Luňák hnědý

Jak číst taxoboxLuňák hnědý
alternativní popis obrázku chybí
Luňák hnědý (mladý pták)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddravci (Accipitriformes)
Čeleďjestřábovití (Accipitridae)
Rodluňák (Milvus)
Binomické jméno
Milvus migrans
(Boddaert, 1783)
Rozšíření luňáka hnědého: letní výskyt (oranžově), zimní výskyt (modře), celoroční výskyt (zeleně).
Rozšíření luňáka hnědého: letní výskyt (oranžově), zimní výskyt (modře), celoroční výskyt (zeleně).
Rozšíření luňáka hnědého: letní výskyt (oranžově), zimní výskyt (modře), celoroční výskyt (zeleně).
Synonyma
  • Falco migrans Boddaert, 1783
  • Milvus affinis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luňák hnědý (Milvus migrans) je středně velký dravecčeledi jestřábovitých.

Taxonomie

Rozeznáváme 6 poddruhů; v Evropě a severní Africe hnízdí luňák hnědý evropský (M. m. migrans), v Asii l. h. sibiřský (M. m. lineatus) a v severní Africe l. h. egyptský (M. m. aegyptius). Další dva poddruhy hnízdí v jižní Asii a Austrálii a jeden v Africe.[2]

Popis

S délkou těla 48–58 cm a rozpětím křídel 130–155 cm je o něco menší než podobný luňák červený (Milvus milvus), od kterého se liší také tmavším zbarvením, poměrně kratšími křídly a méně vidličitě vykrojeným ocasem, který je svrchu šedohnědý, nikoli rezavý. Dospělí ptáci jsou tmavohnědí se světlejšími bázemi ručních letek vespod, mladí ptáci mají bílé špičky svrchních velkých krovek, tmavé čárkování na břiše a tmavou masku a oči.[3]

Rozšíření

Druh s rozsáhlým areálem rozšíření pokrývajícím palearktickou, etiopskou, orientální a australskou oblast. Je částečně tažný, evropští ptáci zimují v Africe.[2] Hnízdí v lesích blízko vody, také v blízkosti lidských sídel.[3]

Výskyt v Česku

V České republice pravidelně hnízdí a protahuje; hlavními hnízdními oblastmi jsou jižní Morava a jižní Čechy. Ubývá; v letech 1985–89 byla celková populace odhadnuta na 70–90 párů, v roce 1994 již jen na 30–50 párů. Zvláště chráněný, kriticky ohrožený druh.[2]

Hnízdění

Hnízdo staví oba ptáci vysoko na stromech, často využívá také hnízda jiných druhů, např. volavek, kormoránů nebo vran. Snůška čítá 2–4 bílá až šedavá, tmavě skvrnitá vejce o velikosti 47–61 × 37–46,5 mm. Inkubace trvá 25–37 dní, sedí oba ptáci (z větší části samice). První 3–4 dny jsou mláďata trvale zahřívána, vyváděna jsou po 42–46 dnech.[2]

Potrava

Složení potravy závisí na prostředí a ročním období; v blízkosti vod převažují ryby, jinde bývá vyšší podíl savců a malých ptáků a někdy se zase výrazně zvyšuje zastoupení hmyzu. Značnou část potravy tvoří mršiny a odpadky, častý je také potravní parazitismus.[2]

Reference

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b c d e HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7. 
  3. a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. S. 102–103. 

Literatura

  • FORSMAN, Dick. Dravci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu: určování v letu. Překlad Jana Bělková, Tomáš Bělka. 1. vyd. Plzeň: Ševčík, 2021. 544 s. (Průvodce přírodou. Expert). ISBN 978-80-7291-255-1. Kapitola Luňák hnědý, s. 81–98. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Steinadler Aquila chrysaetos closeup2 Richard Bartz.jpg
Autor: Richard Bartz, Munich aka Makro Freak , Licence: CC BY-SA 2.5
The Golden Eagle Aquila chrysaetos is one of the best known birds of prey in the Northern Hemisphere. Like all eagles, it belongs to the family Accipitridae.
Milvus migrans distr.png
Autor: No machine-readable author provided. Scops~commonswiki assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0

Author is Ulrich Prokop (Scops) Sources:

  • Ferguson-Lees: Raptors of the World. p. 382
  • Ortlieb: Der Schwarzmilan. p. 32
Milvus migrans MHNT.ZOO.2006.11.86.jpg
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Egg of Black Kite . Collection of René de Naurois / Jacques Perrin de Brichambaut.
2007-black-kite.jpg
Autor: Yathin S Krishnappa, Licence: CC BY-SA 3.0
Black kite from Bangalore, India
Milvus migrans back(ThKraft).jpg
Autor: Thomas Kraft (ThKraft), Licence: CC BY-SA 2.5
Image shows a Black Kite
Milvus migrans -India -flying-8 (1).jpg
Autor: sandeep chandra, Licence: CC BY-SA 2.0
A young Black Kite flying in India. The ends of its tail feathers look worn.