Louky pod Palcířem
Přírodní památka Louky pod Palcířem | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 9. října 2020 |
Vyhlásil | Agentura ochrany přírody a krajiny ČR |
Nadm. výška | 618–647 m n. m. |
Rozloha | 2,14 |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Rokycany |
Umístění | Skořice v Brdech |
Souřadnice | 49°40′26,56″ s. š., 13°43′48,87″ v. d. |
Další informace | |
Kód | 6216 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Louky pod Palcířem jsou přírodní památka v Plzeňském kraji v okrese Rokycany. Nachází se v katastrálním území Skořice v Brdech, asi dva kilometry východně od Skořic na úpatí vrchu Palcíř. Důvodem ochrany jsou dvě vzájemně oddělené vlhké louky s výskytem chráněných druhů rostlin, ke kterým patří prstnatec májový nebo upolín nejvyšší.
Historie
Louky, které jsou předmětem ochrany, existovaly už v devatenáctém století a jsou zakresleny v mapách stabilního katastru. Lokalita byla do roku 2015 součástí vojenského újezdu Brdy, díky čemuž nebyla ovlivněna intenzifikací zemědělství ani nedocházelo k jejím změnám v důsledku rekreačních aktivit.[1] Od 1. ledna 2016 je území součástí třetí ochranné zóny chráněné krajinné oblasti Brdy.[2]
Chráněné území vyhlásila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR s účinností ode dne 9. října 2020. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 6216.[3]
Přírodní poměry
Chráněné území měří 2,14 hektaru a nachází se v nadmořské výšce 618–647 metrů v katastrálním území Skořice v Brdech.[3] Předmětem ochrany je dvojice vzájemně oddělených[4] extenzivně obhospodařovaných vlhkých luk s neupraveným vodním režimem, které tvoří 67 % rozlohy území. Louky přechází do ekosystémů tužebníkových lad a pramenišť. Cílem ochrany je zachování stavu, který umožňuje výskyt chráněných druhů rostlin.[5]
Mírně svažité louky leží na severozápadním úpatí Palcíře, který je součástí geomorfologického celku Brdská vrchovina, podcelku Brdy a okrsku Třemšínská vrchovina. Geologické podloží tvoří neoproterozoické droby. Z půdních typů se podle půdní mapy na západněji položené louce vyvinul pseudoglej modální, zatímco ve východní části kambizem modální.[6] Pravděpodobnější je však výsky glejů.[7] Voda z luk stéká do bezejmenného přítoku Skořického potoka,[7] a přírodní památka tak patří k povodí Berounky.[6] V biogeografickém členění Česka je chráněné území součástí Brdského bioregionu.[7]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí Louky pod Palcířem leží v mírně teplé oblasti MT3,[3] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[8]
V chráněném území se vytvořila mozaika vlhkých pcháčových luk, tužebníkových lad a pramenišť obklopených smrkovým lesem.[7] Na rozhraní pcháčových luk a tužebníkových lad byl při botanické inventarizaci zaznamenán středně ohrožený kosatec sibiřský (Iris siberica) v počtu deseti trsů s potenciálem k většímu rozšíření. Z ohrožených druhů na loukách roste prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), upolín nejvyšší (Trollius altissimus) a hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). Roztroušeně po celé ploše pcháčových luk roste téměř ohrožená ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), na sušších místech rozchodník nachový (Hylotelephium telephium) a u náletových olšin mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium).[2]
Ze živočichů není na ekosystém luk navázán žádný vzácný nebo zvláště chráněný druh, ale v okolí (tak jako v celé chráněné krajinné oblasti) se vyskytují ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), ropucha obecná (Bufo bufo) nebo slepýš křehký (Anguis fragilis).[7]
Přístup
Území je volně přístupné, ale nevede k němu žádná turisticky značená trasa. Podél jižního okraje východní louky vede účelová komunikace, po které je značena cyklotrasa č. 2252 od Skořic k zámečku Tři Trubky.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Plán péče o přírodní památku Louky pod Palcířem na období 2020–2029 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-01-01]. S. 9. Dále jen Plán péče. Dostupné online.
- ↑ a b Plán péče, s. 8.
- ↑ a b c Louky pod Palcířem [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Plán péče, s. 21.
- ↑ Plán péče, s. 6.
- ↑ a b CENIA. Katastrální mapy, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-01-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Plán péče, s. 7.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. Journal of Maps. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13, čís. 3, s. 427. Dostupné online [PDF online, cit. 2020-07-22]. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2021-01-01]. Dostupné online.
Související články
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.
Autor:
- derivative work: Maoman
- No tree photo cs2.svg: Miraceti & Bazi
- WikiProjekt Chráněná území - logo.svg: Podzemnik, KnowItSome, Tlusťa
Náhrada chybějící fotky chráněného území v češtině