Louis Agassiz

Louis Agassiz
Narození28. května 1807
Haut-Vully
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Úmrtí14. prosince 1873 (ve věku 66 let)
Cambridge, Massachusetts
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Alma materCuryšská univerzita (1824–1826)
Univerzita Heidelberg (od 1826)
Erlangensko-norimberská univerzita (do 1828)
Mnichovská univerzita (do 1830)
PracovištěMuseum of Comparative Zoology (1859–1873)
Neuchâtelská univerzita
Cornellova univerzita
Harvardova univerzita
Oborybotanika, geologie, glaciologie, ichtyologie a biologie
OceněníWollastonova medaile (1836)
zahraniční člen Královské společnosti (1838)
rytíř Řádu čestné legie (1859)
Copleyho medaile (1861)
společník Americké akademie umění a věd
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Cecile Braun (1832–1848)
Elizabeth Cabot Agassiz (1850–1873)
DětiAlexander Emanuel Agassiz
Pauline Agassiz Shaw
Ida Higginson
PříbuzníCécile Suzette Agassiz a Auguste Agassiz (sourozenci)
Rodolphe L. Agassiz (vnuk)
PodpisLouis Agassiz – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean Louis Rodolphe Agassiz (28. května 1807 Haut-Vully, Švýcarsko – 14. prosince 1873 Cambridge, Massachusetts) byl švýcarský paleontolog, glaciolog, geolog, ichtyolog a přírodopisec, který pozdější část života strávil ve Spojených státech. Je známý především teorií o době ledové a odporem k evoluci. Byl zastáncem polygenismu, víry o nejednotném původu lidských ras, a kreacionistou.

Biografie

Portrét Agassizeho od A. Sonrela zhruba v roce 1872

Studoval na Univerzitě v Curychu, Heidelberské univerzitě, Mnichovské univerzitě a Univerzitě Erlangen-Norimberk. Na poslední zmíněné obdržel titul doktor filosofie a v Mnichově titul Doktor všeobecného lékařství. Poté se přestěhoval do Paříže, kde se začal zabývat geologií a zoologií. V té době se také začal zajímat o ichtyologii.

V roce 1832 se stal profesorem na univerzitě v Neuchâtelu. Tam se zabýval převážně výzkumem ryb a během deseti let sepsal pětidílnou knihu Výzkum fosílií ryb. Za tuto práci získal v roce 1836 Wollastonovu medaili a v roce 1838 se stal zahraničním členem Královské společnosti.

V roce 1837 byl jedním z prvních lidí, kteří přišli s myšlenkou doby ledové a podpořili ji důkazy.[1] Ten rok se také stal zahraničním členem Královské švédské akademie věd.

V roce 1846 se vydal do Spojených států studovat tamější geologii. Poté se rozhodl tam zůstat a bydlel tam až do své smrti. V roce 1847 se stal profesorem zoologie a geologie na Harvardově univerzitě a v roce 1859 tam založil Muzeum srovnávací zoologie, jehož ředitelem byl až do své smrti v roce 1873. Kromě práce na Harvardu byl také externím přednášejícím na Cornellově univerzitě.

Darwinovu teorii evoluce považoval za nesprávnou mj. proto, že byla v rozporu s fosilním záznamem, neodhalujícím odstupňovaný řetězec jednotlivých postupně se vyvíjejících druhů organismů.

Jsou po něm pojmenovány např. jezero Agassiz a želva Agassizova, hora Agassizhorn (3946 m n. m.) v Bernských Alpách, Mt. Agassiz v Sieře Nevadě v Kalifornii, kráter na Marsu a další.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Agassiz na anglické Wikipedii.

  1. ↑ E.P. Evans: "The Authorship of the Glacial Theory Archivováno 31. 12. 2019 na Wayback Machine.", North American review Volume 145, Issue 368, July 1887. Accessed on February 25, 2008.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce