Luž

Luž
Lausche
Zbytky restaurace na vrcholu
Zbytky restaurace na vrcholu Luže

Vrchol793 m n. m.
Prominence368 m ↓ E442 SE od Jítravy
Izolace25,8 km → Černá hora[1]
SeznamyNejprominentnější hory CZ #27
Lužické sedmistovky #1
Hory okresu Česká Lípa #1
Poznámkakruhový výhled
Poloha
StátČeskoČesko Česko
NěmeckoNěmecko Německo
PohoříLužické hory / Lužický hřbet / Jedlovský hřbet / Lužský hřbet
Souřadnice
Luž
Luž
Horninaznělec
PovodíSvitávka (Ploučnice, Labe), Mandava (Lužická Nisa, Odra)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luž (německy Lausche, lužickosrbsky Łysa) je výrazná znělcová hraniční hora. S nadmořskou výškou 793 metrů je nejvyšším vrcholem Lužických hor. Česká část hory leží v severní části okresu Česká Lípa, německá pak v jižní části zemského okresu Zhořelec. Z obou stran je hora dobře přístupná po turistických stezkách. Vrcholové partie hory jsou na českém i německém území chráněné jako přírodní rezervace.

Poloha

Leží v katastrálním území obce Horní Světlá (katastr Horní Světlá pod Luží 675024) přímo na česko-německé státní hranici v severní části okresu Česká Lípa a celé České republiky, mezi vesnicí Horní Světlá na české a Waltersdorf v zemském okrese Zhořelec na saské straně. Je nejvyšší horou Lužických hor, Lužice a v Německu nejvyšší horou východně od Labe. V geomorfologickém členění patří do Lužického hřbetu (IVA-2A), okrsku Jedlovský hřbet (IVA-2A-a).[2]

Jméno

Nejstarší doložený název hory pochází z roku 1538, kdy se jí říkalo Spitzberg (Špičák). Obyvatelé německého Waltersdorfu ji však nazývali Mittagsberg (Polední hora). Při výhledu z jejich vesnice bývalo totiž slunce přímo nad horou.[3] Německý název Lausche je znám od roku 1631, český název Luž byl použit až v roce 1909 Josefem Kafkou v jeho ilustrovaném průvodci po Čechách.[4][5]

Přírodní rezervace

Ve vrcholové části je hora porostlá pralesními porosty, níže se vyskytují buk, klen, javor, smrk. Smrkové lesy při jižním úpatí byly poničeny exhalacemi a po roce 1970 z větší části vykáceny. Botanický průzkum v roce 1998 dokladoval řadu cenných druhů rostlin i mnoha živočichů. To bylo důvodem k snaze ekologů tuto část hory ochránit.

Přírodní rezervace Luž byla vyhlášena Správou CHKO Lužické hory v září 2011 s platností od 1. října 2011.

Z historie

O faktu, že přes vrchol vedla historická hranice mezi Čechami a Lužicí svědčí dochované hraniční kameny ze šestnáctého a sedmnáctého století. V roce 1823 na vrcholu nechal Karel Friedrich Mathäus z Waltersdorfu postavit dřevěný hostinec, který postupně rozšiřoval a v roce 1833 rozšířil i o malou rozhlednu. Nová prostornější budova (tzv. Lausche Baude) byla postavena až v roce 1882 zásluhou saských spolků. Stala se kuriozitou, protože ji hraniční čára rozdělovala na část německou (pod číslem 334 náležela k Waltersdorfu) a rakouskou (číslo 143, Horní Světlá - dříve Horní Lichtenwald).[6] Přímo uprostřed na střeše byla vybudována 10 metrů vysoká rozhledna. Byly zde i dvě poštovní schránky a turisté si museli dát pozor, zda lístek vhazují do německé, či rakouské.[7]

Chata na Luži byla oblíbeným výletním místem i za doby první republiky a poslední majitel ji provozoval až do konce druhé světové války.[8] 8. ledna 1946 byla chata vyhořela (pravděpodobně úmyslně zapálena). Později vzniklo několik plánů na výstavbu nové chaty, ale žádný z nich nebyl nikdy realizován.[6]

