Louvre

Musée du Louvre
Pavillon Sully
Pavillon Sully
Údaje o muzeu
StátFrancieFrancie Francie
MěstoPaříž
Adresa99, rue de Rivoli, 75001 Paris
Pojmenováno poPalais du Louvre
Založeno10. srpna 1793
Zaměřenínárodní muzeum
Původní účel budovySídlo francouzských králů
Objekty35 000 v expozici
(554 000 celkem)
Vyhledávané exponátyMona Lisa
Madona ve skalách
Svoboda vede lid na barikády
Cyklus Marie Medicejské
Svatba v Káni galilejské
Venuše Mélská
Níké Samothrácká
Návštěvníci10,2 milionu (v roce 2018[1])
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Leonardo da Vinci, Mona Lisa (1503–1519)
Chamurappiho zákoník (kolem 1750 př. n. l.)
Níké Samothrácká, asi 120 př. n. l.
Venuše Miloská, asi 130 př. n. l.

Louvre je muzeum umění v Paříži. Na ploše 72 tisíc m2 vystavuje přes 35 tisíc exponátů (z celkové sbírky asi 554 tisíc) od pravěku po 19. století. V roce 2012 Louvre navštívilo deset milionů lidí, v roce 2017 jejich počet klesl na 8,1 milionu[2], v roce 2018 však opět stoupl na rekordních 10,2 milionu; muzeum tak bylo nejnavštěvovanějším muzeem na světě. Co do výstavní plochy je třetím největším na světě, po Metropolitní muzeum umění v New Yorku a petrohradské Ermitáži.

Sídlí v palácovém komplexu Palais du Louvre, bývalém sídle francouzských králů. Leží v 1. obvodu na pravém břehu řeky Seiny obklopen ulicí Rue de Rivoli ze severu, Tuilerijskými zahradami ze západu a kostelem Saint-Germain-l'Auxerrois z východu. Hlavní vchod je z Rue de Rivoli, nejbližší stanice metra jsou Louvre – Rivoli na lince číslo 1 a 7 a Palais Royal – Musée du Louvre na lince 1. Ve sbírkách lze volně filmovat a fotografovat (bez blesku).

Od roku 2012 má galerie také pobočku Louvre-Lens v severní Francii a od roku 2017 pobočku Louvre Abu Dhabi ve Spojených arabských emirátech.

Historie

Královská historie

Název snad pochází od lesa zvaného Louparie či Louverie, od lupara, vlk. Druhá možnost je ale také, že vznikl ze slova leovar nebo leawer, což znamená opevněné místo. Ve 12. století zde postavil Filip II. tvrz, která se za vlády Karla V. stala jeho rezidencí. František I. pak založil roku 1541 palác nový, v jehož stavbě postupně pokračovali další panovníci a stavitelé. Nejdříve Pierre Lescot za vlády Jindřicha II. Po jeho smrti jeho žena Kateřina Medicejská rozšířila palác o křídlo, na jehož místě dnes stojí Galerie Apollon. Za Jindřicha IV. (1589–1610), pracovali na dalších částech stavitelé Thibauld a Louis Métézeau, pak Baptiste a Jacques Androuet DuCerceau.

Ludvík XIII. roku 1623 uložil staviteli Lemercierovi, aby dokončil některé části, které začal budovat Lescot, čímž byl původní plán stavby značně rozšířen. Počínaje rokem 1660 za vlády Ludvíka XIV. se v dostavbách pokračovalo pod vedením B. Levaua. Byla zbudována východní fasáda. Roku 1682 přenesl Ludvík XIV. rezidenci do Versailles, a část paláce se uvolnila pro sbírky a občasné výstavy. Bydlila v něm řada dvořanů i umělců a sídlily zde také královské akademie. Stavba byla mnohokrát přerušována, od vlády Ludvíka XVI. až po Francouzskou revoluci. Za Napoleona architekti Charles Percier a L. Fontaine vystavěli novou galerii, která je rovnoběžná s protější galerií z dob Jindřicha IV. a konečně po poslední přestávce za Napoleona III. mezi lety 18521857 byl palác dokončen staviteli H. Lefuelem a L. Viscontim.

