Lučina (Nemanice)

Lučina
Lokalita
Obec	Nemanice
Okres	Domažlice
Kraj	Plzeňský kraj
Historická země	Čechy (do r. 1764 Bavorsko, ve 13.–14. století Česká Falc)
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°25′55″ s. š., 12°40′51″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Lučina u Nemanic
Nadmořská výška	650 m n. m.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Lučina
Další údaje
Zaniklé obce.cz	3011
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lučina (německy Grafenried) je zaniklá obec na území obce Nemanice v okrese Domažlice. Ležela při státní hranici s Německem západně od Nemanic a zanikla v padesátých a šedesátých letech 20. století v důsledku vytvoření hraničního pásma. Zbylo po ní jen několik zřícenin. Pod Lučinu patřily i dnes zaniklé osady Lískovec, Pila a Úpor.

Lučina byla původně bavorskou vesnicí. První zmínky o ní pochází z roku 1282 v urbáři pro Dolní Bavory.^[1][2] K českému království byla Lučina připojena mezi roky 1707–1708, definitivní hraniční smlouva o úpravě česko-bavorské hranice byla podepsána teprve v roce 1764. Do roku 1766 probíhalo vyznačení hranice v terénu. Severní část vesnice byla připojena k Čechám a dostala jméno Obergrafenried. Jižní část zůstala v Bavorsku jako Untergrafenried (dnes část města Waldmünchenu).^[3] Reforma církevní správy následovala 44 let později. V roce 1808 přešla Lučina ze správy řezenské diecéze pod diecézi českobudějovickou.^[4]

Již v 18. století stávala v obci kaple, ke které nechal roku 1753 majitel statku přistavět kostelní loď, z původní kaple se stal presbytář. V roce 1775 byla k lodi přistavěna také věž s barokní bání, v roce 1786 byl založen místní hřbitov, v roce 1787 nechala poblíž baronka Anna Katharina von Müller postavit faru, s přízemní částí pro církevní účely a patrem pro své vlastní potřeby po odchodu do důchodu. Zemřela však dříve, než odešla do důchodu.^[1]

Význam nevelké obce zvyšoval poměrně využívaný hraniční přechod a farní kostel svatého Jiří.^[5] Po druhé světové válce byla drtivá většina obyvatel násilně vysídlena, následné dosídlení bylo pouze částečné. Obec dostala roku 1948 nové jméno Lučina. Počátkem padesátých let dvacátého století muselo obyvatelstvo v důsledku vytvoření přísně střeženého hraničního pásma odejít.^[1] Mezi lety 1951 a 1964 zde byla dislokována 9. rota Pohraniční stráže.^[6] Těžká vojenská technika dorazila do Lučiny v únoru 1956 a následovalo zboření domů. Zachovány byly pouze objekty využívané pohraničníky a ponechán byl vyrabovaný kostel a poničený hřbitov.^[3] Věže kostela byly strženy mezi roky 1970 až 1975.^[1]

V roce 2000 byl založen spolek pro obnovu základů kostela a v letech 2001–2002 byl realizován projekt nazvaný „Znovuzrození kostela sv. Jiří v Lučině – Grafenriedu“. Projekt byl financován z dispozičního fondu euroregionu „Cíl 3“. Investorem byla obec Nemanice, na jejímž území se kostel nachází. Projekt podpořili i starostové Klenčí pod Čerchovem a bavorského Waldmünchenu. Zříceniny kostela byly odhaleny a stavebně zajištěny v roce 2011. Projekt pokračoval obnovou pozůstatků dalších budov a vytvoření naučné stezky, na kterém spolupracovali potomci místních rodáků s českými historiky.^[7] V roce 2014 byla vyvezena suť z bývalé Wiererovy hospody, která po roce 1945 sloužila jako rota Pohraniční stráže. V roce 2016 se započalo s odkrýváním a úpravou hřbitova.^[8] Zříceniny pivovaru byly odkryty v letech 2013–2016.^[9] Následovaly další objekty, zejména bývalý zámeček, ve kterém byla později škola. Ve sklepení byl objeven pozdně gotický portál. Obnoveny byly původní cesty a prostor zaniklé vsi obohatily četné informační tabule a přístřešky s expozicemi a interaktivními panely.^[10]

Po roce 1913 bylo v Lučině 38 domů a v nich žilo skoro 300 obyvatel, byly tu 4 obchody, pivovar, tři hostince, cihelna i škola, která byla upravena v roce 1876 ze starého zámečku.^[1] Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 285 obyvatel, z toho 12 Čechoslováků, 273 obyvatel německé národnosti. K římskokatolické církvi se hlásilo 278 obyvatel, sedm bylo bez vyznání.^[11] Podle sčítání obyvatel v roce 1930 žilo v Lučině 244 obyvatel, z toho čtrnáct Čechů.^[12] Zaznamenaná tu byla následující řemesla: řezník, kovář, kolář, pekař, truhlář.^[1]

• Kostel svatého Jiří – zaniklý, dříve farní kostel s nově obnovenými základy

• Památné stromy Grafenriedské lípy

• 
  Kostel
• 
  Fara
• 
  Hřbitovní kaple
• 
  Hostinec
• 
  Pivovarnický sklep
• 
  Škola
• 
  Infopanel u zámečku
• 
  Infopanel u čp. 33

• Zajištění státní hranice Československa během studené války

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lučina na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Lučina u Nemanic [online]. ČÚZK [cit. 2023-10-18]. Dostupné online. 
• Grafenried/Lučina na webu Zaniklé obce
• Sudetská ves Grafenried zanikla odsunem a destrukcí. Dnes ji Češi a Němci společně vykopávají. Česká televize. ČT24, ton, 21.9.2021
• PEKLOVÁ, Michaela. Archeologie vesnic zaniklých po roce 1945, výzkum vsi Lučina – Grafenried. Plzeň, 2014 [cit. 2023-10-18]. 69 s. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Pavel Vařeka. s. 12–14. Dostupné online.
• PROCHÁZKA, Zdeněk. Stavebně historické zhodnocení objektů odkrytých v zaniklé obci Lučina – Grafenried (2014–2017) [online]. svazekdomazlicko.cz [cit. 2023-10-18]. Dostupné online.