Louise Glücková

Louise Glücková
Louise Glücková (1977)
Louise Glücková (1977)
Narození22. dubna 1943
New York
Úmrtí13. října 2023 (ve věku 80 let)
Cambridge
Příčina úmrtírakovina
Povoláníspisovatelka, básnířka a esejistka
Alma materKolumbijská univerzita (1963–1966)
Sarah Lawrence College
George W. Hewlett High School
Témataliterární činnost a poezie
Významná dílaAverno
Meadowlands
The Wild Iris
Faithful and Virtuous Night
OceněníNational Endowment for the Arts Fellowship (1970)
Guggenheimovo stipendium (1975 a 1987)
Pulitzerova cena za poezii (1993)
Lannan Literary Awards (1999)
Bollingenská cena (2001)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)John Dranow (1977–1996)
DětiNoah Dranow
PříbuzníAbigail Savage (neteř)
VlivyRobert Lowell
Rainer Maria Rilke
Emily Dickinsonová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louise Glücková (občanským jménem Louise Elisabeth Glück /ɡlɪk/; 22. dubna 1943, New York – 13. října 2023)[1][2] byla americká básnířka a esejistka. V roce 2020 jí byla udělena Nobelova cena za literaturu „za její nezaměnitelný poetický hlas, který díky strohé kráse dává individuální existenci univerzální rozměr“.[3]

Život

Glücková se narodila v New Yorku a vyrůstala na Long Islandu. Její prarodiče z otcovy strany pocházeli z Maďarska a byli židovského původu. Matka Beatrice Glücková roz. Grosby byla rovněž židovského původu, její předkové přišli do USA z Ruska.[4]

Rodiče jí v dětství přiblížili řeckou mytologii a mnohá témata z klasické literatury, například život Johanky z Arku (Jeanne d'Arc). Studovala nejprve na George W. Hewlett High School ve městě Hewlett Bay Park ve státě New York. Na této střední škole začala trpět mentální anorexií, později však nemoc překonala. Později studovala na Sarah Lawrence College a na Kolumbijské univerzitě, ale nezískala titul. Kromě brzké spisovatelské činnosti působila jako učitelka poezie na několika akademických institucích. V současné době je Glücková lektorkou a rezidenční spisovatelkou na Yaleově univerzitě.

Byla dvakrát vdaná. V roce 1967 se provdala za Charlese Hertze Jr. ze známé podnikatelské rodiny, avšak manželství dlouho nevydrželo. V roce 1973 se jí narodil syn Noah, jehož má se svým tehdejším partnerem Johnem Dranowem, který působil jako lektor tvořivého psaní na Goddard College. Glücková a Dranow uzavřeli v roce 1977 manželství, které bylo rozvedeno koncem 90. let.[5]

Spisovatelka žije v Cambridge ve státě Massachusetts.[6]

Dílo a jeho ocenění

Glücková je mnohdy popisována jako autobiografická básnířka; její dílo je známo svou emocionální intenzitou. Často čerpá z mýtu, historie nebo přírodních jevů; medituje o osobních zkušenostech a moderním životě, inspiruje se i psychoanalýzou, kterou sama v mládí po dobu sedmi let prodělala. Zabývá se také tématy izolace, osamělosti, zklamání, odmítnutí a ztrát, proto je někdy recenzenty označována jako pochmurná a temná básnířka.[7]

Za své dílo získala řadu významných literárních ocenění ve Spojených státech, mimo jiné National Book Critics Circle Award (1985), Pulitzerovu cenu pro básnictví (1993), Bollingenskou cenu (2001), National Book Award for Lyrics (2014) a National Humanities Medal (2016). V letech 2003 až 2004 byla básníkem laureátem knihovny Kongresu Spojených států. V roce 2020 následovala další vysoká pocta, Nobelova cena za literaturu.

Výběrová bibliografie

Básnické sbírky

  • Firstborn (1968)
  • The House on Marshland (1975)
  • Descending Figure (1980)
  • The Triumph of Achilles (1985)
  • Ararat (1990)
  • The Wild Iris (1992; v češtině Divoký kosatec, 2007)
  • The First Four Books of Poems (1995)
  • Meadowlands (1997)
  • Vita Nova (1999)
  • The Seven Ages (2001)
  • Averno (2006)
  • A Village Life (2009)
  • Poems: 1962-2012 (2012)
  • Faithful and Virtuous Night (2014; v češtině Noc věrnosti a ctnosti, 2017)

Próza

  • Proofs and Theories: Essays on Poetry (1994)
  • American Originality: Essays on Poetry (2017)

Česká vydání

  • Ukázky z básnířčiny tvorby jsou obsaženy v knize Vítr z Narragansettu, Praha: Fra, 2002, přeložil Petr Mikeš.
  • Divoký kosatec, Zblov: Opus 2007, přeložila Veronika Revická.
  • Noc věrnosti a ctnosti, Praha: Argo 2017, přeložila Tereza Vlášková.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louise Glück na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Louise Glück, Nobel-winning poet of terse and candid lyricism, dies at 80. apnews.com [online]. AP, 2023-10-13 [cit. 2023-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Zemřela americká básnířka Louise Glücková. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-10-13 [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ The Nobel Prize in Literature 2020. NobelPrize.org [online]. [cit. 2020-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Daniel Morris. The Poetry of Louise Glück: A Thematic Introduction. [s.l.]: University of Missouri Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-8262-6556-2. S. 67. (anglicky) 
  5. ↑ Vermont's Struggling Culinary School Plans Its Next Course, Seven Days, [1], 12. března 2014 (anglicky).
  6. ↑ Author. US Macmillan [online]. [cit. 2020-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Právo 30/236, pátek 9. října 2020.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Louise Glück circa 1977.jpg
Portrait of Louise Glück used for a poster promoting a reading at the Poetry Center at the Museum of Contemporary Art in Chicago.