Napoleonův dvůr od západu se skleněnou pyramidou (vstup); vlevo křídlo Richelieu, vpravo Denon.

Republikánská historie

Od dob, kdy po 300 letech Paříž přestala být sídlem francouzských králů, se usídlili v Louvru mnozí dvořané, úředníci, poté umělci a učenci. V čase, kdy při požáru roku 1871 shořela západní část Louvru – Tuilerijský palác, zůstal obrovský komplex o velikosti 195 000 m², byl Louvre také používán jako královské přijímací komnaty, dvorní byty, ministerstva, jízdárny, konírny atd. Celý palác se dělil na Starý (východní část) a Nový (křídla do Tuillerijské zahrady) a přes patrný nedostatek jednotného plánu budovy Louvru tvoří velmi harmonický celek, skvost světové architektury. U Staré části je velká sloupová fasáda z roku 1674 od Ch. Perraulta a Nová část s vyčnívajícími pavilony Turgot, Richelieu, Colbert, Daru, Denon a Mollieu s vnitřním bohatým sadem s 86 sochami francouzských osobností a 63 alegorických sousoší. Na Place du Carrousel, v ose mezi budovami z dob Jindřicha IV. a Napoleona III. stojí Vítězný oblouk Carrousel, vybudovaný za Napoleona I. roku 1806 podle vzoru brány Septimia Severa na vrcholu s velkým čtyřspřežím.

Národní muzeum Louvre

Původ sbírky sahá do 16. století, kdy ji založil František I., Ludvík XIV. koupil sbírky bankéře Jabacha. Až za Francouzské revoluce roku 1793 bylo v Louvru oficiálně otevřeno veřejné muzeum, v němž byla zpřístupněna umělecká díla, zabavená králi a různým církevním institucím. Význam muzea pochopil Napoleon, který za svých tažení dal shromažďovat umělecky a historicky cenné předměty, které odvážel do Paříže. I když se řada z nich později vrátila, Louvre se stal významným evropským i světovým muzeem.

V roce 1871, když francouzská armáda dobývala Paříž, založil oddíl komunardů v sousedním Tuilerijském paláci požár, který se rozšířil i na Louvre. Shořela část budov a knihovna, většinu sbírek zaměstnanci zachránili.

Patrně nejbohatší literární informace o historii založení muzea vydal v roce 1900 Paul Gaultier ve 3 svazcích.

Oddělení

Jeho sbírky jsou stále rozšiřovány a obsahují asi 554 tisíc předmětů, z nichž asi 35 tisíc je vystaveno. Zákonem ze dne 5. září 1888 má Muzeum Louvre 7 oddělení:

  1. Egyptské starožitnosti
  2. Stará Antická a Orientální keramika
  3. Řecké a Římské starožitnosti
  4. Malby, kresby, mědirytiny – XIII.–XIX. století
  5. Skulptury středověku, renesance a Moderní doby
  6. Malé umělecké předměty světové historie
  7. Námořnictví a etnografie

Každé oddělení má svého správce, který řídí tým znalců, konzervátorů a historiků umění.

Provoz

Muzeum patří francouzskému státu, který platí asi 2000 zaměstnanců a provoz (asi 62 % z rozpočtu asi 350 milionů USD ročně), kdežto údržbu, restaurování a nákupy hradí muzeum z jiných příjmů. Mezi ně patří vstupné, ale také poplatky za zapůjčení exponátů, licence a prodej přebytečných předmětů. Nejméně 20 % příjmu ze vstupného je vyhrazeno pro nové nákupy.

