Lorenzo Musetti

Lorenzo Musetti
Lorenzo Musetti na Monte-Carlo Masters 2023
Lorenzo Musetti na Monte-Carlo Masters 2023
StátItálieItálie Itálie
Datum narození3. března 2002 (23 let)
Místo narozeníCarrara, Itálie[1]
BydlištěMonte Carlo, Monako[1]
Výška185 cm[1]
Hmotnost78 kg[1]
Profesionál od2019
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek8 638 674 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů144–116
Tituly2 ATP, 2 challengery, 2 ITF
Nejvyšší umístění11. místo (14. dubna 2025)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2025)
French Open4. kolo (2021, 2023)
Wimbledonsemifinále (2024)
US Open3. kolo (2022, 2024)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hryBronzová olympijská medaile bronz (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů16–27
Nejvyšší umístění142. místo (1. dubna 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022)
French Open1. kolo (2021)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open1. kolo (2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2020, 2024)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2023, 2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250414a14. dubna 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na Letních olympijských hrách
bronz2024 Paříždvouhra mužů

Lorenzo Musetti (* 3. března 2002 Carrara) je italský profesionální tenista, bronzový medailista z pařížské olympiády 2024. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva singlové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2025 na 11. místě a ve čtyřhře v dubnu 2024 na 142. místě. Trénuje ho Simone Tartarini.[1]

V italském daviscupovém týmu debutoval v roce 2021 turínskou základní skupinou finále proti Spojeným státům americkým. V utkání prohrál s Fabiem Fogninim čtyřhru proti Ramovi a Sockovi. Italové přesto zvítězili 2:1 na zápasy. V letech 2023 a 2024 se stal součástí vítězného výběru, který pro Itálii získal druhou a třetí „salátovou mísu“. Do září 2025 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 2–5 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.[3]

Itálii reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v mužské dvouhře na úvod podlehl Australanovi Johnu Millmanovi. Do mužské čtyřhry zasáhl s Lorenzem Sonegem. Ve druhém kole nestačili na pozdější olympijské šampiony Nikolu Mektiće s Matem Pavićem až v závěrečném supertiebreaku. Zúčastnil se také pařížských Her XXXIII. olympiády. Ve dvouhře vybojoval druhou italskou olympijskou medaili z tenisu.[4] Spolu s Lucianem Darderim dohráli v prvním kole čtyřhry.

Tenisová kariéra

Na juniorských grandslamových turnajích zaznamenal dvě finálové účasti, první na US Open 2018, kde nestačil na Brazilce Thiaga Seybothe Wilda, podruhé na následujícím Australian Open 2019, kde ze zkrácené hře rozhodujícího setu zdolal poměrem 14–12 Američana Emilia Navau po odvrácené mečbolu. Stal se historicky prvním Italem, který ovládl australský juniorský grandslam.[5] V červnu 2019 pak figuroval na 1. příčce juniorském kombinovaném žebříčku ITF.[6]

V hlavní soutěži na okruhu ATP Tour debutoval únorovým Dubai Tennis Championships 2020, kde zvládl dvoukolovou kvalifikaci, aby ho v prvním kole hlavní soutěže vyřadil 14. hráč světa Andrej Rubljov. Poprvé na sebe výrazněji upozornil během Rome Masters 2020, netradičně hraném v zářijovém termínu. Po třech výhrách v kvalifikaci, do které mu pořadatelé udělili divokou kartu, v prvním kole nečekaně přehrál sedmnáctého hráče světa Stana Wawrinku, což představovalo jeho vůbec první výhru v hlavní soutěži na této úrovni. V prvním setu Švýcarovi nadělil „kanára“.[7] Ve druhém kolena jeho raketě dohrál i 35. hráč světa Kei Nišikori, než jej v osmifinále zastavil Němec Dominik Koepfer. Formu potvrdil následujíc týden na challengeru v italském Forli, kde získal první titul z turnajů této kategorie. Cestou turnajem porazil čtyři hráče z první světové stovky. Mezi čtyři nejlepší hráče v turnaji pořádaném na okruhu se probojoval v říjnu 2020 na sardinském Forte Village Sardegna Open. V boji i finále vzdal zápas pozdějšímu vítězi turnaje Djeremu.

