Louzek

Louzek
Zřícenina věže (vlevo) a paláce
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	konec 13. století
Zánik	polovina 15. století
Další majitelé	páni z Maršovic, Malovcové z Malovic, Rožmberkové
Poloha
Adresa	ostrožna nad levým břehem Malše, Bujanov, Česko Česko
Souřadnice	48°42′11,16″ s. š., 14°28′47,64″ v. d.
Louzek
Další informace
Rejstříkové číslo památky	46562/3-1227 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louzek je zřícenina hradu v okrese Český Krumlov. Nachází se v katastrálním území Suchdol u Bujanova asi čtyři kilometry jižně od Kaplice, ale nejbližší vesnicí jsou Skoronice. Stojí na široké, skalnaté ostrožně nad levým břehem Malše v nadmořské výšce 600 m. Zbytky hradu, ze kterého se dochovaly terénní pozůstatky opevnění a zříceniny staveb v hradním jádře, jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.^[1] Hrad Louzek byl zařazen mezi zastavení na česko-rakouské stezce po hradech a zámcích, nazvané Zemská cesta.^[2]

Historie

Ostroh byl podle archeologických nálezů osídlen již na konci třináctého století, ale není jisté, že již tehdy na něm stál hrad. Podle rozboru sídelní struktury a známých vlastníků okolních panství je některými považován za zakladatele hradu Jan z Maršovic, který by ho mohl postavit po roce 1382. Tato hypotéza je ovšem v rozporu s archeologickými doklady a dendrochronologickým rozborem nalezeného stavebního dřeva, které pochází ze stromů poražených již v roce 1357.^[3]

První písemná zmínka o hradu se nachází v dopise Oldřicha z Rožmberka z roku 1421, který v něm svému příbuznému 'Reinprechtovi z Wallsee zmiňuje Harachéře z Louzku, který byl pravděpodobným majitelem hradu a nejspíše také rožmberským purkrabím na Vítkově kameni. Po roce 1423 louzecké panství s hradem přešlo do držení Jana Malovce z Malovic, po němž ho zdědili jeho tři synové, kteří hrad v roce 1448 přenechali Oldřichu z Rožmberka. Ten panství připojil k Novým Hradům a od té doby zbytečný Louzek byl opuštěn.^[3]

Dne 12. září 1460 uzavřel Jan z Rožmberka smlouvu, ve které prodal poplužní dvůr u hradu jistému Bártovi a jeho synu Křížovi za jeden a půl kopy grošů ročního platu. Tehdy již musel být hrad pustý. Jako takový je však uveden až v roce 1541, kdy je v rámci popisu novohradského panství charakterizován jako „Laužek zámek pustý a při něm dvuor Laužek, jinak Skurovice.“^[3]

Stavební podoba

Hrad byl dvoudílný. Podle charakteru věže původně náležel mezi jednodušší hrady bergfritového typu, nebo mezi rozvinutější hrady donjonového typu. Pozdější stavební fáze rozšířily hradní jádro a učinily z něj zástupce blokové dispozice oblíbené v klidných obdobích čtrnáctého století.^[4]

Malé předhradí se nachází západně od hradního jádra na jižním okraji ostrožny. Severní a západní stranu chránila dvojice valů a příkop mezi nimi. Pravděpodobně v patnáctém století vznikl v souvislosti s dělostřeleckou obranou v severozápadním nároží vnějšího valu srub. Na jihu poskytl dostatečnou ochranu strmý údolní svah a podle porostových příznaků podél jižní strany stála nějaká budova. Opevnění na západní straně poškodila novodobá cesta, ale původní vstup do předhradí se nacházel v severovýchodním nároží.^[5]

Také hradní jádro bylo na severní a západní straně zajištěno zdvojeným valem a příkopem, které na jihu končí u skalního útvaru. Ten svou hmotou kryl přístupovou cestu, která vedla z předhradí podél jižního okraje ostrožny a po překonání druhého příkopu vstoupila původně kulisovou bránou do jádra.^[6] V hradním jádře se ve větší míře dochovaly fragmenty dvou staveb: čtverhranné věže v severozápadním nároží a jižního paláce.

Do věže o rozměrech 8 × 8,4 m se vstupovalo portálem v prvním patře.^[7] Podle dochovaného zdiva nelze rozhodnout o její funkci. Mohla být méně rozměrnou obytnou věží, nebo čtverhranným bergfritem.^[8] Podél jižní strany nádvoří stál palác s roubenou komorou neobvykle umístěnou v přízemí. Podle toho a dalších stavebních detailů lze předpokládat, že v první stavební fázi byl palác pouze přízemní a jeho jižní strana dřevěná.^[9] V pozdější době vznikly další budovy také na severní a východní straně nádvoří, ale obě se dochovaly jen v podobě terénních reliktů a drobných fragmentů zdiva. Jižní palác byl v některé pozdější fázi rozšířen a jeho prostory osvětleny velkými okny, z nichž jedno se dochovalo v úrovni přízemí a druhé v prvním patře. Ještě předtím však prostor mezi věží a nárožím jižního paláce vyplnila nová budova brány.^[10]

Přístup

Zřícenina hradu je volně přístupná po modře značené turistické trase z Kaplice do Rychnova nad Malší nebo po žlutě značené trase z Bujanova směrem k Benešovu nad Černou.^[11]

Odkazy

Reference

Literatura

• DURDÍK, Tomáš. Hrady na Malši. Praha: Společnost přátel starožitností v nakladatelství Unicornis, 2008. 176 s. (Vlastivědná knihovnička SPS). ISBN 978-80-86204-19-2. Kapitola Louzek, s. 103–132. 
• DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Louzek, s. 67–69. 
• DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Louzek, s. 348–349. 
• DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 3. Praha: Libri, 2008. 180 s. ISBN 978-80-7277-358-9. Heslo Louzek, s. 71–75. 
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Budějovicko. Svazek III. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 294 s. Kapitola Louzek hrad, s. 240–241. 
• TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Louzek – hrad, s. 125. 

Související články

• Seznam hradů v Jihočeském kraji
• Hrady na Malši

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Louzek na Wikimedia Commons
• Louzek na webu Hrady na Malši
• Hrad Louzek na webu Hrady.cz