Nahoře byla nelegální stanice světelného telegrafu, přes kterou se posílala čísla kdysi oblíbené sázkové hry Lotynka z Žitavy dál na Prahu.[9] Majitel chaty byl za své nelegální počínání uvězněn.[10]

Na vrcholku jsou dnes pouze zbytky původní vyhořelé chaty (upravené jako vyhlídková terasa) a nevelký retranslační stožár na německé straně. Na vrchol vede z jihu Česká cesta, upravená zde pro excísaře Ferdinanda V., který podnikal ze svých Zákup po okolí četné výlety, ze severu v mnoha serpentinách Lužická cesta. Vrcholová návštěvní kniha zaznamenává ročně deset tisíc návštěvníků, převážně z Německa.[7]

Zázemí pro sport a turisty

Občerstvení a ubytování dnes zastávají Chata Pod Luží a sousední Lužická bouda v areálu Horní Světlá - Myslivny, zhruba 1 km jihovýchodně od vrcholu. Odtud nahoru vede červeně značená turistická trasa.[11] V okolí běžecké terény (běžecká trasa Lužický hřbet – Lauschekammweg; na české straně letní červené, dálková turistická trasa E3, a zimní oranžové značení, na straně SRN se jedná o modrou turistickou značku) je udržována společnými silami německou (Waltersdorf) i českou turistickou veřejností.

Na německé straně na severním svahu hory bývala obtížností černá sjezdovka s lyžařským vlekem; v současnosti v provozu v její spodní části menší sjezdovka v nadmořské výšce cca 600 metrů v místě zvaném Waltersdorfwache (byvší hraniční přechod do ČR pro pěší turistiku).

Výhled

Z vrcholové plošiny, přístupné z české i z německé strany, je výrazný nádherný rozhled od Krušných hor a Děčínského Sněžníku přes České středohoří, Vlhošť, Ralsko, Bezděz a Trosky až po Ještěd, Jizerské hory a vrcholky Krkonoš, na severu pak na města a kopce Šluknovského výběžku a Horní Lužice v Německu. Výhled k východu dnes znesnadňují vzrostlé stromy.[7]

Na německé straně vrcholu byla vybudována vyhlídková plošina s kruhovým výhledem, která byla otevřena 21. srpna 2020 u příležitosti Dne Horní Lužice.[12]

Odkazy

Reference

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Všeobecná část, s. 18. 
  3. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag & berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 26. 
  4. Turista, 1/2008, s. 10.
  5. Kafkův illustrovaný průvodce - Lužické hory - Dostupné online
  6. a b KÜHN, Jiří. Luž / Lausche [online]. luzicke-hory.cz [cit. 2016-08-30]. Dostupné online. 
  7. a b c RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁKOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Lužické hory do kapsy. Praha 1: KMa s. r. o.,, 2006. ISBN 80-7309-328-6. Kapitola Luž, s. 116. 
  8. Turista, 1/2008, str. 11.
  9. Liberecký kraj – Českolipsko, str. 26
  10. Lužické hory do kapsy, str.116
  11. Mapa Lužické hory č. 14. 6. vyd. Praha: Trasa, 2010. ISBN 978-80-7324-289-3. 
  12. Wie der Lausche-Turm eröffnet wird. www.saechsische.de [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Fire.svg
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Lausche.jpg
Die Lausche im Zittauer Gebirge, Blick über Waltersdorf zur Lausche.
Vrchol Luže 1.JPG
Na vrcholu Luže
Pohled na Waltersdorf.JPG
(c) Aletheia na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC-BY-SA-3.0
Německá hraniční obec Waltersdorf
Vrchol Luže v zimě.jpg
Autor: Mirek256, Licence: CC-BY-SA-3.0
Vrchol Luže v zimě, česko-německá hranice
Vrchol Luže 2.JPG
Na vrcholu Luže
Vrchol Luže 5.JPG
Na vrcholu Luže
Pohled z Luze.JPG
(c) Aletheia, CC-BY-SA-3.0
Pohled z hory Luž, nejvyšší hora mírně napravo od středu je Klíč, za ním trochu nalevo město Nový Bor.
Lausche2.jpg
Autor: Rolf-Dresden, Licence: CC-BY-SA-3.0
Luž v Lužických horách na česko-německé hranici