Loucký mlýn

Loucký mlýn
vodní mlýn
Základní informace
Výstavbapřed 1190
Přestavba16. století, 1905
Další majiteléLoucký klášter
Poloha
Adresač.p. 73, Staré Hobzí, okres Jindřichův Hradec, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°0′59,59″ s. š., 15°25′56,03″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky25225/3-2208 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Webhttp://www.louckymlyn.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loucký mlýn (Bruckmühle) ve Starém Hobzí v okrese Jindřichův Hradec je vodní mlýn, který stojí západně od obce na řece Moravská Dyje.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]

Historie

Mlýn je doložen v písemné zprávě z roku 1190, kdy Otto Český věnoval mlýn, ves s hospodou a kaplí svatého Ondřeje premonstrátskému klášteru v Louce u Znojma. V roce 1801 byl mlýn oceněn na 1070 zlatých, měl 3 složení a pilu.[1]

Roku 1901 mlýn vyhořel; spáleniště koupil Vojtěch Špulák z Jemnice, který jej za čtyři roky obnovil a 23. července 1910 prodal. O rok později došlo k dalšímu prodeji; mlýn koupil Josef Coufal z Jemnice, který k němu přikoupil i mlýn Felixův (Máchův). V roce 1920 postavil u mlýna kapličku Nejsvětější Trojice jako dík za přežití syna v 1. světové válce. Emil Coufal měl za manželku Karolinu Šantůčkovou z Hradištka z Peckova mlýna; tragicky zahynul na leteckém dni 14.7. 1932 v Jemnici. Posledním mlynářem a majitelem mlýna byl Valdemar Šantůček, bratr Karoliny. Mlýn byl zrušen roku 1952.[1]

Popis

Mlýn se skládá z obytného domu a mlýnice, které stojí samostatně. Po požáru byl vystavěn v původním dispozičním rozsahu. Kamenné sloupy z mlýnské hranice byly při této nové výstavbě druhotně využity jako sloupky vynášející stropní trámy mlecí podlahy v mlýnici. Dostavba se pravděpodobně týkala především obytného stavení. Z 20. let 20. století pochází kromě kaple také výminek a turbinový domek.[2]

Mlýn je periodický s takzvaným uměleckým složením, které má oddělenou mlecí část žitnou a pšeničnou.[2]

Voda na vodní kolo vedla náhonem od splavu a odtokovým kanálem se vracela zpět do řeky. Dochovala se v něm Francisova turbína.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Loucký mlýn; Bruckmühle. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek. 13.2.2014. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online.
  2. ↑ a b c Loucký mlýn se splavem a náhonem. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000136328, rejstříkové číslo ÚSKP 25225/3-2208. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“