Loukovice

Loukovice
Centrum Loukovic
Centrum Loukovic
Znak obce LoukoviceVlajka obce Loukovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°8′14″ s. š., 15°47′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel132 (2023)[1]
Rozloha3,48 km²[2]
Katastrální územíLoukovice
Nadmořská výška476 m n. m.
PSČ675 22
Počet domů54 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLoukovice 43
675 22 Stařeč
ou.loukovice@quick.cz
StarostaDavid Nahodil
Oficiální web: www.loukovice.cz
Loukovice
Další údaje
Kód obce591092
Kód části obce87289
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Loukovice (německy Laukowitz[4], dříve též Lovkovice dle jména Lovek[5]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 132[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Šebkovice, Čáslavice a Babice.

Geografie

Ze severu na východ vede přes území obce silnice z Kojetic do Šebkovic, ze západu vede užitková silnice z Čáslavic, jihozápadně vede užitková cesta k Bolíkovickému mlýnu a do Bolíkovic. Přes území obce vede zelená turistická stezka. Východně od zastavěného území obce se nachází motokrosová trať.

Většina území obce je zemědělsky využívána, zalesněna je oblast na severovýchodním okraji území obce, část západního území obce a jižní výspa území obce. Na severním okraji zastavěného území obce se nachází areál zemědělského družstva, další průmyslový areál se nachází na západním okraji zastavěného území obce.

Ze západu protéká přes území obce nepojmenovaný potok, na jeho toku se nachází Loukovický rybník a nepojmenovaný rybník u zastavěného území obce, následně teče dál na východ a těsně za východní hranicí obce ústí do Šebkovického potoka. Šebkovický potok přitéká ze západu, protéká Bolíkovickým rybníkem těsně u hranice území obce a okolo Bolíkovického mlýna a dál na západ, kde tvoří jižní hranici obce, po cca 4 km se pak vlévá u Šebkovic do Rokytné. Z jihu přitéká a do Šebkovického potoka ústí nepojmenovaný potok, který tvoří část hranice obce.

Většina území obce je rovinatá, západní okraj území obce se nachází v cca 500 metrech nad mořem, východní pak dosahuje 530 metrů nad mořem, jižní pak dosahuje cca 550 metrů nad mořem. Na severní hranici území obce se nachází nepojmenovaný vrchol s kótou 538 m, na východní hranici území obce se nachází Rejskův kopec (531 m) a těsně za jižní hranicí obce se nachází kopec Tašky (582 m).

Zastavěné území obce se nachází téměř uprostřed území obce, těsně za západním okrajem území obce se nachází Bolíkovický mlýn.[6]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1349, kdy Vilém z Babic daroval řádu křížovníků s červenou hvězdou části vesnic Babice, Martinice, Loukovice a Vesce, další části těchto vesnic v roce 1350 patřily Ješkovi z Babic. Jeho manželka pak roku 1361 darovala vesnici bratrům. Ješek z Babic pak v roce 1371 pak část majetku v Loukovicích daroval snaše Dorotě, ta pak roku 1412 darovala Petrovi z Lúkovic své majetky a Petr také získal statek v Loukovicích. Loukovice nadále byly roztříštěny mezi více majitelů, až v roce 1542 scelil Loukovice Hynek Chroustenský z Malovar a tak se vesnice stala součástí lesonického panství. V roce 1589 Petr Chroustenský z Malovar daroval Loukovice, Jakubov, Šebkovice a Maletice Anně Kořenské z Terešova a roku 1614 se vesnice stala součástí sádeckého panství.[5]

V roce 1622 koupil Sádek Tomáš Cerboni, v roce 1678 pak rodina Cerboni prodala zadlužený Sádek Bohumírovi z Walldorfu. V roce 1687 pak Sádek zakoupil Bohumír Antonín Sartorius. V roce 1796 získal Sádek František Kajetán, jeho rodina pak vlastnila panství až do 20. století.[7] V roce 1866 byly Loukovice spolu s jinými obcemi na Třebíčsku zasaženy epidemií cholery, která si zde vyžádala 22 obětí.[8]

V roce 1900 byla v obci zřízena škola, během první světové války odešli někteří občané do války, kdy ve válce zemřelo 14 občanů vesnice. V roce 1919 byla u školní budovy vysazena lípa svobody a v roce 1921 byla v obci založena jednota Orel a spolek Domovina. V roce 1932 byla vesnice elektrifikována. Během druhé světové války byl v roce 1942 rekvírován kostelní zvon.[9]

Do roku 1849 patřily Loukovice do sádeckého panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1884 patřily Loukovice pod Čáslavice a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Čáslavice, následně se obec osamostatnila.[10]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Loukovic[11]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel225256257233243222204178182163153136128

Politika

Do roku 2014 zastával funkci starosty Pavel Krejcar, od roku 2014 vykonává funkci starosty David Nahodil.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Loukovice
2006[12]2010[13]2013[14]2017[15]2021[16]
1.ODS (25.33 %)KSČM (20.28 %)KSČM (27.02 %)ANO (28.33 %)ANO (27.02 %)
2.KSČM (24.0 %)KDU-ČSL (18.84 %)KDU-ČSL (17.56 %)KSČM (18.33 %)SPOLU (21.62 %)
3.KDU-ČSL (24.0 %)ČSSD (13.04 %)ČSSD (16.21 %)KDU-ČSL (11.66 %)SPD (13.51 %)
účast72.82 % (75 z 103)69.70 % (69 z 99)75.00 % (75 z 100)64.52 % (60 z 93)76.29 % (74 z 97)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Loukovice
2008[17]2012[18]2016[19]2020[20]
1.KSČM (25.0 %)KSČM (31.14 %)KSČM (31.57 %)ODS+STO (17.18 %)
2.KDU-ČSL (25.0 %)ČSSD (21.31 %)ANO 2011 (21.05 %)KDU-ČSL (12.5 %)
3.DOHODA pro Vysočinu (18.33 %)KDU-ČSL (14.75 %)KDU-ČSL (15.78 %)ČSSD (12.5 %)
účast59.41 % (60 z 101)62.63 % (62 z 99)39.58 % (38 z 96)66.67 % (64 z 96)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (27 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (17 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (12 hlasů). Volební účast byla 80.61 %, tj. 79 ze 98 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (47 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (26 hlasů). Volební účast byla 73.00 %, tj. 73 ze 100 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (32 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (18 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (7 hlasů). Volební účast byla 72.04 %, tj. 67 ze 93 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (43 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů). Volební účast byla 73.12 %, tj. 68 ze 93 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (24 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (19 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (14 hlasů). Volební účast byla 74.73 %, tj. 68 ze 91 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (38 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (35 hlasů). Volební účast byla 79.57 %, tj. 74 ze 93 oprávněných voličů.[23]

Pamětihodnosti

  • Kaple

Osobnosti

  • Jindřich Nahodil (1929–2016), politický vězeň
  • Josef Ošmera (1899–1977), pedagog, básník, spisovatel

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 65. 
  5. ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 441 s. S. 281–284. 
  6. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 10. 3. 2024
  7. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 442 s. S. 374–385. 
  8. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ Kronika obce [online]. Loukovice: Obec Loukovice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 164. 
  11. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Loukovice CoA.jpg
znak, Loukovice, okres Třebíč
Loukovice TR flag.svg
Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape .