Loučský tunel

Loučský tunel
Základní informace
Stát	Česko Česko
Provozní délka	632,75 m
Lokalizace
Souřadnice	49°21′17,22″ s. š., 16°21′40,16″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Loučský tunel
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loučský tunel je železniční tunel č. 221 na katastrálním území Dolní Loučky na železniční trati Brno – Havlíčkův Brod mezi stanicí Tišnov a zastávkou Dolní Loučky v km 34,533–35,166.^[1]

Historie

Výstavba trati byla zahájena v roce 1938 a po přerušení druhou světovou válkou pokračovala v roce 1948. Celá trať byla zprovozněna jako novostavba v roce 1953, kdy nahradila tři místní dráhy z přelomu 19. a 20. století. Na trati se nachází celkem osm tunelů (Obřanský, Cacovický, Husovický, Královopolský, Loučský, Lubenský, Níhovský a Havlíčkobrodský).

Výstavba Loučského tunelu byla zadána stavební firmě Ing. Zdenko Kruliš z Prahy. Stavba byla zahájena v roce 1938 a dokončena v roce 1942. Od roku 1944 tunel sloužil jako součást podzemní výrobní továrny Diana. Nesl označení A a byly v něm montovány trupy letadel Bf 109. Po válce byl tunel vyklizen a zprovozněn.^[2][3][4]

Geologie a geomorfologie

Oblast se nachází v geomorfologické oblasti Českomoravská vrchovina s celkem Křižanovská vrchovina, podcelkem Bítešská vrchovina a okrskem Deblínská vrchovina s nejvyšším bodem vrchem Pasník (543 m n. m.). Z geologického hlediska je tvořena především metamorfity.^[5][6]

Popis

Dvojkolejný tunel byl postaven v roce 1942 na železniční trati Brno – Havlíčkův Brod mezi stanicí Tišnov a zastávkou Dolní Loučky. Tunel byl proražen v masívu Pásníku, který je tvořen biotitickými pararulami.^[7][8] Výstavba portálů probíhala v otevřené jámě, ražba tunelu byla provedena rakouskou metodou z obou stran. Tunel měl rubovou izolaci z asfaltových desek.

V dubnu 1944 byla vybetonována podlaha. V pase číslo čtyři byla kolmo na osu tunelu vyražena 16,35 m dlouhá štola, na jejímž konci byl vylomen prostor pro kompresorovnu (8,5×18,1×9 m). Z kompresorovny ve směru k portálu byla vyražena štola profilu 3,0×2,5 m. V pase č. 30 na pravé straně byla vyražena úniková štola, která končila ve svahu kopce dvěma východy. V roce 1946 byly štoly zneprůchodněny kamennou rovnaninou a zazděním.^[9] Vytěžená rubanina byla ukládána do náspu vysokého max. 15 m a dlouhého asi 80 m, který navazuje na sousední most Míru.

Tunel leží v nadmořské výšce 320 m a je dlouhý 632,75 m.

Odkazy

Reference

Související články

• Železniční trať Brno – Havlíčkův Brod
• Seznam železničních tunelů v Česku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Loučský tunel na Wikimedia Commons