Loubinec

Jak číst taxoboxLoubinec
alternativní popis obrázku chybí
Loubinec pětilistý
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrévotvaré (Vitales)
Čeleďrévovité (Vitaceae)
Rodloubinec (Parthenocissus)
Planch., 1887
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loubinec (Parthenocissus), česky též přísavník a lidově psí víno, je rod rostlin z čeledi révovitých. Loubince jsou dřevnaté úponkaté liány s jednoduchými nebo složenými střídavými listy a drobnými květy. Úponky bývají zakončené přísavnými destičkami. Rod zahrnuje 13 druhů a je rozšířen v Asii a Severní Americe. Loubince jsou pěstovány jako bujně rostoucí okrasné liány s univerzálním použitím. V České republice je nejčastěji pěstován loubinec pětilistý a loubinec trojlaločný.

Popis

Loubince jsou dřevnaté liány s úponky. Borka je celistvá a neodlupuje se v pruzích ani šupinách. Větévky jsou ve střední části vyplněné bílou, v nodech nepřerušovanou dření. Listy jsou střídavé, jednoduché s dlanitou žilnatinou, trojčetné nebo dlanitě složené. Úponky jsou hroznovitě rozdělené do 4 až 12 větví, na jejichž koncích se u většiny druhů vyvíjejí přísavné terčíky. Květenstvím je lata nebo rozvolněné, zdánlivě vrcholové chocholičnaté polycházium.[ujasnit] Květenství vyrůstají v paždí listů, proti listům nebo řidčeji na koncích letorostů. Květy jsou pravidelné, pětičetné, oboupohlavné nebo samčí. Kalich je miskovitý, lysý, zakončený 5 zuby. Korunní lístky jsou volné. Tyčinek je 5. Květní terč je málo vyvinutý a pouze výjimečně nese 5 nektárií. Semeník je dvoupouzdrý, v každém pouzdře jsou 2 vajíčka. Čnělka je zřetelná. Plodem je kulovitá bobule obsahující 1 až 4 semena.[1][2]

Rozšíření

Rod loubinec zahrnuje 13 druhů. Je rozšířen ve východní Asii a Severní Americe. Největší areál, sahající od Indie po Čínu, Vietnam a Indonésii, má druh Parthenocissus semicordata. V Číně se vyskytuje 8 domácích druhů, z toho 6 endemických. V Indii rostou 2 druhy, v Indonésii 2 druhy, v Severní Americe 3 druhy, přičemž loubinec pětilistý zasahuje i do Mexika.[2][3][4][5][6]

V evropské květeně není žádný druh loubince původní, některé pěstované druhy místy zplaňují. V České republice nejčastěji zplaňuje loubinec popínavý, a to zejména v pobřežních křovinách a lužních lesích.[7][8]

Včela na květech loubince trojlaločného

Ekologické interakce

Květy loubinců jsou drobné a nenápadné, avšak obsahují hojný nektar a jsou navštěvovány různým hmyzem, zejména včelami, vosami, mouchami a brouky. Plody jsou šířeny zvířaty.[9]

Zástupci

Význam

Loubince jsou pěstovány v různých kultivarech jako okrasné liány, vhodné k rychlému ozelenění stěn, pergol, budov, skal a podobně. K ozelenění budov a zdí se nejvíce hodí loubinec trojlaločný, neboť se nejlépe zachycuje na kolmých stěnách. Loubinec pětilistý je vhodnější např. na pergoly, nepříliš kolmé stěny apod. Loubinec popínavý nemá přísavné destičky a má spíše šlahounovitý, rozkleslý vzrůst.[11] Výjimečně je v botanických zahradách pěstován druh P. semicordata.[12]

Odkazy

Reference

  1. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0. 
  2. a b CHEN, Prof. Zhiduan; WEN, Jun. Flora of China: Parthenocissus [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Tropicos [online]. Missouri: Missouri Botanical Garden, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  4. GRIN taxonomy for plants [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-06. (anglicky) 
  5. Catalogue of Life [online]. 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Plants of USA and Canada [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  8. KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5. 
  9. JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. (anglicky) 
  10. KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  11. HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha: SZN, 1978. 07-105-78. 
  12. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Literatura

  • Koblížek J. (1997): Parthenocissus Planchon, In: Slavík B. (ed.): Květena České republiky, vol. 5, Academia, Praha
  • Koblížek J. (2002): Parthenocissus Planchon, In: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke Květeně České republiky. -928 p., Academia, Praha

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
WilderWeinBeeren.JPG
Autor: --IKAl 20:17, 22 September 2007 (UTC), Licence: CC BY 3.0
Wilder Wein mit Beeren, Steiermark; Parthenocissus quinquefolia
Hautflügler 2385.jpg
Autor: Hedwig Storch, Licence: CC BY-SA 3.0
Sachsen, Garten: Westliche Honigbiene in der Dreispitzigen Jungfernrebe
Parthenocissus quinquefolia20100910 054.jpg
Autor: Bff, Licence: CC BY-SA 4.0
Tento soubor byl nahrán pomocí nástroje Commonist.
Parthenocissus henryana.JPG
Autor: Rachida Boutboul, Licence: CC0
Chinese Virginia Creeper
Parthenocissus tricuspidata vrille.jpg
Autor: Pancrat, Licence: CC BY-SA 3.0
Parthenocissus tricuspidata, vrille avec pelotes adhésives, Paris
Parthenocissus tricuspidata (Kalamata).jpg
Autor: Ιωάννης Πρωτονοτάριος, Licence: CC BY-SA 3.0
Stone house covered with Boston Ivy, 8 km outside the city of Kalamata
Parthenocissus inserta, Jan Celliers Park.jpg
Autor: Dr. J.C. Knobel, Licence: CC BY-SA 3.0
False Virginia creeper in Jan Celliers Park, Pretoria
Klimop detail 2.JPG
  1. Wilde Wingerd
  2. Virginia Creeper
  3. Parthenocissus quinquefolia
Parthenocissus quinquefolia20110703 133.jpg
Autor: Bff, Licence: CC BY-SA 4.0
Tento soubor byl nahrán pomocí nástroje Commonist.