Luňák hnědý

Luňák hnědý
	Luňák hnědý (mladý pták)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	dravci (Accipitriformes);
Čeleď	jestřábovití (Accipitridae);
Rod	luňák (Milvus);
Binomické jméno
	Milvus migrans; (Boddaert, 1783)
	Rozšíření luňáka hnědého: letní výskyt (oranžově), zimní výskyt (modře), celoroční výskyt (zeleně). Rozšíření luňáka hnědého: letní výskyt (oranžově), zimní výskyt (modře), celoroční výskyt (zeleně).
Synonyma
	Falco migrans Boddaert, 1783; Milvus affinis;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luňák hnědý (Milvus migrans) je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých.

Taxonomie

Rozeznáváme 6 poddruhů; v Evropě a severní Africe hnízdí luňák hnědý evropský (M. m. migrans), v Asii l. h. sibiřský (M. m. lineatus) a v severní Africe l. h. egyptský (M. m. aegyptius). Další dva poddruhy hnízdí v jižní Asii a Austrálii a jeden v Africe.^[2]

Popis

S délkou těla 48–58 cm a rozpětím křídel 130–155 cm je o něco menší než podobný luňák červený (Milvus milvus), od kterého se liší také tmavším zbarvením, poměrně kratšími křídly a méně vidličitě vykrojeným ocasem, který je svrchu šedohnědý, nikoli rezavý. Dospělí ptáci jsou tmavohnědí se světlejšími bázemi ručních letek vespod, mladí ptáci mají bílé špičky svrchních velkých krovek, tmavé čárkování na břiše a tmavou masku a oči.^[3]

Mladý pták v letu s dobře patrnými bílými špičkami svrchních velkých krovek
Dospělý pták

Rozšíření

Druh s rozsáhlým areálem rozšíření pokrývajícím palearktickou, etiopskou, orientální a australskou oblast. Je částečně tažný, evropští ptáci zimují v Africe.^[2] Hnízdí v lesích blízko vody, také v blízkosti lidských sídel.^[3]

Výskyt v Česku

V České republice pravidelně hnízdí a protahuje; hlavními hnízdními oblastmi jsou jižní Morava a jižní Čechy. Ubývá; v letech 1985–89 byla celková populace odhadnuta na 70–90 párů, v roce 1994 již jen na 30–50 párů. Zvláště chráněný, kriticky ohrožený druh.^[2]

Hnízdění

Hnízdo staví oba ptáci vysoko na stromech, často využívá také hnízda jiných druhů, např. volavek, kormoránů nebo vran. Snůška čítá 2–4 bílá až šedavá, tmavě skvrnitá vejce o velikosti 47–61 × 37–46,5 mm. Inkubace trvá 25–37 dní, sedí oba ptáci (z větší části samice). První 3–4 dny jsou mláďata trvale zahřívána, vyváděna jsou po 42–46 dnech.^[2]

Vejce luňáka hnědého (Milvus migrans)

Potrava

Složení potravy závisí na prostředí a ročním období; v blízkosti vod převažují ryby, jinde bývá vyšší podíl savců a malých ptáků a někdy se zase výrazně zvyšuje zastoupení hmyzu. Značnou část potravy tvoří mršiny a odpadky, častý je také potravní parazitismus.^[2]

Reference

↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
↑ ^a ^b ^c ^d ^e HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
↑ ^a ^b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. S. 102–103.

Literatura

FORSMAN, Dick. Dravci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu: určování v letu. Překlad Jana Bělková, Tomáš Bělka. 1. vyd. Plzeň: Ševčík, 2021. 544 s. (Průvodce přírodou. Expert). ISBN 978-80-7291-255-1. Kapitola Luňák hnědý, s. 81–98.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu luňák hnědý na Wikimedia Commons
Galerie luňák hnědý na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo luňák hnědý ve Wikislovníku

[9ab7cd35bc132eb71ddf5adf82d31881afd24aeb-1] Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]

[hudec-2] HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.

[svensson-3] SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. S. 102–103.

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály