Loučim

Loučim
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Kdyně
Obec s rozšířenou působností	Domažlice (správní obvod)
Okres	Domažlice
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°22′2″ s. š., 13°6′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	125 (2024)[1]
Rozloha	4,27 km²[2]
Katastrální území	Loučim
Nadmořská výška	518 m n. m.
PSČ	345 06
Počet domů	57 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Loučim 2 345 06 Kdyně obec.loucim@tiscali.cz
Starostka	Ing. Jana Dirriglová
Oficiální web: www.loucim.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Loučim
Další údaje
Kód obce	553867
Kód části obce	86975
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loučim (německy Lautschim) je obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije zde 125^[1] obyvatel.

Loučim leží zhruba v polovině cesty mezi Klatovy a Domažlicemi a spolu s Libkovem je vstupní bránou Kdyňské kotliny a dolního Chodska. Místopisný slovník historického království Českého zmiňuje Loučím, farní ves s kostelem, již roku 1357. V té době vládl v Čechách Karel IV. Loučímský kostel byl tehdy nejoblíbenějším poutním místem v celém Pošumaví. Loučím byl majetkem Viléma z Příchovic, po němž se v držení vystřídala řada šlechtických rodů.

V roce 1900 se Loučim stala samostatnou politickou a katastrální obcí, obyvatelé si zvolili obecního představeného, který se staral o záležitosti obce, která od roku 1850 patřila do plzeňského kraje, domažlického politického okresu a kdyňského soudního a berního okresu. Majitelem byl nicméně až do parcelace v roce 1924 Karel Antonín kníže z Hohenzollern-Sigmaringen. V roce 1881 bylo v Loučimi napočítáno 381 obyvatel.

Kostel Narození Panny Marie je nejstarší historickou památkou vsi. Je v něm uschována kopie sošky tzv. Černé loučimské Madony, která má v hlavě zaseknutý meč. Podle pověsti ukryly ženy mariánské družiny před husitskými nájezdníky sošku v hustém šumavském hvozdu na bavorské straně hranice v dutém kmeni staré lípy. Tam ji objevil husitský vůdce Ctibor Krčma, rychtář z Votavy (Otova) a mečem jí rozťal hlavu. Z rány dřevěné sochy vytryskla čerstvá krev a násilník začal okamžitě svého činu litovat. Na místě nálezu zázračné sošky postavili bavorští věřící kapli, kterou později nahradil františkánský klášter s kostelem nazývaný dnes spolu s městečkem Neukirchen bei heiligen Blut. V tomto klášteře je stará mariánská soška uložená dodnes.

Na hřbitově u kostela je kromě zdejších význačných duchovních pochován také český básník a spisovatel, představitel májovců Rudolf Mayer (13. října 1837 Nová Hospoda u Plánice – 12. srpna 1865 Loučim).

Dějiny zdejší židovské náboženské obce připomíná starý hřbitov, sloužící pěti židovským obcím – Dlažov, Kdyně, Koloveč, Loučim a Všeruby – založený těsně po roce 1841. Poslední pohřeb do země se zde uskutečnil v roce 1948. K hřbitovu vede dobře značená polní cesta podél silnice z Loučimi do Libkova.

Mezi lety 1869–1980 Loučim byl obcí v okrese Domažlice. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 patřil jako část města ke Kdyni a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.^[6]

• Kostel Narození Panny Marie
• Židovský hřbitov v Loučimi v lese severně od vesnice
• Socha svatého Jana Nepomuckého u kostela mezi stromy
• Fara, u kostela

• 
  Židovský hřbitov v Loučimi
• 
  Náhrobní kámen
• 
  Kostel Zrození Panny Marie

• PROCHÁZKA, Zdeněk. Loučim-kapitoly z dějin obce. Domažlice: Muzeum Chodska, 1989. 22 s. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Loučim na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Loučim v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)