Luční
Národní přírodní památka Luční | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Hráz rybníka Luční | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 21. ledna 1988 |
Vyhlásil | Okresní národní výbor Tábor |
Nadm. výška | 418–420 m n. m. |
Rozloha | 10,62 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Tábor |
Umístění | Turovec |
Souřadnice | 49°22′24,6″ s. š., 14°44′37,68″ v. d. |
Další informace | |
Kód | 1073 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luční je národní přírodní památka v okrese Tábor. Nachází se v Táborské pahorkatině, 2 km západně od Turovce. Zahrnuje 300 m dlouhou hráz Lučního rybníka. Je součástí přírodního parku Turovecký les. Předmětem ochrany dle vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 149/2014 Sb. ze dne 18. července 2014 (s účinností od 1. srpna 2014) jsou fragment acidofilní doubravy na hrázi rybníka, společenstvo teplomilných hřibovitých (Boletales) a holubinkotvarých (Russulales) hub včetně vzácných a ohrožených druhů a jejich biotopů, společenstvo stenotopních xylosaprofilních a mycetofilních druhů hmyzu, včetně vzácných a ohrožených druhů a jejich biotopů a společenstvo rákosin a příbřežní vegetace rybníka, včetně vzácných a ohrožených druhů a jejich biotopů.[3] NPP Luční se stala v roce 1988 vůbec první vyhlášenou mykologickou rezervací v tehdejším Československu.[4]
Přírodní poměry
Mykologie
Na lokalitě od roku 1988 prováděn intenzivní mykologický průzkum. Terén je rozdělen do dvakrát 53 sektorů o rozměrech 10 × 10 či 10 × 20 metrů, které jsou vytyčeny do země zapuštěnými dřevěnými kůly. V rámci sektorů je pravidelně prováděna inventarizace plodnic, v sezóně (květen–říjen) obvykle dvakrát týdně, mimo sezónu dvakrát měsíčně. V osmdesátých a devadesátých letech byla v lokalitě instalována skříňka s termohydrografem, ale v obou případech došlo k jejímu zničení vandaly.
Do roku 2006 bylo v prostoru rezervace zaznamenáno 418 druhů hub, přičemž největší množství (celkem 213 druhů) bylo zachyceno v roce 2002. Naopak nejmenší zaznamenaný počet je 39 druhů, což je výsledek sledování v roce 2003.[5] Nejhojněji jsou zde zastoupeny holubinky (38 druhů), hřibovité (33 druhů), pavučince (25 druhů), ryzce (21 druhů), čirůvky (13 druhů) a muchomůrky (11 druhů).[4] Z velké části se jedná o vzácné druhy, které se navíc v prostoru rezervace Luční vyskytují v poměrně velkém množství.
Z hřibovitých hub se zde vyskytují hřib dubový (Boletus reticulatus), hřib smrkový (Boletus edulis), hřib koloděj (Boletus luridus), hřib kovář (Boletus luridiformis), hřib Le Galové (Boletus legaliae), hřib Špinarův (Boletus spinarii, poprvé popsán právě z této lokality)[6], hřib satanovitý (Boletus satanoides)[4], hřib rudonachový (Boletus rhodopurpureus)[6], hřib žlutonachový (Boletus xanthopurpureus)[6], hřib zavalitý[7]) (Boletus torosus), hřib přívěskatý (Boletus appendiculatus), hřib růžovník (Boletus fuscoroseus), hřib medotrpký (Boletus radicans), hřib Kluzákův (Boletus kluzakii) hřib plavý (Hemileccinum impolitum), hřib pružný (Aureoboletus gentilis), hřib rubínový (Chalciporus rubinus)[6], hřib peprný (Chalciporus piperatus), hřib plstnatý (Xerocomus subtomentosus), hřib osmahlý (Xerocomus ferrugineus), hřib moravský (Xerocomus moravicus, první známá lokalita v Čechách), hřib hnědý (Xerocomus badius), hřib červený (Xerocomellus rubellus), hřib žlutomasý (Xerocomellus chrysenteron) a hřib sametový (Xerocomellus pruinatus).[8]
Z kozáků a křemenáčů jsou to kozák bílý (Leccinum holopus), kozák březový (Leccinum scabrum), kozák topolový (Leccinum duriusculum), křemenáč krvavý neboli dubový (Leccinum aurantiacum) a křemenáč osikový (Leccinum rufum).[8] Další rody zastupují vzácný klouzek žlutý (Suillus luteus) a hřib žlučník (Tylopilus felleus).[8]
K dalším vzácnějším houbám patří šupinovka vroubkovaná, štítovka Thomsonova, hvězdovka hnědá, holubinka hájová, holubinka citlivá, holubinka ruměná a jiné.[4]
Flóra
Zásadní podmínkou pro zachování těchto vzácných, vesměs symbiotických druhů hub je udržení zapojených stromových porostů na obou stranách hráze. Dominantní dřevinou je dub letní (stáří některých jedinců je odhadováno na 250 – 300 let), dále je zde podstatně zastoupen topol osika a bříza bradavičnatá, vtroušenými dřevinami jsou např. smrk ztepilý, borovice lesní, javor klen atd.
Galerie
hřib Le Galové
hřib Le Galové
hřib rudonachový
hřib přívěskatý
hřib medotrpký
hřib medotrpký
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ Vyhláška č. 149, o vyhlášení Národní přírodní památky Luční a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. [cit. 2014-11-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d NPP Luční na www.ochranaprirody.cz[nedostupný zdroj]
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Vítejte na Táborsku. Tábor: [s.n.], 2006. 130 s. ISBN 80-239-7075-5. Kapitola Mykologická rezervace u rybníka Luční, s. 32.
- ↑ a b c d ABAZID, Daniel; ŠPINAR, Pavel; MÁCA, Jan. Národní přírodní památka Luční (informační leták). Tábor: Václav Šedivý, 2011. ISBN 978-80-86659-36-7.
- ↑ Klasifikace druhu Boletus torosus není v mykologické literatuře jednotná.(ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib zavalitý, s. 192.). Pojetí, jaké bylo donedávna akceptováno v rámci České republiky (a aplikováno tudíž i na nálezy v rámci PP Luční), se liší od interpretace zahraničních mykologů a rovněž v moderní české mykologické literatuře je od něj upouštěno. Z tohoto důvodu nejsou nálezy z této lokality již klasifikovány jako Boletus torosus. Bližší informace najdete ve článku hřib zavalitý.
- ↑ a b c BERAN, Miroslav; ŠPINAR, Pavel. Mykoflóra hráze rybníka Luční na Táborsku. In: Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích - Přírodní vědy. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1996. S. 35–58.
Literatura
- ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 452.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luční na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 3.0
Hřib rudonachový, Luční
Autor: PteSanWin, Licence: CC BY 3.0
Národní přírodní památka Luční s mykologickou rezervací u Sezimova Ústí, okr. Tábor
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 3.0
Hřib přívěskatý, Luční
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 3.0
Holubinka ruměnná, Luční