Lothar Štěpán z Metternichu

Lothar Štěpán princ Metternich
Místodržitel v Horním Rakousku
Ve funkci: 14. ledna 1881 – 5. září 1881
Předchůdce	Felix Pino z Friedenthalu
Nástupce	Philipp Weber von Ebenhof
Místodržitel v Kraňsku
Ve funkci: 26. ledna 1874 – 20. července 1874
Předchůdce	Alexander von Auersperg
Nástupce	Bohuslav Widmann
Narození	13. září 1837 Vídeň
Úmrtí	2. října 1904 (ve věku 67 let) Vídeň
Místo pohřbení	Hrobka Metternichů v Plasích
Titul	princ
Choť	Karoline Anna Rosalie Johanna Reittner (od 1868) Karolína Františka Mitrovská z Nemyšle (od 1900)
Rodiče	Klement Václav z Metternichu a Melanie Marie Antonie ze Zichy-Ferraris
Profese	aristokrat
Ocenění	Řád Františka Josefa, Řád železné koruny
Commons	Lothar Stephan von Metternich-Winneburg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lothar Štěpán August Maria Klemens princ z Metternich-Winneburgu (německy Lothar Stephan August Maria Clemens Prinz zu Metternich-Winneburg) (12. září 1837 Vídeň – 2. října 1904 Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic, rakousko-uherský státní úředník a politik. Jako nejmladší syn vlivného diplomata a státníka knížete Klemense Metternicha působil od mládí ve státní správě, krátce byl také poslancem českého zemského sněmu. Svou kariéru završil jako dlouholetý viceprezident místodržitelství Horního Rakouska se sídlem v Linzi (1876–1891).

Pocházel ze starého šlechtického rodu Metternichů,^[1] narodil se ve Vídni jako nejmladší syn dlouholetého státního kancléře knížete Klemense Metternicha (1773–1859)^[2][3] a jeho třetí manželky Melanie, rozené hraběnky Zichy-Ferrarisové (1805–1854).^[4] Jeho křestní jméno Lothar odkazuje ke starší rodové historii a osobnosti trevírského kurfiřta Lothara Metternicha (1551–1623), který byl zakladatelem majetkového a společenského vzestupu Metternichů počátkem 17. století. Princ Lothar vystudoval práva a od mládí působil ve státních službách, začínal jako sekretář u dolnorakouského místodržitelství ve Vídni,^[5] později byl vládním radou a viceprezidentem zemské správy v Kraňsku.^[6] S titulem dvorního rady byl v roce 1874 dočasným zemským prezidentem v Kraňsku,^[7] později působil u místodržitelství v Horním Rakousku. V letech 1878–1882 byl poslancem českého zemského sněmu za velkostatkářskou kurii.^[8][9] Nakonec zastával dlouhodobě funkci viceprezidenta místodržitelství v Horním Rakousku,^[10] kde byl od ledna do září 1881 krátce také dočasně úřadujícím místodržitelem.^[11] V roce 1891 odešel do výslužby.

Jako syn knížete užíval od narození titul prince s nárokem na oslovení Jasnost (Durchlaucht). V roce 1862 byl jmenován c. k. komořím,^[12] byl též čestným rytířem Maltézského řádu. Za zásluhy byl nositelem komturského kříže Řádu Františka Josefa a Řádu železné koruny III. třídy. V zahraničí získal turecký Řád Medžidie III. třídy.^[13]

Byl dvakrát ženaý. Poprvé se oženil v roce 1868 s Franziskou, rozenou Reitterovou (1825–1899), vdovou po zemském soudním radovi Johannu Huberovi.^[14] Jeho druhou manželkou se v roce 1900 stala Františka, rozená hraběnka Mitrovská z Nemyšle (1846–1918), vdova po prezidentovi zemského soudu ve Vídni hraběti Karlovi Chorinském.^[15][16]

Zemřel 2. října 1904 ve Vídni ve věku 67 let a byl pohřben v rodové hrobce v Plasích.^[17][18]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lotar Štěpán August z Metternich-Winneburgu na Wikimedia Commons