zleva do přeložky Radčického potoka, která se nazývá Klášterský potok.
Klášterský potok
Klášterský potok je uměle vzniklý vodní tok pro převedení Radčického, Lomského a Loučenského potoka z předpolí hnědouhelného velkolomu Bílina. Od soutoku s Loučenským potokem je Klášterský potok často označován jako Loučenský. Přeložka vede od Louky u Litvínova přes Lom u Mostu, kolem výsypky Pokrok až do Duchcova.[4] Východně od Duchcova se vlévá zprava do potoka Bouřlivce.
Původní koryto
Původní tok pokračoval přes již dnes neexistující Libkovice, jihovýchodně od obce ústil do Radčického potoka. Ten pokračoval údolím přes vesnice Jenišův Újezd, Břešťany, Březánky až do Chudeřic a vléval se do Bíliny. Dnes se v těchto místech nachází lom Bílina. Protože ani přeložka potoka není 100% řešení a z okolního předpolí se do původního koryta stále stahuje voda, jsou v předpolí lomu hloubeny odvodňovací příkopy. Ty vodu odvádí jižně do bývalého povodí Radčického potoka a ze zadržovacích nádrží je čerpána zpět do Loučenského potoka.
Délka původního koryta byla 10,8 km, plocha povodí měřila 9,9 km² a průměrný průtok v ústí byl 0,06 m³/s.[5]
Reference
- ↑ Plán péče o přírodní památku Lomské údolí na období 2018–2030 [PDF online]. Krajský úřad Ústeckého kraje [cit. 2019-11-17]. S. 4–9. Dále jen Plán péče. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-09.
- ↑ Lomský potok – atlas záplavového území [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2006 [cit. 2016-09-22]. Dostupné online. ISBN 80-86918-22-X.
- ↑ Základní charakteristiky Lomského potoka a jeho povodí [online]. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka [cit. 2016-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Povodňový plán – Místa omezující odtokové poměry – Lomský potok [online]. Ministerstvo životního prostředí. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ VLČEK, Vladimír. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. Heslo Lomský potok, s. 159.
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“