Lorenzo Musetti

Lorenzo Musetti
Lorenzo Musetti na French Open 2021
Stát	Itálie Itálie
Datum narození	3. března 2002 (22 let)
Místo narození	Carrara, Itálie[1]
Bydliště	Monte Carlo, Monako[1]
Výška	185 cm[1]
Hmotnost	78 kg[1]
Profesionál od	2019
Držení rakety	pravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek	6 983 765 USD
Tenisová raketa	HEAD
Dvouhra
Poměr zápasů	132–111
Tituly	2 ATP, 2 challengery, 2 ITF
Nejvyšší umístění	15. místo (26. června 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2025)
French Open	4. kolo (2021, 2023)
Wimbledon	semifinále (2024)
US Open	3. kolo (2022)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	bronz (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů	16–26
Nejvyšší umístění	142. místo (1. dubna 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2022)
French Open	1. kolo (2021)
Wimbledon	1. kolo (2022)
US Open	1. kolo (2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	2. kolo (2020, 2024)
Týmové soutěže
Davis Cup	vítěz (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240807a7. srpna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Tenis na Letních olympijských hrách
bronz	2024 Paříž	dvouhra mužů

Lorenzo Musetti (* 3. března 2002 Carrara) je italský profesionální tenista, bronzový medailista z pařížské olympiády 2024. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva singlové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2023 na 15. místě a ve čtyřhře v dubnu 2024 na 142. místě. Trénuje ho Simone Tartarini.^[1]

V italském daviscupovém týmu debutoval v roce 2021 turínskou základní skupinou finále proti Spojeným státům americkým. V utkání prohrál s Fabiem Fogninim čtyřhru proti Ramovi a Sockovi. Italové přesto zvítězili 2:1 na zápasy. V roce 2023 se stal součástí vítězného výběru, který pro Itálii získal druhou „salátovou mísu“. Do září 2024 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 2–4 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.^[3]

Itálii reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v mužské dvouhře na úvod podlehl Australanovi Johnu Millmanovi. Do mužské čtyřhry zasáhl s Lorenzem Sonegem. Ve druhém kole nestačili na pozdější olympijské šampiony Nikolu Mektiće s Matem Pavićem až v závěrečném supertiebreaku. Zúčastnil se také pařížských Her XXXIII. olympiády. Ve dvouhře vybojoval druhou italskou olympijskou medaili z tenisu.^[4] Spolu s Lucianem Darderim dohráli v prvním kole čtyřhry.

Na juniorských grandslamových turnajích zaznamenal dvě finálové účasti, první na US Open 2018, kde nestačil na Brazilce Thiaga Seybothe Wilda, podruhé na následujícím Australian Open 2019, kde ze zkrácené hře rozhodujícího setu zdolal poměrem 14–12 Američana Emilia Navau po odvrácené mečbolu. Stal se historicky prvním Italem, který ovládl australský juniorský grandslam.^[5] V červnu 2019 pak figuroval na 1. příčce juniorském kombinovaném žebříčku ITF.^[6]

V hlavní soutěži na okruhu ATP Tour debutoval únorovým Dubai Tennis Championships 2020, kde zvládl dvoukolovou kvalifikaci, aby ho v prvním kole hlavní soutěže vyřadil 14. hráč světa Andrej Rubljov. Poprvé na sebe výrazněji upozornil během Rome Masters 2020, netradičně hraném v zářijovém termínu. Po třech výhrách v kvalifikaci, do které mu pořadatelé udělili divokou kartu, v prvním kole nečekaně přehrál sedmnáctého hráče světa Stana Wawrinku, což představovalo jeho vůbec první výhru v hlavní soutěži na této úrovni. V prvním setu Švýcarovi nadělil „kanára“.^[7] Ve druhém kolena jeho raketě dohrál i 35. hráč světa Kei Nišikori, než jej v osmifinále zastavil Němec Dominik Koepfer. Formu potvrdil následujíc týden na challengeru v italském Forli, kde získal první titul z turnajů této kategorie. Cestou turnajem porazil čtyři hráče z první světové stovky. Mezi čtyři nejlepší hráče v turnaji pořádaném na okruhu se probojoval v říjnu 2020 na sardinském Forte Village Sardegna Open. V boji i finále vzdal zápas pozdějšímu vítězi turnaje Djeremu.

