Lorenzo Piccolomini

Vavřinec Piccolomini
Rodový erb Piccolominiů
Narození	24. listopadu 1656
Úmrtí	22. září 1714 (ve věku 57 let) Ratibořice
Povolání	aristokrat
Choť	Anna Viktorie Ludmila Piccolominiová
Děti	Jan Václav Piccolomini Oktavián II. Piccolomini
Rodiče	Francesco Piccolomini
Příbuzní	Eneáš Sylvius Piccolomini a Jan Norbert Piccolomini (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lorenzo Piccolomini (česky též Vavřinec, kníže Piccolomini, 24. listopadu 1656 – 22. září 1714, Ratibořice ve východních Čechách) byl česko-italský šlechtic, vévoda z Amalfi, říšský kníže a majitel východočeského panství Náchod. Byl také převorem Řádu sv. Štěpána v Pise. Pocházel z italského rodu Piccolomini-Pieri.

Život

Jeho rodiči byli Francesco Piccolomini-Pieri z Amalfi a Emiliana Strozziová.

Lorenzo zdědil majetek v roce 1673 po smrti svého staršího bratra, vévody Eneáše Sylvia Piccolominiho, který zemřel svobodný a bez potomků. Vzhledem k tomu, že v té době Lorenzo ještě nebyl plnoletý, byl jeho poručníkem italský šlechtic Pietro Antonio Machio de Quadiani. Ani po dosažení plnoletosti v roce 1679 se však Lorenzo nemohl ujmout vlády, neboť správkyně panství Marie Benigna Saská, vdova po generálovi Octavio Piccolominim, nebyla ochotna zříci se regentství a Náchod opustila teprve po dlouhých sporech v roce 1685.

Vévoda Lorenzo se zdržoval hlavně na svém panství Náchod, kde podporoval řemesla a cechy. V roce 1689 potvrdil městu většinu předchozích privilegií, mj. právo vařit a podávat pivo. Nechal kompletně zrekonstruovat hrad Rýzmburg, který byl zničen za třicetileté války. Na místě staršího zámku nechal v roce 1708 postavil nový zámek Ratibořice v italském barokním stylu.^[1]

4. července 1694 při pouti do Boušína jel jeho kočár od Červené Hory přes dřevěný most, který se pod zátěží rozlomil uprostřed a vévoda a jeho společník s celým povozem spadl do Úpy. Při incidentu nebyl nikdo zraněn, proto nechal vévoda z vděčnosti postavit kapli (Piccolominská kaplička), vyzdobenou malbami zobrazujícími tuto událost.^[2]

8. září 1688 se v Praze oženil s Annou Viktorií Ludmilou Libštejnskou z Kolovrat (1667–1738). Z manželství se narodilo 7 dětí:^[3]

1. Jan Václav Piccolomini z Aragony (Giovanni Venceslao Piccolomini d'Aragona, 1693–1742)
2. Marie Emílie Piccolominiová z Aragony (Maria Emilia Piccolomini d'Aragona, 1694–1771), po smrti svého bratra Jana Václava v roce 1742 získala Řešetovu Lhotu (Studnice). Zemřela v Praze neprovdaná
3. Marie Markéta Piccolominiová z Aragony (Maria Margherita Piccolomini d'Aragona, 1696-1725),^[4] byla vdaná za hraběte z Frankenbergu a Ludwigsdorfu († před rokem 1742)
4. Antonín Piccolomini Aragonský ze Sieny (Antonio Piccolomini d'Aragona di Siena, 1698–1708), zemřel v dětství
5. Oktavián II. Eneáš Josef Piccolomini z Amalfi (Ottavio Aenea Giuseppe Piccolomini di Amalfi, 1698–1757)
6. Jan Norbert Václav Piccolomini z Aragony (Jan Norberto Venzeslao Piccolomini d'Aragona, 1700–1746), rytíř Maltézského řádu, císařský komorník a odhadce u českého odvolacího soudu v Praze
7. Ludmila Maxmiliana Piccolominiová z Aragony (Ludmila Maximiliane Piccolomini d'Aragona, 1703–1768), po smrti svého bratra Václava v roce 1742 zdědila Studnici. 30. června 1732 se provdala za hraběte Albrechta Maximiliána z Desfours (1708–1748). Jejich syn
   1. Josef Vojtěch, hrabě z Desfours (Joseph Adalbert von Desfours, † 1791)

Literatura

• Jan Karel Hraše: Dějiny Náchoda 1620 - 1740, Náchod 1994, ISBN 80-900041-8-0, s. 63–73
• Lydia Baštecká, Ivana Ebelová: Náchod. Náchod 2004, ISBN 80-7106-674-5, s. 106, 108 a 111

Externí odkazy

• Josef Myslimír Ludvík : Vavřinec, kníže Piccolomini, 1673–1712. In: Památky hradu, města a panství Náchoda, i vlastníkův jeho. Biogram (česky) online
• Náchodské panství a jeho majitelé

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lorenzo Piccolomini na německé Wikipedii.

Reference