Loretánská kaple v Chlumci nad Cidlinou
Loretánská kaple v Chlumci nad Cidlinou | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Souřadnice | 50°9′33,39″ s. š., 15°27′37,84″ v. d. |
Základní informace | |
Zánik | 1805 |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1719 |
Další informace | |
Adresa | Chlumec nad Cidlinou IV, Česko |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zaniklá Loretánská kaple v Chlumci nad Cidlinou na Královéhradecku se nacházela severně od náměstí, v areálu muzea mezi ulicemi Kozelkova a Pod Loretou, v linii ulice Říhova. Budova muzea a další stavby bývalého špitálu jsou chráněny jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Loretánská kaple (Santa Casa) byla postavena roku 1719 z iniciativy Václava Norberta Oktaviána hraběte Kinského, který byl majitelem chlumeckého panství. Původně měla být kaple součástí kláštera piaristů, kde měla být centrem nově zřízeného poutního místa. Tento záměr však nebyl realizován a výstavba byla ukončena roku 1740.
Jako architekt byl k realizaci stavby poutního místa vybrán František Maxmilian Kaňka. Areál byl postaven jako uzavřený, čtyřkřídlý, s okosenými rohy a s ambity ve všech křídlech. Santa Casa byla zbudována uprostřed areálu a byla vybavena čtyřmi oltáři. Podle fundační listiny z roku 1740 byl u kaple vydržován kaplan, který měl každý den sloužit zádušní mše za zemřelé příslušníky rodu Kinských a který se měl starat o výuku a upevňování katolické víry. Veřejné bohoslužby zde měly být slouženy tak, aby neodváděly věřící od účasti na mši v chlumeckém farním kostele.[2]
Santa Casa byla zrušena za josefínských reforem výnosem z 24. října 1786. Chlumecký děkan Unfried i vrchnost se snažili rozhodnutí zvrátit, ale jejich žádost byla roku 1787 zamítnuta. Areál byl nadále využíván jako špitál.[2]
Zánik kaple
Loretánská kaple byla zbořena roku 1805. Z jejího vnitřního vybavení, přeneseného do severního nároží ambitu, byla zřízena provizorní svatyně. Ve 20. století byly budovy bývalé Lorety přeměněny na byty a arkády zazděny. Vše stavebně chátralo.
Z uvažovaného poutního místa se dochovala budova při Kozelkově ulici se vstupní branou a arkády lemující nádvoří, které byly při rekonstrukci roku 2002 opět uvolněny. Od téhož roku se zde nachází Městské muzeum Loreta.[2][3]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 124558 : Loreta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Čechura, Martin. Zaniklé kostely Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2012. (str. 85)
- ↑ Valenčík, Michal: objekt ID 14544. znicenekostely.cz, sekce: Opravené. 2008–2015.
Literatura
- BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. s. 145. ISBN 80-7277-015-2.
- ČECHURA, Martin. Zaniklé kostely Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2012. 344 s. ISBN 978-80-7277-507-1. (str.85)
- VALENTA, A.: K historii Lorety. Chlumecké listy 32. Č. 5, S. 9-11. 2002. Dostupné online Archivováno 3. 2. 2016 na Wayback Machine..
Související články
Externí odkazy
- Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: 2525-1 (Č), list 7 Archivováno 2. 2. 2016 na Wayback Machine..
- Město Chlumec nad Cidlinou: Městské muzeum Loreta.
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
Bývalý klášter Loreta, dnes muzeum zemědělské techniky 19. století v Chlumci nad Cidlinou autor:Zp
Chlumec nad Cidlinou. Graeflich-Kinskische Stadt und Schloss Chlumetz Bidczower Kr. Süd-Ost, aufgenommen und gemahlt von Joann Venuto im Jahre 1809