Během turnaje v Acapulku z kategorie ATP Tour 500 v březnu 2021 zaznamenal první výhru nad hráčem první světové desítky, kdy v prvním kole porazil světovou devítku Diega Schwartzmana. [8] Ve čtvrtfinále pak přehrál světovou šestnáctku Grigora Dimitrova a z pozice kvalifikanta postoupil do svého největšího finále. I přes porážku od světové pětky Tsitsipase se díky bodovému zisku v novém vydání žebříčku poprvé posunul do první stovky.[6] Hlavní soutěž grandslamu si premiérově zahrál na French Open 2021, kde v úvodním kole vyřadil belgickou turnajovou třináctku Davida Goffina. Mezi poslední šestnáctkou nevyužil vedení 2–0 na sety proti světové jedničce Novaku Djokovićovi a za nepříznivého stavu v páté sadě duel skrečoval pro bolestivé tříslo.[9]

Druhou trofej si odvezl z říjnového Tennis Napoli Cupu 2022, kde do finále postoupil přes Srba Miomira Kecmanoviće. V něm pak zdolal krajana, a světovou šestnáctku Mattea Berrettiniho. Stal se tak devátým hráčem probíhající sezóny, jenž získal trofej bez ztráty setu.[10] Do semifinále i finále Mastersu poprvé postoupil na antukovém Monte-Carlo Rolex Masters 2025, když ve čtvrtfinále a semifinále vyřadil dva členy elitní světové desítky. Obhájce titulu, osmého v pořadí Stefanose Tsitsipase, porazil až v šestém vzájemném utkání.[11] Poté zvládl duel s desátým mužem klasifikace Alexem de Minaurem. Přestože v souboji o monackou trofej proti světové trojce Carlosi Alcarazovi vyhrál úvodní sadu, v dalším průběhu získal jen jeden game. Ve třetí sadě jej v pohybu limitovala zraněná pravá dolní končetina. Se Španělem tak prohrál čtvrtý z pěti zápasů. Bodový zisk jej v polovině dubna 2025 premiérově posunul na 11. příčku žebříčku.[12]

Zápasy o olympijské medaile

Mužská dvouhra: 1 (1 bronz)

Stavrokmísto konánípovrchsoupeřvýsledek
Bronz2024Paříž, FrancieantukaKanada Félix Auger-Aliassime6–4, 1–6, 6–3

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–1 D)
ATP Tour 500 (1–1 D)
ATP Tour 250 (1–2 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 6 (2–4)

Stavč.datumturnajkategoriepovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz1.červenec 2022Hamburk, NěmeckoATP 500antukaŠpanělsko Carlos Alcaraz6–4, 6–7(6–8), 6–4
Vítěz1.říjen 2022Neapol, ItálieATP 250tvrdýItálie Matteo Berrettini7–6(7–5), 6–2
Finalista1.červen 2024Londýn, Spojené královstvíATP 500trávaUSA Tommy Paul1–6, 6–7(8–10)
Finalista2.červenec 2024Umag, ChorvatskoATP 250antukaArgentina Francisco Cerúndolo6–2, 4–6, 6–7(5–7)
Finalista3.září 2024Čcheng-tu, ČínaATP 250tvrdýČína Šang Ťün-čcheng6–7(4–7), 1–6
Finalista4.duben 2025Monte-Carlo, MonakoMasters 1000antukaŠpanělsko Carlos Alcaraz6–3, 1–6, 0–6

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajkategoriepovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.únor 2024Dauhá, KatarATP 250tvrdýItálie Lorenzo SonegoSpojené království Jamie Murray
Nový Zéland Michael Venus
6–7(0–7), 6–2, [8–10]

Finále na challengerech ATP a okruhu ITF

Legenda
Challengery (2–2 D; 0 Č)
ITF (2–0 D; 0 Č)

Dvouhra: 6 (4–2)

Stavč.datumturnajokruhpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz1.říjen 2018Antalya, TureckoWorld Tennis TourantukaMaďarsko Fabian Marozsan7–5, 6–2
Vítěz2.říjen 2018Antalya, TureckoWorld Tennis TouranrukaRusko Ronald Slobodčikov6–4, 6–1
Vítěz1.září 2020Forlì, ItálieChallengerantukaBrazílie Thiago Monteiro7–6(7–2), 7–6(7–5)
Finalista1.leden 2021Antalya, TureckoChallengerantukaŠpanělsko Jaume Munar7–6(9–7), 2–6, 2–6
Finalista2.únor 2021Biella, ItálieChallengertvrdý (h)Jižní Korea Kwon Sun-u2–6, 3–6
Vítěz2.leden 2022Forlì, ItálieChallengerantukaItálie Francesco Passaro2–6, 6–3, 6–2

Finále soutěží družstev: 2 (2–0)

Výsledekč.datum a místo konáníspoluhráčisoupeřiskóre
Vítěz1.Davis Cup 2023
26. listopadu 2023
Malaga, Španělsko
tvrdý (hala), Martin Carpena Arena
Itálie Jannik Sinner
Itálie Matteo Arnaldi
Itálie Lorenzo Sonego
Itálie Simone Bolelli
Austrálie Austrálie2–0
Austrálie Alex de Minaur
Austrálie Jordan Thompson
Austrálie Alexei Popyrin
Austrálie Max Purcell
Austrálie Matthew Ebden
Vítěz2.Davis Cup 2024
24. listopadu 2024
Malaga, Španělsko
tvrdý (hala), Martin Carpena Arena
Itálie Jannik Sinner
Itálie Matteo Berrettini
Itálie Andrea Vavassori
Itálie Simone Bolelli
Nizozemsko Nizozemsko2–0
Nizozemsko Tallon Griekspoor
Nizozemsko Botic van de Zandschulp
Nizozemsko Jesper de Jong
Nizozemsko Wesley Koolhof