Během turnaje v Acapulku z kategorie ATP Tour 500 v březnu 2021 zaznamenal první výhru nad hráčem první světové desítky, kdy v prvním kole porazil světovou devítku Diega Schwartzmana. ^[8] Ve čtvrtfinále pak přehrál světovou šestnáctku Grigora Dimitrova a z pozice kvalifikanta postoupil do svého největšího finále. I přes porážku od světové pětky Tsitsipase se díky bodovému zisku v novém vydání žebříčku poprvé posunul do první stovky.^[6] Hlavní soutěž grandslamu si premiérově zahrál na French Open 2021, kde v úvodním kole vyřadil belgickou turnajovou třináctku Davida Goffina. Mezi poslední šestnáctkou nevyužil vedení 2–0 na sety proti světové jedničce Novaku Djokovićovi a za nepříznivého stavu v páté sadě duel skrečoval pro bolestivé tříslo.^[9]

Druhou trofej si odvezl z říjnového Tennis Napoli Cupu 2022, kde do finále postoupil přes Srba Miomira Kecmanoviće. V něm pak zdolal krajana, a světovou šestnáctku Mattea Berrettiniho. Stal se tak devátým hráčem probíhající sezóny, jenž získal trofej bez ztráty setu.^[10]

Stav	rok	místo konání	povrch	soupeř	výsledek
Bronz	2024	Paříž, Francie	antuka	Félix Auger-Aliassime	6–4, 1–6, 6–3

Stav	č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	červenec 2022	Hamburk, Německo	ATP 500	antuka	Carlos Alcaraz	6–4, 6–7(6–8), 6–4
Vítěz	1.	říjen 2022	Neapol, Itálie	ATP 250	tvrdý	Matteo Berrettini	7–6(7–5), 6–2
Finalista	1.	červen 2024	Londýn, Spojené království	ATP 500	tráva	Tommy Paul	1–6, 6–7(8–10)
Finalista	2.	červenec 2024	Umag, Chorvatsko	ATP 250	antuka	Francisco Cerúndolo	6–2, 4–6, 6–7(5–7)
Finalista	3.	září 2024	Čcheng-tu, Čína	ATP 250	tvrdý	Šang Ťün-čcheng	6–7(4–7), 1–6

Stav	č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	únor 2024	Dauhá, Katar	ATP 250	tvrdý	Lorenzo Sonego	Jamie Murray Michael Venus	6–7(0–7), 6–2, [8–10]

Stav	č.	datum	turnaj	okruh	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	říjen 2018	Antalya, Turecko	World Tennis Tour	antuka	Fabian Marozsan	7–5, 6–2
Vítěz	2.	říjen 2018	Antalya, Turecko	World Tennis Tour	anruka	Ronald Slobodčikov	6–4, 6–1
Vítěz	1.	září 2020	Forlì, Itálie	Challenger	antuka	Thiago Monteiro	7–6(7–2), 7–6(7–5)
Finalista	1.	leden 2021	Antalya, Turecko	Challenger	antuka	Jaume Munar	7–6(9–7), 2–6, 2–6
Finalista	2.	únor 2021	Biella, Itálie	Challenger	tvrdý (h)	Kwon Sun-u	2–6, 3–6
Vítěz	2.	leden 2022	Forlì, Itálie	Challenger	antuka	Francesco Passaro	2–6, 6–3, 6–2

Výsledek	č.	datum a místo konání	spoluhráči	soupeři	skóre
Vítěz	1.	Davis Cup 2023 26. listopadu 2023 Málaga, Španělsko tvrdý (hala), Martin Carpena Arena	Jannik Sinner Matteo Arnaldi Lorenzo Sonego Simone Bolelli	Austrálie	2–0
				Alex de Minaur Jordan Thompson Alexei Popyrin Max Purcell Matthew Ebden

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalistka	2018	US Open	tvrdý	Thiago Seyboth Wild	1–6, 6–2, 2–6
Vítěz	2019	Australian Open	tvrdý	Emilio Nava	4–6, 6–2, 7–6(14–12)

Přehled

Vítězství

Č.	hráč	ATP	turnaj	povrch	fáze	skóre	LM
2021
1.	Diego Schwartzman	9.	Acapulco, Mexiko	tvrdý	1. kolo	6–3, 2–6, 6–4	120.
2022
2.	Félix Auger-Aliassime	9.	Monte-Carlo, Monako	antuka	2. kolo	6–2, 7–6(7–2)	83.
3.	Carlos Alcaraz	5.	Hamburk, Německo	antuka	finále	6–4, 6–7(6–8), 6–4	51.
4.	Casper Ruud	4.	Paříž, Francie	tvrdý (h)	3. kolo	4–6, 6–4, 6–4	23.
2023
5.	Novak Djoković	1.	Monte-Carlo, Monako	antuka	3. kolo	4–6, 7–5, 6–4	21.
2024
6.	Alex de Minaur	7.	Queen's Club, Londýn, Spojené království	tráva	1. kolo	1–6, 6–4, 6–2	30.
7.	Alexander Zverev	4.	Olympijské hry – Paříž, Francie	antuka	čtvrtfinále	7–5, 7–5	16.
výhra nad úřadující světovou jedničkou

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lorenzo Musetti na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lorenzo Musetti na Wikimedia Commons
• Lorenzo Musetti na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Lorenzo Musetti na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Lorenzo Musetti na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Lorenzo Musetti v databázi Olympedia (anglicky)
• Lorenzo Musetti na Facebooku