Londýnská (Praha)
| |||
|---|---|---|---|
 (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 ulice Londýnská | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 2 | ||
| Čtvrť | Vinohrady | ||
| Poloha | 50°4′25,69″ s. š., 14°26′2,91″ v. d. | ||
| Začíná na | Jana Masaryka | ||
| Končí na | Anglická | ||
| Historie | |||
| Datum vzniku | 1875 | ||
| Pojmenováno po | Londýn | ||
| Další údaje | |||
| Délka | asi 750 m | ||
| Kód ulice | 454877 | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Londýnská je ulice v Praze 2 na Vinohradech. Vede směrem od jihu k severu, je dlouhá přibližně 750 metrů[1] a široká je přibližně 30 metrů.[2]
Historie
Ulice se původně jmenovala Tunelová nebo Tunelská (1875–1884), poté Hálkova (1884–1926), Londýnská (1926–1940), Mnichovská (1940–1945) a opět Londýnská (1945 – dosud).[1]
Tunelová nebo Tunelská se nazývala podle Vinohradského tunelu, který pod ní vede.[1] Tento tunel byl i důvodem, proč je ulice široká a jsou na ní předzahrádky – činžovní domy nesměly klenbu tunelu příliš zatěžovat.[1] Do roku 1886 vyčnívaly do ulice dva široké, nízké, zděné vzdušníky pro přístup vzduchu do tunelu, ve kterém byl v té době parní provoz. Jeden z nich se nacházel před domem čp. 623/30.[1][p. 1] Ulicí vedly až do roku 1897 telegrafní tyče, které byly toho roku odstraněny a spojení převedeno do kabelů v zemi.[1]
Podle Londýna, hlavního města Velké Británie, se ulice jmenuje od roku 1926. Pojmenována byla na počest mírového uspořádání Evropy po 1. světové válce a podle států Dohody jsou pojmenovány také okolní ulice.[1]
Poloha a dopravní funkce
Ulice začíná (podle číslování domů) ve své jižní části na křižovatce s ulicí Jana Masaryka. Vede severním směrem, protíná ulice Záhřebská, Bruselská, Rumunská a Jugoslávská (s tramvajovou tratí) a končí na křižovatce s ulicí Anglická.
Významné body v ulici
- Sanatorium pro porodnictví a choroby ženské – čp. 545/15, na rohu s ulicí Záhřebská
- Sbor Církve adventistů sedmého dne – čp. 623/30
- Gymnázium – čp. 782/34
- Porodnice – čp. 506/41, do roku 1995
- University of New York in Prague – čp. 506/41
- Vinohradská záložna – čp. 2578/54, na rohu s ulicí Jugoslávská
- Nájemní a obchodní dům Bělohlávkových – čp. 309/81, arch. F.A. Libra
- Bývalo zde sanatorium Dr. Janů, sanatorium Dr. Grosze a Dr. Gregory. V ulici stály dva hotely – Beránek a Skřivan.
- Hotel Beránek – Bělehradská 478/110, do Londýnské zasahovaly některé provozní a kancelářské budovy v zadní části hotelu.[1]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Druhý vzdušník se nacházel před čp. 321. Současné vinohradské číslo popisné je v ulici Ondříčkova u Mahlerových sadů, ale původně se na Královských Vinohradech čp. 321 nacházelo na rohu Hálkovy (Londýnská) a Karlovy (Jugoslávská) ulice (viz Orientační plán Prahy z roku 1909).
Reference
Literatura
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl I., Anenská - Karlov. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Hálkova, s. 206–207.
- ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Vydání první. Praha: Odeon, 1985. 573 stran. Architektura; sv. 4. S. 513–514. Dostupné online. (po registraci)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Londýnská na Wikimedia Commons - Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 16. Vydáno 11/1909. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum.
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím. Mapový list č. 48. Vydáno 1938. Městská knihovna v Praze
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Vinohrady, Londýnská č. o. 30 a 40, mezi Bruselskou a Rumunskou.