Loučenská hornatina
| Loučenská hornatina | |
|---|---|
 Přírodní park Loučenská hornatina u Háje u Duchcova | |
| Nejvyšší bod | 993 m n. m. (Jelení hora) |
| Rozloha | 805 km² |
| Nadřazená jednotka | Krušné hory |
| Sousední jednotky | Klínovecká hornatina Děčínské stěny Chomutovsko-teplická pánev Doupovské hory |
| Podřazené jednotky | Přísečnická hornatina Bolebořská vrchovina Rudolická hornatina Novoveská hornatina Flájská hornatina Cínovecká hornatina Nakléřovská vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | fylit, svor, pararula, ortorula, žula, ryolit, ignimbrit |
| Povodí | v ČR: Bílina, Ohře → Labe |
| Souřadnice | 50°35′8″ s. š., 13°28′11″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IIIA-2B |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Loučenská hornatina je jeden ze dvou geomorfologických podcelků Krušných hor. Její severní hranice sleduje hranici s Německem, na jihu je oddělena od prostoru Podkrušnohorských pánví tzv. Krušnohorským zlomem. Na západě hraničí s Klínoveckou hornatinou, přibližně v linii Perštejn – České Hamry a na východě končí Nakléřovským průsmykem, který ji odděluje od Děčínské vrchoviny.
Zatímco jižní svahy pokrývají především zachovalé bučiny, smrkové porosty na hřebenu vinou neúnosného emisního zatížení z elektráren v podhůří většinou odumřely. Nyní probíhá jejich nákladná obnova. Důležitou složku zdejší přírody tvoří rašeliniště vrchovištního typu (např. NPR Novodomské rašeliniště).
Vrcholy
Pro Loučenskou hornatinu je charakteristické, že žádný z vrcholů nepřesahuje 1000 m n. m. Nejvyšším vrcholem je Jelení hora (993 m),[1] ale pojmenována byla podle Loučné (956 m). Další významné body: Medvědí skála (923 m), Jedlová (853 m), Střelná (868 m), Stropník (856 m), Bouřňák (869 m), Pramenáč (910[2] m), Komáří hůrka (808 m) a Špičák u Krásného Lesa (723 m). Celá hornatina má podobu náhorní plošiny, nad níž vystupují ojedinělé vrcholy, a od pánve je oddělená výrazným svahem, dosahujícím místy až 500 metrového převýšení.
Geomorfologické členění
Loučenská hornatina (v členění Jaromíra Demka označená jako IIIA-2B) se dělí na okrsky pojmenované podle sídelních útvarů:
- Přísečnická hornatina
- Rudolická hornatina
- Novoveská vrchovina
- Flájská hornatina
- Cínovecká hornatina
- Nakléřovská vrchovina
- Bolebořská vrchovina
Podrobné dělení včetně podokrsků je vidět v následující tabulce:
| Geomorfologické členění Krušných hor | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Krušnohorská subprovincie • Krušnohorská hornatina | ||
| KLÍNOVECKÁ HORNATINA | Přebuzská hornatina | Rolavská vrchovina (Jeřábí vrch, 965 m) Kraslická hornatina (Špičák, 991 m) Hamerská hornatina (Tisovský vrch, 977 m) Zaječická hornatina (Zaječí vrch, 1009 m) |
| Jáchymovská hornatina | Božídarská hornatina (Tetřeví hora, 1007 m) Abertamská hornatina (Božídarský Špičák, 1116 m) Vykmanovská hornatina (Klínovec, 1244 m) Českohamerská hornatina (Hájský kopec, 989 m) | |
| Jindřichovická vrchovina | Bublavská vrchovina (Počátecký vrch, 819 m) Olovská vrchovina (Vysoká Jedle, 735 m) Nejdecká vrchovina (Jedlovník, 720 m) | |
| Krajkovská pahorkatina | nečlení se (K Rozhledně, 625 m) | |
| LOUČENSKÁ HORNATINA | Přísečnická hornatina | Vejprtská vrchovina (Velký Špičák, 965 m) Jelenohorská vrchovina (Jelení hora, 993 m) Přísečnická kotlina (835 m) Měděnecká hornatina (Mědník, 910 m) Novodomská hornatina (bezejmenný, 852 m) |
| Rudolická hornatina | Načetínská vrchovina (Čihadlo, 842 m) Brandovská vrchovina (Kamenný vrch, 842 m) Mezihořská hornatina (Medvědí skála, 923 m) | |
| Novoveská hornatina | nečlení se (Mračný vrch, 852 m) | |
| Flájská hornatina | ||
| Cínovecká hornatina | nečlení se (Pramenáč, 910 m) | |
| Nakléřovská hornatina | ||
| Bolebořská vrchovina | Místecká vrchovina (Pavlovský Špičák, 695 m) Březenecká vrchovina (Jedlina, 677 m) | |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Loučenská hornatina na Wikimedia Commons
- ↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2B Loučenská hornatina, s. 116–117.
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní park Loučenská hornatina u Háje u Duchcova