Lou Hooverová
| Louise Hooverová | |
|---|---|
 | |
| 33. první dáma USA | |
| V roli: 4. března 1929 – 4. března 1933 | |
| Předchůdkyně | Grace Coolidgeová |
| Nástupkyně | Eleanor Rooseveltová |
| Rodné jméno | Lou Henry |
| Narození | 29. března 1874 Waterloo  Iowa, USA |
| Úmrtí | 7. ledna 1944 (ve věku 69 let) New York |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Iowa |
| Choť | Herbert Hoover |
| Rodiče | Charles Delano Henry a Florence Weed |
| Děti | Herbert Jr. Albert |
| Příbuzní | Andrew Hoover, Allan Hoover Jr. a Lou Hoover (vnoučata) |
| Sídlo | Stanford |
| Alma mater | Stanfordova univerzita |
| Zaměstnání | První dáma USA |
| Profese | politička a geoložka |
| Ocenění | Iowa Women's Hall of Fame |
| Commons | Lou Henry Hoover |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Louise „Lou“ Henryová Hooverová (29. března 1874, Waterloo, Iowa – 7. ledna 1944) byla manželkou 31. prezidenta USA Herberta Hoovera a v letech 1929–1933 vykonávala funkci první dámy USA.
Narodila se v rodině bankéře Charlese Delana Henryho a jeho ženy Florence Wedové Henryové. Vystudovala Stanfordovu univerzitu a stala se první Američankou, která získala absolutorium z geologie, zde se také seznámila s chudým milovníkem přírody Herbertem Hooverem. V roce 1897 se konala svatba, manželé poté odjeli do Číny za prací, procestovali celý svět, poté se usadili v Londýně. Narodili se jim dva synové Herbert Jr. (1903) a Albert (1907). Lou psala články o geologii, ale i o historii. Během první světové války se stali útočištěm Američanů v Anglii, ona uspořádala humanitární dodávky pro Belgii v celkové hodnotě 1 miliarda dolarů. Po válce založila v Belgii americkou ženskou nemocnici.
V roce 1917 se odstěhovali do Washingtonu, kde Lou pomáhala vytvářet levné byty. Stala se symbolickou představitelkou politiky „hooverizing“ (šetření s potravinami). Roku 1922 byla zvolena federální předsedkyní dívčího skautingu. Snažila se o ženskou univerzální rovnoprávnost. Poté, kdy bylo zavedeno ženské volební právo (1920), se angažovala v League of Women's Voters, kde se politicky vzdělávali nové občanky. Zasazovala se o rovnoprávnost sportovkyň. Dostala několik čestných doktorátů. Naplňovala své politické cíle nezávisle na manželovi (vystupovala proti vládním korupčním skandálům, přestože byl její manžel v té době ministr obchodu).[1]
V roce 1929 se stal její manžel prezidentem, Lou nedůvěřovala tisku a byla více umírněnější v názorech, přesto prosazovala, že by muži měli převzít většinu domácích prací. Zavedla zdravou výživu v Bílém domě. Zrušila zvyk, kdy na Nový rok mohl každý občan prezidentovi potřást rukou, kvůli prohibici zrušila v Bílém domě vinný sklep. Hoover díky manželce prosadil, aby v pravidlech pro přijímaní do veřejné služby bylo sousloví „bez ohledu na pohlaví“. Jako první prezidentova manželka pronášla projevy sama, dokonce i prostřednictvím rozhlasu. Manželé Hooverovi byli bohatí a během hospodářské krize platili stravu pro celý Bílý dům, sama posílala potřebným peníze. Zasazovala se o vysoký standard veřejného školství. V roce 1929 se odhodlala k velkému činu, když pozvala na recepci manželku jediného afroamerického kongresmena Jessie DePriestovou, vzbudila tím nevoli jižních států a naopak velkou podporu v těch severních.
Po skončení funkčního období se přestěhovali do Stanfordu, Lou během 2. světové války pracovala pro Mezinárodní červený kříž.
7. ledna 1944 zemřela nečekaně na srdeční infarkt.
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lou Hooverová na Wikimedia Commons
