Louchov
Louchov | |
---|---|
Dolní část Louchova z jihozápadu | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Domašín |
Okres | Chomutov |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°25′33″ s. š., 13°11′28″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 49 (2021)[1] |
Katastrální území | Louchov (2,14 km²) |
Nadmořská výška | 565 m n. m. |
PSČ | 431 51 |
Počet domů | 21 (2021)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Louchov | |
Další údaje | |
Kód části obce | 30708 |
Kód k. ú. | 630705 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Louchov (německy Laucha) je malá vesnice, část obce Domašín v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na východ od Domašína. Louchov je také název katastrálního území o rozloze 2,14 km².[3]
Název
Nejstarší známý název vesnice Lukow je slovanského původu, ale ve čtrnáctém století došlo k jeho poněmčení a postupným záměnám některých písmen. Z němčiny byl název přejat zpět do češtiny. V průběhu dějin je vesnice uváděna například pod názvy Lukow (1352), Luchaw (1380), Lawchow (1389), Lawchaw (1402), Lauchau (1416), Lauchaw (1416), Laucha (1562), Lauche (1654), Laucha i Lukow (1787).[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici se objevuje v registru papežského desátku (Registra decimarum papalium) v roce 1352 a později ještě v letech [1369 a 1405.[4] Podle starších zdrojů vesnice existovala již roku 1261, kdy se objevila v listině Přemysla Otakara II., ve které ji král daroval grünhainskému klášteru. Ten ji vlastnil až do šestnáctého století, ale často ji zastavoval různým šlechtickým rodům.[5] Vesnicí pravděpodobně vedla obchodní cesta do Přísečnice doložená v roce 1335.[6]
Koncem čtrnáctého století byl patronem louchovského kostela Arnošt ze Šumburku na Perštejně, který zde v letech 1380 a 1391 uplatnil své podací právo, které od roku 1402 přešlo na Arnoštova bratra Albrechta. Po pánech ze Šumburka se majiteli vesnice stali Hasištejnští z Lobkovic, mezi nimiž byl i významný český humanista Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic sídlící na nedalekém Hasištejně.[7] Od Hasištejnských Louchov spolu s dalšími statky koupili v roce 1533 bratři Jeroným a Vavřinec Šlikové. O deset let později vesnici získal Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic a po jeho smrti zůstala ve společném přísečnickém panství jeho synů Jana Waldemara a Bohuslava Jáchyma.[8]
Louchov patřil mezi vesnice, které císař Rudolf II. zabavil odsouzenému Jiřímu Popelovi z Lobkovic. V roce 1605 panství od královské komory koupil rytíř Eliáš Schmidtgräbner z Lustenegu, který v jednom z pustých dvorů postavil pivovar. Zúčastnil se však stavovského povstání, za což mu byl v roce 1623 zkonfiskován majetek. Ještě téhož roku Louchov koupila Eliášova dcera za 19 000 rýnských zlatých. Podle berní ruly z roku 1654 žil ve vesnici po třicetileté válce jen jeden sedlák a devět chalupníků. Kromě pivovaru tu byl také vodní mlýn s jedním kolem.[8]
Od poloviny osmnáctého století až do zrušení poddanství v roce 1848 Louchov tvořil součást vernéřovského panství. Od roku 1850 patřil do kadaňského okresu a poštou spadal pod Přísečnici. Byl v něm poplužní dvůr, mlýn a dvoutřídní škola uzavřená až v roce 1945.[8]
Po skončení druhé světové války byla většina původních obyvatel odsunuta do Německa, ale vyprázdněnou vesnici se již nepodařilo zcela dosídlit. V roce 1953 tu sice byla otevřena mateřská škola, ale obyvatelům chyběl obchod, a elektřina sem byla zavedena až po roce 1955. Část zemědělské půdy využívala drůbežárna a na zbytku se nehospodařilo. Později v padesátých letech dvacátého století se na ní začaly pěstovat jahody a lískové ořechy. Ve stejné době bylo rozhodnuto o rekonstrukci silnic a domů ve správě místního národního výboru nebo státního statku, ale oprava nebyla s výjimkou kostela dokončena.[8][6]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 203 obyvatel (z toho 99 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 178 obyvatel německé národnosti, kteří se s výjimkou jednoho člověka bez vyznání hlásili k římskokatolické církvi.[10]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 232 | 245 | 217 | 204 | 215 | 203 | 178 | 61 | 74 | 68 | 62 | 43 | 64 | 40 | 49 |
Domy | 38 | 39 | 39 | 39 | 39 | 39 | 39 | 37 | — | 17 | 15 | 21 | 21 | 20 | 21 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Domašín. V letech 1980 a 1991 tabulka zahrnuje také údaje za Novou Vísku. |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Louchov byl samostatnou obcí v okrese Kadaň. Od roku 1960 je částí obce Domašín v okrese Chomutov. V roce 1869 k obci patřil Domašín a v roce 1950 také osada Nová Víska.[14]
Pamětihodnosti
- Jedinou významnější památkou ve vesnici je původně raně gotický kostel svatého Jakuba Staršího na hřbitově.[15] Po letech zanedbávání údržby je ve špatném stavu: v roce 2011 se zřítila střecha, omítky jsou poškozené a ve zdivu se objevují praskliny.[16]
- Památný strom Louchovská Lípa
- Smírčí kříž z 18. století severně od vesnice
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Louchov [online]. [cit. 2015-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (díl II. CH–L). Praha: Česká akademie věd a umění, 1949. 706 s. S. 671–672.
- ↑ ENDERLEIN, Lothar. Kloster Grünhain im Westerzgebirge. Schwarzenberg: Glückauf-Verlag, 1934. 224 s.
- ↑ a b BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Louchov, s. 54–55.
- ↑ GAVENDA, Lukáš. Páni Hasištejnští z Lobkovic na sklonku středověku. Praha, 2008 [cit. 2017-11-21]. 89 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Lenka Bobková. s. 28. Dostupné online.
- ↑ a b c d PACHNER, Jaroslav. Domašín. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Louchov, s. 9–13.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132.
- ↑ RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ ŠKRABAL, Josef, a kol. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 304, 104, 375. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Louchov, s. 313.
- ↑ Kostel sv. Jakuba Většího [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Louchov na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Louchov na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY 4.0
Louchov – budova obecního úřadu obce Domašín
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY 4.0
Louchov – památný strom Louchovská lípa