Rozvoj a pobočky

V roce 1983 vyhlásil president Francois Mitterrand projekt „Velkého Louvru“, rekonstrukce a rozšíření muzea. Podle návrhu čínsko-amerického architekta I. M. Pei vzniklo rozsáhlé nové podzemí s parkovišti a nákupním střediskem a uprostřed dvora na Place du Carrousel vznikla skleněná pyramida, která se v Paříži vedle jiných známých staveb stala novou dominantou (1989), roku 1993 vznikla Obrácená pyramida a roku 2012 byly otevřeny nové prostory s expozicí islámského umění.


Roku 2004 se francouzská vláda rozhodla vybudovat pobočku Louvru v opuštěném dole v severofrancouzském městě Lens, blízko belgických hranic, a deponovat v ní část pařížských sbírek. Muzeum Louvre-Lens bylo otevřeno v roce 2012, kdy je navštívilo půl milionu osob. V roce 2017 byla na základě dlouhodobé smlouvy otevřena pobočka Louvre – Abu Dhabi ve Spojených arabských emirátech. Budova podle návrhu architekta Jeana Nouvela s plochou 24 tisíc m2 stojí na ostrově a kryje ji plochá kovová kopule. Exponáty poskytují kromě Louvru i další francouzská muzea. 5. března 2018 otevřel Louvre stálou výstavu v Teheránu, na níž se také podílejí i další francouzská muzea. Od roku 2015 buduje Louvre rozsáhlý depozitář pro 250 tisíc předmětů v severní Francii, protože současné depozitáře by mohla ohrozit povodeň.

Od roku 2003 slouží zájemcům volně přístupná internetová Databáze Atlas (od roku 2009 také v angličtině), která obsahuje odborný popis asi 30 tisíc exponátů, jejich původ, stáří, umístění v expozici a většinou i jejich fotografie.

Galerie

Plastiky

Obrazy

Užité umění

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Louvre na anglické Wikipedii a Louvre na francouzské Wikipedii.

  1. (francouzsky) Louvre presse 3.1.2019
  2. 8,1 millions de visiteurs au Louvre en 2017 [online]. Louvre, 8 January 2018. Dostupné online. (francouzsky) 

Literatura

  • Bartz, Gabriele a Eberhard König: Louvre, Slovart, 2007, ISBN 978-80-7209-876-7

