Luční potok (přítok Radbuzy)
Luční potok | |
---|---|
Základní informace | |
Délka toku | 16,9 km |
Plocha povodí | 69,8 km² |
Průměrný průtok | 0,13 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-10-02-1030 |
Pramen | |
v Přehýšově 49°42′11,06″ s. š., 13°7′28,37″ v. d. okolo 375 m n. m. | |
Ústí | |
do Radbuzy (VD České Údolí) 49°42′30,64″ s. š., 13°20′13,39″ v. d. 313 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Plzeňský kraj - Přehýšov, Úherce, Líně, Valcha) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka, Radbuza | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Luční potok je potok protékající okresy Plzeň-sever a Plzeň-město v Plzeňském kraji v České republice. Je dlouhý 16,9 km.[1][pozn 1] Plocha povodí měří 69,8 km².[2][pozn 2]
Historie
Vytrvalý déšť ve dnech 11. a 12. března 1920 způsobil rozvodnění potoka v oblasti mezi Zbůchem a Liticemi. Dne 13. března povodeň zatopila poslední černouhelný důl v sulkovské oblasti – důl Pomocný.[3]
Průběh toku
Luční potok pramení u vsi Přehýšov a ústí u Valchy do Radbuzy v přehradní nádrži České Údolí. Díky každoročnímu vypouštění přehrady je v zimních měsících možno sledovat jeho tok až do řeky Radbuzy. Luční potok protéká širokým údolím a podél jeho toku je možno zhlédnout několik zajímavostí.
Jednou z nich je unikátní přírodní rezervace Nový rybník. Nejenže je první přírodní rezervací vyhlášenou Plzeňským krajem po začátku jeho působnosti, je také unikátní svým přírodním bohatstvím. Na ploše cca 10 hektarů zde roste jedinečné mokřadní rostlinné společenstvo. Hnízdí zde, v západních Čechách ojedinělá, kolonie racka chechtavého v počtu téměř 100 jedinců. Hnízdí zde některé zvláště chráněné druhy například potápka černokrká a malá, čírka modrá, dravec moták pochop a silně ohrožený chřástal vodní, rákosník velký a slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula).
Vodní režim
Průměrný průtok Lučního potoka u ústí činí 0,13 m³/s.[4]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Luční potok [online]. [cit. 2017-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2017-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ DRNEK, Jan. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street, 2012. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 130.
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 162.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 3.0
Rezervace Nový rybník mezi Úherci a Líněmi. Okres Plzeň-sever.