Finále na juniorském Grand Slamu

Dvouhra juniorů: 2 (1–1)

Stavrokturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalistka2018US OpentvrdýBrazílie Thiago Seyboth Wild1–6, 6–2, 2–6
Vítěz2019Australian OpentvrdýUSA Emilio Nava4–6, 6–2, 7–6(14–12)

Chronologie výsledků na Grand Slamu

Dvouhra

Turnaj2019202020212022202320242025SRV–P
Australian OpenA3Q2Q1. kolo1. kolo2. kolo3. kolo0 / 43–4
French OpenAA4. kolo1. kolo4. kolo3. kolo0 / 48–4
WimbledonANH1. kolo1. kolo3. koloSF0 / 47–4
US OpenAA2. kolo3. kolo1. kolo3. kolo0 / 45–4
výhry–prohry0–00–04–32–45–410–42–10 / 1623–16
Legenda
SRpoměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NHdaný rok se turnaj nekonalAturnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQprohra v (kole) kvalifikace1k / 1Rprohra v daném kole turnaje
QF / ČFprohra ve čtvrtfináleSFprohra v semifinále
Fprohra ve fináleVítězvítězství v turnaji

Vítězství nad hráči Top 10

Přehled
Sezóna20212022202320242025Celkem
Vítězství1313210
Vítězství
Č.hráčATPturnajpovrchfázeskóreLM
2021
1.Argentina Diego Schwartzman9.Acapulco, Mexikotvrdý1. kolo6–3, 2–6, 6–4120.
2022
2.Kanada Félix Auger-Aliassime9.Monte-Carlo, Monakoantuka2. kolo6–2, 7–6(7–2)83.
3.Španělsko Carlos Alcaraz5.Hamburk, Německoantukafinále6–4, 6–7(6–8), 6–451.
4.Norsko Casper Ruud4.Paříž, Francietvrdý (h)3. kolo4–6, 6–4, 6–423.
2023
5.Srbsko Novak Djoković1.Monte-Carlo, Monakoantuka3. kolo4–6, 7–5, 6–421.
2024
6.Austrálie Alex de Minaur7.Queen's Club, Londýn, Spojené královstvítráva1. kolo1–6, 6–4, 6–230.
7.Německo Alexander Zverev4.Olympijské hry – Paříž, Francieantukačtvrtfinále7–5, 7–516.
8.Německo Alexander Zverev3.Vídeň, Rakouskotvrdý (h)čtvrtfinále2–6, 7–6(7–5), 6–417.
2025
9.Řecko Stefanos Tsitsipas8.Monte-Carlo, Monakoantukačtvrtfinále1–6, 6–3, 6–416.
10.Austrálie Alex de Minaur10.Monte-Carlo, Monakoantukasemifinále1–6, 6–4, 7–6(7–4)16.
     výhra nad úřadující světovou jedničkou

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lorenzo Musetti na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Lorenzo Musetti na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20250414a14. dubna 2025
  2. Lorenzo Musetti na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20250414a14. dubna 2025
  3. Lorenzo Musetti na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20250414a14. dubna 2025
  4. Lorenzo Musetti defeats Felix Auger-Aliassime in Paris bronze-medal match. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-08-04 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ZABLOUDIL, Luboš. Soutěže juniorů na Australian Open vyhráli poprvé Dánka a Ital. TenisPortal.cz [online]. 2019-01-26 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  6. a b Lorenzo Musetti, Player Bio: Year by Year / Career [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. 18-Year-Old Italian Lorenzo Musetti Stuns Stan Wawrinka In Rome | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2020-05-09 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  8. ZABLOUDIL, Luboš. 19letý Ital Musetti poprvé čelil hráči Top 10. V Acapulku si vyšlápl na Schwartzmana. TenisPortal.cz [online]. 2021-03-17 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  9. Musetti trápil Djokoviče, ale čtvrtfinále Roland Garros favorizovaného Srba nemine [online]. ČT sport, 2021-06-07 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  10. Lorenzo Musetti Downs Matteo Berrettini For Naples Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-10-23 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Lorenzo Musetti defeats Stefanos Tsitsipas in Monte-Carlo. ATP Tour, Inc. [online]. 2025-04-11 [cit. 2025-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Carlos Alcaraz rallies past Lorenzo Musetti for first Monte-Carlo title. ATP Tour, Inc. [online]. 2025-04-13 [cit. 2025-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bronze medal.svg
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Drawing of a bronze medal, based on Olympic rings.svg.
Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Musetti MCM23 (11) (52883593753).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Musetti MCM23 (11)