Louis-Ferdinand Céline

Louis-Ferdinand Céline
Rodné jméno	Louis Ferdinand Destouches
Narození	27. května 1894 Courbevoie
Úmrtí	1. července 1961 (ve věku 67 let) Meudon
Příčina úmrtí	mozkové aneurysma
Místo pohřbení	Longs-Réages cemetery
Pseudonym	Louis-Ferdinand Céline
Povolání	lékař-spisovatel, romanopisec, spisovatel a voják
Alma mater	Renneská univerzita
Žánr	esej, román, pamflet, divadelní hra a libreto
Témata	lékařství
Významná díla	Cesta na konec noci Smrt na úvěr Od zámku k zámku Trifles for a Massacre Normance … více na Wikidatech
Ocenění	Renaudotova cena (1932) Válečný kříž 1914–1918 Vojenská medaile
Manžel(ka)	Édith Follet (1919–1926) Elizabeth Craig (1926–1933) Lucette Destouches (1935–1961)
Partner(ka)	Lucienne Delforge
Podpis
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louis-Ferdinand Céline, vlastním jménem Louis-Ferdinand Destouches (27. května 1894 Courbevoie u Paříže – 1. července 1961 Meudon, Francie), byl francouzský lékař a spisovatel.^[1][2]

Život

Destouches pocházel z chudé rodiny původem z Normandie a Bretaně. Bojoval v první světové válce, kde byl těžce raněn do ramene a prohlášen za 70% invalidu. Zranění mělo celoživotní následky. V roce 1924 vystudoval lékařství, pracoval v hygienické sekci Společnosti národů a v roce 1928 se usadil a otevřel si praxi na předměstí Paříže, v Clichy. Po nocích psal.

Jeho prvotinou je román Cesta na konec noci (1932, česky též jako Cesta do hlubin noci), v němž bez servítků vylíčil hrůzu vlastních válečných zážitků, toulek po Africe i praxi chudinského lékaře na předměstí. Kniha zapůsobila pro svou otevřenost a neotesaný, ale novátorský styl jako zjevení a zajistila mu okamžitý úspěch po celé Evropě. Podařilo se mu zlomit mnoho konvencí, např. užíváním slangu a vulgarismů. Céline totiž nesnášel vymydlený jazyk literárních salónů; chtěl psát tak, jak mluví obyčejní lidé. Manipulací a intrikami se stalo, že Cesta do hlubin noci nedostala Goncourtovu cenu.

Podobné nadšení vyvolala Célineova druhá kniha Smrt na úvěr (1936). V tomto rozsáhlém románu, odehrávajícím se na chudém předměstí Paříže před I. světovou válkou, se autor vrací k neuvěřitelným a drsným příhodám ze svého dětství. Román přináší ještě radikálnější uvolnění stylu.

V roce 1937 se Céline vrátil ze Sovětského svazu. Napsal o tom pamflet Má vina (Mea Culpa, 1937), kde beze všech příkras popsal, jak to v SSSR reálně funguje. Následovaly tři antisemitské pamflety: Bagately k masakru (Bagatelles pour un massacre, 1937), Škola mrtvol (L'École des cadavres, 1938) a Z ostudy kabát (Les Beaux Draps, 1941).^[3][4] Jejich vydávání je ve Francii zakázáno.^[zdroj?] Na počátku roku 2018 zamýšlelo francouzské nakladatelství Gallimard vydat tyto Célineho pamflety, avšak zanedlouho ustoupilo – dle vyjádření jeho šéfredaktora Antoina Gallimarda – od tohoto svého záměru z obavy před následnými soudními spory.^[5]

Ačkoliv nebyl představitelem vichistického režimu, měl obavy, že bude stíhán za kolaboraci kvůli pamfletům, které by takto mohly být vnímány. Proto v roce 1944 odešel do německého Sigmaringenu, kam se již dříve uchýlila vichistická vláda, a odtud dále do Dánska. Ve Francii byl v nepřítomnosti odsouzen k propadnutí poloviny majetku a ztrátě občanských poct. V Dánsku strávil rok ve vydávací vazbě, ale v roce 1951 byl amnestován a vrátil se do Francie. Z těchto zážitků pak vznikla série jeho pozdních románů.

