Los Cabos Open 2023
| Los Cabos Open 2023 | |
|---|---|
| Datum | 31. července – 5. srpna 2023 |
| Ročník | 7. |
| Místo | Cabo San Lucas, Los Cabos, Mexiko |
| Dějiště | Sportovní komplex Cabo |
| Kategorie | ATP Tour 250 |
| Dotace | 946 975 USD |
| Prize money | 852 480 USD |
| Ředitel | José Antonio Fernández |
| Soutěže | 28 hráčů dvouhry / 16 párů čtyřhry |
| Povrch | tvrdý – Solflex / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Stefanos Tsitsipas | |
| mužská čtyřhra | |
 Santiago González /  Édouard Roger-Vasselin | |
| Los Cabos Open | |
< 2022 2024 > | |
Los Cabos Open 2023, oficiálně Mifel Tennis Open by Telcel Oppo 2023,[1] byl tenisový turnaj na mužském profesionálním okruhu ATP Tour, hraný v areálu Cabo Sports Complex. Sedmý ročník Los Cabos Open probíhal mezi 31. červencem a 5. srpnem 2023 v mexickém přímořském městě Cabo San Lucas na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem.
Turnaj dotovaný 946 975 dolary patřil do kategorie ATP Tour 250. Nejvýše nasazeným singlistou se stal pátý tenista světa Stefanos Tsitsipas z Řecka. Jako poslední přímý účastník do hlavní soutěže nastoupil nizozemský 159. hráč žebříčku Gijs Brouwer.[1] V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohli dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[2]
Jubilejní desátý titul z dvouhry okruhu ATP Tour vybojoval 24letý Stefanos Tsitsipas.[3] Čtyřhru ovládli Mexičan Santiago González s Francouzem Édouardem Rogerem-Vasselinem, kteří získali třetí společnou trofej.[4]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 28 v kole | Q | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra | [1][5] | 250 | 150 | 90 | 45 | 20 | 0 | 12 | 6 | 0 |
| čtyřhra | [6] | 0 | — | — | — | — | ||||
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 28 v kole | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra | [1][5] | 129 660 $ | 75 630 $ | 44 465 $ | 25 765 $ | 14 960 $ | 9 145 $ | 4 570 $ | 2 495 $ |
| čtyřhra | [6] | 45 050 $ | 24 100 $ | 14 120 $ | 7 900 $ | 4 655 $ | — | — | — |
| částka ve čtyřhrách je uvedena na pár | |||||||||
Mužská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráč[1] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
| Řecko | Stefanos Tsitsipas | 5. | 1. |
 Spojené království | Cameron Norrie | 13. | 2. |
 USA | Tommy Paul | 14. | 3. |
 Chorvatsko | Borna Ćorić | 15. | 4. |
 Austrálie | Alex de Minaur | 17. | 5. |
 Chile | Nicolás Jarry | 29. | 6. |
 Německo | Dominik Koepfer | 88. | 7. |
| Ilja Ivaška | 91. | 8. | |
| Žebříček ATP k 24. červenci 2023 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráči obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Ernesto Escobedo
Nicolás Jarry- Rodrigo Pacheco Méndez
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
Omni Kumar- Gonzalo Lama
Skander Mansouri
Bejbit Žukajev
Následující hráč postoupil z kvalifikace jako šťastný poražený:
Jason Jung
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Nuno Borges → nahradil jej 
Gabriel Diallo- Karen Chačanov → nahradil jej Jason Jung
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč[6] | Stát | Hráč[6] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Mexiko | Santiago González | Francie | Édouard Roger-Vasselin | 24. | 1. |
 Brazílie | Marcelo Melo | Austrálie | John Peers | 65. | 2. |
| USA | Nathaniel Lammons | USA | Jackson Withrow | 65. | 3. |
| USA | William Blumberg | Austrálie | Rinky Hijikata | 127. | 4. |
| Žebříček ATP k 24. červenci 2023; číslo je součtem umístění obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Luis Carlos Álvarez / Luca Lemaitre
- Ernesto Escobedo / Rodrigo Pacheco Méndez
Přehled finále
Mužská dvouhra
Stefanos Tsitsipas vs. 
Alex de Minaur, 6–3, 6–4
Mužská čtyřhra
- Santiago González /
Édouard Roger-Vasselin vs. Andrew Harris / 
Dominik Koepfer, 6–4, 7–5
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2023 Los Cabos Open na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Los Cabos Open 2023 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-08-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky)
- ↑ Tsitsipas Beats De Minaur For First Title Of Year In Los Cabos. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-08-05 [cit. 2023-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gonzalez/Roger-Vasselin Seal Los Cabos Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-08-06 [cit. 2023-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Los Cabos Open 2023 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-08-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Los Cabos Open 2023 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-08-10]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
