Lothar von Hortstein

Lothar von Hortstein
Velitel IX. armádního sboru v Litoměřicích
Ve funkci: 1912 – 1914
Předchůdce	Adolf Rummer von Rummershof
Nástupce	Johann von Friedel
Velitel XVI. armádního sboru v Dubrovníku
Ve funkci: 1911 – 1912
Předchůdce	Karel Fanta
Nástupce	Blasius von Schemua
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	generál pěchoty (1911), polní podmaršál (1907), generálmajor (1903)
Narození	15. října 1855 Olomouc
Úmrtí	4. srpna 1944 (ve věku 88 let) Opava
Profese	voják
Ocenění	Řád železné koruny (1914), Leopoldův řád (1908)
Commons	Lothar von Hortstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lothar von Hortstein (rodné jméno Lothar Ornstein) (15. října 1855 Olomouc – 4. srpna 1944 Opava) byl rakousko-uherský generál židovského původu. V armádě sloužil od roku 1874 a postupně byl štábním důstojníkem nebo velitelem jednotek pěchoty na různých místech monarchie, několik let mimo jiné strávil v Čechách. V roce 1911 dosáhl hodnosti generála pěchoty a byl velitelem postupně dvou armádních sborů (1911–1912 v Dubrovníku, 1912–1914 v Litoměřicích). Na začátku první světové války se zúčastnil bojů na Balkáně a východní frontě. Ještě v roce 1914 byl odvolán a penzionován, zbytek života strávil v ústraní v Opavě.

Pocházel z židovské rodiny s původním příjmením Ornstein, narodil se v Olomouci jako mladší syn c. k. generálmajora Aurela Leopolda von Hortstein (1826–1909).^[1] Aurel byl v roce 1872 povýšen do šlechtického stavu a v roce 1885 požádal o užívání výhradně příjmení von Hortstein.^[2] Lothar po vojenských studiích vstoupil do armády a v roce 1874 získal hodnost poručíka. V hodnosti nadporučíka (1879) působil několik let u štábu ve Varaždíně, jako kapitán (1884) byl poté štábním důstojníkem v Záhřebu. V hodnosti podplukovníka byl v roce 1891 přidělen ke generálnímu štábu ve Vídni. V letech 1896–1903 byl náčelníkem štábu XII. armádního sboru v Sibiu.^[3] V roce 1903 byl povýšen na generálmajora a následně byl velitelem 10. divize pěchoty v Josefově.^[4] V roce 1907 dosáhl hodnosti polního podmaršála, poté velel pěším divizím ve Štýrském Hradci a Dubrovníku.

V letech 1911–1912 zastával funkci vrchního velitele XVI. armádního sboru v Dubrovníku a v listopadu 1911 dosáhl hodnosti generála pěchoty,^[5] zároveň byl jmenován c. k. tajným radou.^[6] Od prosince 1912 byl vrchním velitelem IX. armádního sboru se sídlem v Litoměřicích. Na začátku první světové války IX. armádní sbor začleněn do 2. armády pod velením generála Böhm-Ermolliho určené k invazi do Srbska,^[7] kde se Hortsteinovy jednotky dopustily násilí na civilním obyvatelstvu. Již v srpnu 1914 byl sbor odvolán na východní frontu, kde se Hortstein zúčastnil bojů v Haliči. Ještě koncem léta byl odvolán a k datu 1. října 1914 penzionován.^[8] Po válce se usadil v Opavě, kde žil v soukromí a veřejného života se zúčastňoval jen výjimečně.^[9]

Za zásluhy získal rytířský kříž Leopoldova řádu (1908) a Řád železné koruny I. třídy (1914),^[10] dále byl nositelem Vojenského záslužného kříže, Vojenské záslužné medaile a několika dalších vyznamenání. Od roku 1913 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 92 umístěného v Terezíně.^[11][12]

Jeho starší bratr Franz Joseph von Hortstein (1854–1938) sloužil také v armádě a dosáhl hodnosti polního podmaršála.^[13]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lothar von Hortstein na Wikimedia Commons