Louky pod Palcířem

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Louky pod Palcířem
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Vyhlášení9. října 2020
VyhlásilAgentura ochrany přírody a krajiny ČR
Nadm. výška618–647 m n. m.
Rozloha2,14
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresRokycany
UmístěníSkořice v Brdech
Souřadnice
Louky pod Palcířem
Louky pod Palcířem
Další informace
Kód6216
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Louky pod Palcířem jsou přírodní památkaPlzeňském krajiokrese Rokycany. Nachází se v katastrálním území Skořice v Brdech, asi dva kilometry východně od Skořic na úpatí vrchu Palcíř. Důvodem ochrany jsou dvě vzájemně oddělené vlhké louky s výskytem chráněných druhů rostlin, ke kterým patří prstnatec májový nebo upolín nejvyšší.

Historie

Louky, které jsou předmětem ochrany, existovaly už v devatenáctém století a jsou zakresleny v mapách stabilního katastru. Lokalita byla do roku 2015 součástí vojenského újezdu Brdy, díky čemuž nebyla ovlivněna intenzifikací zemědělství ani nedocházelo k jejím změnám v důsledku rekreačních aktivit.[1] Od 1. ledna 2016 je území součástí třetí ochranné zóny chráněné krajinné oblasti Brdy.[2]

Chráněné území vyhlásila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR s účinností ode dne 9. října 2020. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 6216.[3]

Přírodní poměry

Chráněné území měří 2,14 hektaru a nachází se v nadmořské výšce 618–647 metrů v katastrálním území Skořice v Brdech.[3] Předmětem ochrany je dvojice vzájemně oddělených[4] extenzivně obhospodařovaných vlhkých luk s neupraveným vodním režimem, které tvoří 67 % rozlohy území. Louky přechází do ekosystémů tužebníkových lad a pramenišť. Cílem ochrany je zachování stavu, který umožňuje výskyt chráněných druhů rostlin.[5]

Mírně svažité louky leží na severozápadním úpatí Palcíře, který je součástí geomorfologického celku Brdská vrchovina, podcelku Brdy a okrsku Třemšínská vrchovina. Geologické podloží tvoří neoproterozoické droby. Z půdních typů se podle půdní mapy na západněji položené louce vyvinul pseudoglej modální, zatímco ve východní části kambizem modální.[6] Pravděpodobnější je však výsky glejů.[7] Voda z luk stéká do bezejmenného přítoku Skořického potoka,[7] a přírodní památka tak patří k povodí Berounky.[6]biogeografickém členění Česka je chráněné území součástí Brdského bioregionu.[7]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Louky pod Palcířem leží v mírně teplé oblasti MT3,[3] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[8]

V chráněném území se vytvořila mozaika vlhkých pcháčových luk, tužebníkových lad a pramenišť obklopených smrkovým lesem.[7] Na rozhraní pcháčových luk a tužebníkových lad byl při botanické inventarizaci zaznamenán středně ohrožený kosatec sibiřský (Iris siberica) v počtu deseti trsů s potenciálem k většímu rozšíření. Z ohrožených druhů na loukách roste prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), upolín nejvyšší (Trollius altissimus) a hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). Roztroušeně po celé ploše pcháčových luk roste téměř ohrožená ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), na sušších místech rozchodník nachový (Hylotelephium telephium) a u náletových olšin mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium).[2]

Ze živočichů není na ekosystém luk navázán žádný vzácný nebo zvláště chráněný druh, ale v okolí (tak jako v celé chráněné krajinné oblasti) se vyskytují ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), ropucha obecná (Bufo bufo) nebo slepýš křehký (Anguis fragilis).[7]

Přístup

Území je volně přístupné, ale nevede k němu žádná turisticky značená trasa. Podél jižního okraje východní louky vede účelová komunikace, po které je značena cyklotrasa č. 2252 od Skořic k zámečku Tři Trubky.[9]

Odkazy

Reference

  1. Plán péče o přírodní památku Louky pod Palcířem na období 2020–2029 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-01-01]. S. 9. Dále jen Plán péče. Dostupné online. 
  2. a b Plán péče, s. 8.
  3. a b c Louky pod Palcířem [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-01-01]. Dostupné online. 
  4. Plán péče, s. 21.
  5. Plán péče, s. 6.
  6. a b CENIA. Katastrální mapy, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-01-01]. Dostupné online. 
  7. a b c d e Plán péče, s. 7.
  8. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. Journal of Maps. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13, čís. 3, s. 427. Dostupné online [PDF online, cit. 2020-07-22]. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  9. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2021-01-01]. Dostupné online. 

Související články

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.
No nature photo cs.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Náhrada chybějící fotky chráněného území v češtině