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Fayum-84.jpg
Fayum mummy portraits
High-footed cup Louvre AM1025.jpg
High-footed cup decorated with an octopus. Terracotta, Late Helladic III A2 (1380-1300 BC). From Rhodes.
Régulateur - Regulator clock - vers 1714-1719 - Oppenordt - Boulle - Louvre - OA 6746.jpg
Autor: Faqscl, Licence: CC BY-SA 4.0
Regulator clock - ca 1714-1719 - A.J. Oppenordt - A.C. Boulle - Louvre museum - OA 6746
La Diseuse de bonne aventure, Caravaggio (Louvre INV 55) 02.jpg
The Fortune Teller, second version, c. 1595. Louvre, Paris Edit this at Structured Data on Commons
Reliure.jpg
Autor:
NeznámýUnknown author
, Licence: CC-BY-SA-3.0
Reliquary-box with the resurrection of Christ and symbols of the evangelists. Gold, cloisonné enamel, niello and cabochons over wood, first half of the 11th century. Used to hold the oath of the dukes of Brabant. From the treasure of the Maastricht Cathedral.
Cup lustre Louvre OA8179.jpg
Cup with palmette decoration.
Stele Ra-Horakhty Louvre N3795.jpg
Upper tier: the priest Padiuiset burning incense in honour of Ra-Horakhty-Atum; Lower tier: offering formula to Osiris. Coated and painted wood, ca. 900 BC (22nd Dynasty).
Horse head Athens Louvre.jpg
Head of a horse, Athens style, marble, c. 500 BC.
Gaine - Pedestal - vers 1700-1720 - Boulle - Louvre - OA 5058 ou 5061.jpg
Autor: Faqscl, Licence: CC BY-SA 4.0
Pedestal - 1700-1720 - Boulle - Louvre museum - OA 5058 or 5061
Pavillon Sully jet d'eau.jpg
Autor: Jebulon, Licence: CC0
A fountain, Napoleon courtyard, Pavillon Sully in background, Louvre palace, Paris.
Alabastron Italy Louvre S2375.jpg
Roman alabastron with sgraffito decoration.
Venus de Milo Louvre Ma399 n3.jpg
So-called “Venus de Milo” (Aphrodite from Melos). Parian marble, ca. 130-100 BC? Found in Melos in 1820.
Olpe olive gathering Louvre F334.jpg
Autor: Gela Painter, Licence: CC BY 2.5
Sileni and maenads gathering olives. Attic black-figured olpe, ca. 500–490 BC. From Capua.
Saint Blaise Louvre OAR504.jpg
St. Blaise confronting the Roman governor: Scene from the life of St. Blaise, bishop of Sebaste (Armenia), martyr under the Roman emperor Licinius (4th century). Stained glass window from the area of Soissons (Picardy, France), early 13th century.
Eros medallion Louvre Bj2248.jpg
Medallion with Eros, hair ornament, second half of the 3rd century BC, hellenised Orient. Musée du Louvre, Paris.
Eugène Delacroix - La liberté guidant le peuple.jpg
Romantic history painting. Commemorates the French Revolution of 1830 (July Revolution) on 28 July 1830.
Louvre 2007 02 24 c.jpg
Autor: Benh LIEU SONG, Licence: CC BY 2.5
Courtyard of the Museum of Louvre, and its pyramid. This picture is a panorama made from stitching three pictures with Hugin
Louvre saint michel rf1427.jpg
Autor:
Bourgogne, second quart du XIIe siècle
, Licence: CC-BY-SA-3.0
Saint Michel terrassant le dragon
Pierre, traces de polychromie
Figure centrale du tympan de la façade ouest de la chapelle Saint-Michel à l'abbaye bénédictine Notre-Dame de Nevers.
Acquis en 1906
'Dying Slave' Michelangelo JBU004.jpg
Autor: Jörg Bittner Unna, Licence: CC BY-SA 3.0
Michelangelo: Dying Slave for the Tomb of Julius II., c. 1513-15, Paris, Louvre
Achilles weapons Louvre CA545.jpg
Aias Telamonios and Odysseus fighting over Achilles' weapons? White-ground Attic lekythos, ca. 500 BC. From Eretria.
Ramses II mezi bohy ruka DSCN7025.JPG
Autor: Sokoljan, Licence: CC BY-SA 3.0
Ramses II. mezi bohy, detail ruky (Louvre)
Etruscan amphora Louvre E703 side B.jpg
Diomedes and Polyxena. Side B from an Etruscan amphora of the Pontic group, ca. 540–530 BC. From Vulci.
Kouros Luvr559.jpg
Autor: Zde, Licence: CC BY-SA 3.0
Kúros z Asklépeia na Paru, -540. Louvre, Paris.
P1050763 Louvre code Hammurabi face rwk.JPG
Autor: Mbzt, Licence: CC BY 3.0
Code de Hammurabi, roi de Babylone ; face avant.
Head figurine Spedos Louvre Ma2709.jpg
Head from the figure of a woman, Spedos type, Early Cycladic II (2700 BC–2300 BC), Keros culture.
Marcus agrippa louvre portrait.jpg
Autor: unknown, Licence: CC-BY-SA-3.0
Portrait of Marcus Agrippa. Marble, ca. 25-24 BC. From Gabii.
Nike of Samothrake Louvre Ma2369 n2.jpg
Winged Nike of Samothrace. Parian marble, ca. 190 BC? Found in Samothrace in 1863.