Louky u Prostředního Žďáru
Přírodní památka Louky u Prostředního Žďáru | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 28. března 2013 |
Vyhlásil | Správa CHKO Český les |
Nadm. výška | 691–714 m n. m. |
Rozloha | 2,47 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Tachov |
Umístění | Žďár |
Souřadnice | 49°51′41,5″ s. š., 12°34′35,78″ v. d. |
Další informace | |
Kód | 5774 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Louky u Prostředního Žďáru jsou přírodní památka ve správním území obce Chodský Újezd v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Tvoří je komplex podmáčených luk s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin.
Historie
Chráněné území vyhlásila Správa CHKO Český les v kategorii přírodní památka s účinností od 28. března 2013.[3] Cílem ochrany je zachování diverzity lučních společenstev.[4]
Louky v přírodní památce byly v devadesátých letech dvacátého století pravidelně koseny. Poté ležely několik let ladem a strojové kosení bylo obnoveno v roce 2009. V blíže nespecifikované minulosti byl vybudován systém melioračních stružek, které odvodňovaly podmáčenou část luk.[5]
Přírodní poměry
Přírodní památka s rozlohou 2,47 hektaru leží v nadmořské výšce 691–714 metrů v katastrálním území Žďár u Tachova v Českém lese. Území je součástí chráněné krajinné oblasti Český les.[6]
Abiotické poměry
Geologické podloží tvoří prekambrické[7] migmatitizované cordieritické pararuly moldanubika Českého lesa.[8] V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v Českém lese, konkrétně v podcelku Dyleňský les a okrsku Žďárská vrchovina.[9] Okrsek je pozůstatkem holoroviny s četným výskytem tvarů mrazového zvětrávání.[7] Na povrchu se vyvinul převážně půdní typ glej typický, pseudogleje a okrajově kambizem pseudoglejová. Celá přírodní památka leží v povodí Berounky.[8]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT3,[3] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je dvacet až třicet, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 130 a 160 a sněhová pokrývka zde leží šedesát až sto dnů v roce.[10]
Flóra
Do přírodní památky zasahuje výběžek kulturní smrčiny a část oplocenky s javory kleny,[8] ale většinu území tvoří čtveřice lučních ekosystémů: kulturní ovsíkové louky (20 % rozlohy), mezotrofní rašelinné louky s ostřicí obecnou (10 % rozlohy v centrální části), acidofilní vlhké louky s pcháčem bahenním (50 %) a podhorské a horské smilkové trávníky (20 %).[4]
V době vyhlášení přírodní památky byl na lokalitě zaznamenán výskyt šesti druhů ohrožených rostlin. Podél severní hranice území rostlo asi sto plodných jedinců vítodu douškolistého (Polygala serpyllifolia). Ve smilkových trávnících se vyskytovaly desítky exemplářů vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia), několik jedinců hadího mordu nízkého (Scorzonera humilis) a prhy chlumní (Arnica montana). Na podmáčených stanovištích hojně rostl kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a přibližně 900 jedinců prstnatce májového (Dactylorhiza majalis).[4]
Fauna
Ze vzácnějších živočichů byl v chráněném území zaznamenán výskyt jednoho exempláře zmije obecné (Vipera berus).[4]
Přístup
Přírodní památkou nevede žádná turisticky značená trasa, ale po cestě podél východního okraje je značena cyklotrasa č. 36.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ a b Louky u Prostředního Žďáru [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-07-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Plán péče o přírodní památku Louky u Prostředního Žďáru na období 2012–2022 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2013-04-17. S. 5. Dále jen Plán péče (2012–2022). Dostupné online.
- ↑ Plán péče (2012–2022), s. 7.
- ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-07-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Žďárská vrchovina, s. 527.
- ↑ a b c Plán péče (2012–2022), s. 6.
- ↑ Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-07-21]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
Související články
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor:
- derivative work: Maoman
- No tree photo cs2.svg: Miraceti & Bazi
- WikiProjekt Chráněná území - logo.svg: Podzemnik, KnowItSome, Tlusťa
Náhrada chybějící fotky chráněného území v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.