Loretánské náměstí

Loretánské náměstí
Loretánské náměstí a Loreta
Umístění
Město	Praha
Městská část	Praha 1
Část obce	Hradčany
Poloha	50°5′20,04″ s. š., 14°23′27,96″ v. d.
Začíná na	Loretánská ulice
Končí na	Nový svět
Historie
Pojmenováno po	Pražská Loreta
Další údaje
Kód ulice	454907
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loretánské náměstí je veřejné prostranství, které se nalézá na pražských Hradčanech v městské části Praha 1. Svůj název dostalo od Pražské Lorety, která se nachází na jeho východní straně.

V raném středověku a v následujících obdobích zde bylo pohřebiště,^[1] ve vrcholném středověku tržiště.^[2] Na východní straně byly ve 14. století vytyčeny parcely obytných domů a stál zde mj. dům čp. 100/IV architekta a sochaře Petra Parléře. V roce 1600 zde císař Rudolf II. rozsáhlé pozemky daroval kapucínům, kteří vystavěli Loretánskou kapli a náměstí se stalo poutním místem. Současná konfigurace budov náměstí vznikla teprve ve vrcholném baroku po roce 1700 vybudováním mohutného Černínského paláce na západní straně, výstavbou kaple sv. Matouše a pomníku kněžny Drahomíry, které zachytil v roce 1769 Huberův plán Prahy. Kaple byla roku 1797 zbořena. Terén náměstí byl z větší části zplanýrován až podle projektu Pavla Janáka ve 30. letech 20. století.

• Na vyvýšené plošině náměstí, na místě bývalé kaple svatého Matouše, kterou v roce 1725 projektoval František Maxmilián Kaňka,^[3] byla v roce 2005 vztyčena bronzová kopie sochy Edvarda Beneše od sochaře Karla Dvořáka.^[4] Téměř celou západní stranu náměstí tvoří barokní budova Černínského paláce, v něm dnes sídlí Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Před Černínským palácem se nachází terasa s rozlehlým parkovištěm.
• Na severní straně kostel Panny Marie Andělské s přilehlým klášterem řádu kapucínů čp. 99/IV a k němu přináležející zahradou s tzv. domečkem, v 50. letech 20. století vyšetřovnou StB.
• Jižní stranu náměstí uzavírá Loretánská ulice vedoucí z Pohořelce na Hradčanské náměstí a Pražský hrad s řadou historických domů a podloubím.
• Východní část náměstí před Loretou má parkovou úpravu (železný kříž s nástroji Kristova umučení tam údajně připomíná jedno z možných míst smrti kněžny Drahomíry, matky sv. Václava). Na této straně náměstí se nachází někdejší Černínská jízdárna.
• V severozápadním cípu Loretánského náměstí, pod terasou parkoviště, je vchod do Černínské zahrady.
• Loretánské náměstí 1 - pivnice U Černého vola, která ze svého zisku podporuje Školu Jaroslava Ježka pro zrakově postižené.^[5]
• Dům U Drahomířina sloupu nebo U zlaté koule čp. 108/IV, č.o. 2, spodní trakt je vstupem obrácen do Úvozu. Čtyřpodlažní renesanční dům s podloubími, kolem roku 1900 zde byl rovněž hostinec. V domě žila Hana Benešová, manželka prezidenta Beneše. Na fasádě je její bronzová pamětní deska s reliéfem od akademického sochaře Zdeňka Preclíka. Dům po roce 2005 zakoupila společnost uhlobarona Zdeňka Bakaly s deklarovaným záměrem rekonstruovat jej pro Knihovnu Václava Havla, pro spory s obyvatelem domu byl projekt roku 2018 zamítnut.^[6]
• U Pešků či U deklamatorů, čp. 109/IV, č.o. 3, pojmenován po českém deklamátorovi Antonínovi Peschkem. Roku 1787 zde zemřel sochař Ignác František Platzer. V 50. letech 20. století zde sídlil Výzkumný ústav matematických strojů, byl tu sestrojen a v roce 1957 úspěšně oživen první programovatelný počítač vyrobený v Československu, nazvaný SAPO.

Byla zde natočena jedna davová scéna z filmu Princ a já, která se ale ve filmu odehrává v Dánsku.

• František RUTH, Kronika královcské Prahy a obcí sousedních II., Pavel Körber, Praha 1907, s. 665-671.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Loretánské náměstí na Wikimedia Commons
• Loretánské náměstí – panoramatický pohled na Praha virtuální
• Loretánské náměstí na atlasceska.cz