Vrátil k medicíně, a žil a ordinoval v Meudonu u Paříže v domě, kde po jeho smrti žila i manželka vdova Lucette Destouches (rozená Almanzor, 1912–2019).^[6]

Céline je považován za jednoho z největších francouzských romanopisců a mistrů jazyka 20. století. Protože byl ostrým odpůrcem establishmentu, jsou jeho názory vysoce kontroverzní. Byl přesvědčeným antisemitou a rasistou.^[7][8] Nebyl ale členem žádné organizované skupiny a faktická podoba antiestablišmentových hnutí se mu hnusila.

V r. 2019 byla zveřejněna informace o existenci rozsáhlého konvolutu Célinových rukopisů pokládaných dosud za ztracené. Konvolut má obsahovat mj. celý rukopis románu Jatka (Casse-pipe), z nějž bylo předtím vydáno jen torzo, rukopis románu Vůle krále Krogolda (La Volonté du Roi Krogold), pokládaného předtím jen za fiktivní (je o něm řeč v Célinově románu Smrt na dluh), a neznámého románu Londýn (Londres).^[9]

Galerie

• 

  Céline jako voják v roce 1914

• 

  Célinova kniha L'École des cadavres

• 

  Célinova kniha Céline Les Beaux Draps

• 

  Célinova kniha Nord

• 

  (c) Ferdinand.bardamu, CC-BY-SA-3.0

  Célinův hrob ve francouzském Meudonu

Dílo

• Cesta na konec noci (Voyage au bout de la nuit, 1932); český překlad 1933 jako Cesta do hlubin noci Jaroslav Zaorálek, 2018 jako Cesta na konec noci Anna Kareninová
• Smrt na úvěr (Mort à crédit, 1936); český překlad Jaroslav Zaorálek
• Klaun's band I a II (Guignol's Band, 1944 I, posmrtně II česky 2001–2002, překlad Anna Kareninová
• tzv. „německá trilogie“ o vlastním exilu:
  • Od zámku k zámku (D'un Château l'autre, 1957), česky 1996, překlad Anna Kareninová – ISBN 80-7108-142-6,
  • Sever (Nord, 1960), česky 1997, překlad Anna Kareninová
  • Skočná (Rigodon, 1969), česky 1998, překlad Anna Kareninová
• Féerie pro jindy I a II (Féerie pour une autre fois, 1954 a posmrtně), česky 2011 (I) a 2015 (II), překlad Anna Kareninová

Citáty

• Trik Židů, kteří jsou „pronásledováni“ a „mučedníky“, nikdy nepřestane fungovat na pitomé árijské paroháče. Jsou to oni, kteří nás pronásledují. Jsme oběťmi mučedníků.
• Židé se bojí jen jedné věci, komunismu bez Židů.
• Především musí být zabráněno válce… Nechci jít do války kvůli Hitlerovi, připouštím, ale nechci jít do války proti němu, kvůli Židům… Hitler nemá rád Židy. Já také.
• Angličani našimi spojenci? Kulový! Další velký švindl!
• Jsme mistry světa ve vychloubání.
• Během první světové války zahynulo 1 350 francouzských Židů. To představuje jednoho Žida za každých 1 300 zabitých Francouzů [1 750 000 mrtvých]. Myslím, že tato 1/1300 zabitých nejpřesněji představuje úhrn židovských práv v naší zemi. Rád jim dám 1/1300 práv praktikovat každé svobodné povolání. Tak například v medicíně, kde máme kolem 30 000 francouzských lékařů, bych akceptoval 23 Židů jako kolegy! Rád!

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam francouzských spisovatelů
• Francouzská literatura

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Louis-Ferdinand Céline na Wikimedia Commons
• Osoba Louis Ferdinand Céline ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Louis-Ferdinand Céline
• Rozhovor s Célinem z r. 1958
• Článek v revue Aluze