Luštěniny
Luštěniny neboli luskoviny je souhrnné označení pro skupinu rostlin a jejich plodů zahrnující hrách, fazole, čočku, cizrnu, sóju, lupinu. Většina z nich spadá do čeledi bobovitých.
Nutriční hodnota
Luštěniny mají vysoký obsah bílkovin. Běžně obsahují sacharidy (nepřesně uhlovodany) krátkých řetězců, které, ač nestravitelné lidským trávicím ústrojím, jsou tráveny bakteriemi nacházejícími se v tlustém střevě, což způsobuje nadýmání. Dále obsahují značné množství vitaminů skupiny B, poměrně dost nerostných látek, vápník, fosfor a železo.
Díky vysokému obsahu bílkovin jsou velmi důležitým prvkem ve stravě vegetariánů.[1] Velmi vhodné jsou také pro diabetiky, snižují hladinu cukru v krvi, neboť mají nízkou hladinu glykemického indexu.[2]
Až na sóju a podzemnici olejnou jsou všechny chudé na tuky.[3]
Pěstování
Rostliny luštěnin mají vysokou schopnost vázat atmosférický dusík symbiózou s baktériemi (rod Rhizobium), díky čemuž vyžadují méně hnojiv. Jsou proto používány pro obnovení půdy, v níž byl dusík vyčerpán.
Úprava luštěnin před konzumací
S výjimkou čerstvého hrášku by se luštěniny kvůli nestravitelnosti svého obalu neměly konzumovat syrové.[4] Dalším důvodem je obsah následujících látek:
- obsah trypsinového inhibitoru, jehož primární úlohou např. u sojových bobů je ochrana proti hmyzu. Trypsin je jedním z trávicích enzymů člověka a syrové luštěniny by způsobily vážné trávicí potíže.[5]
- obsah lektinů, jež způsobují srážení červených krvinek – stěny krvinek obsahují cukry, na které se lektiny snadno vážou. Příčina přítomnosti lektinu v luštěninách je zatím neobjasněná.[6]
Obě uvedené toxické látky lze odstranit pomocí namáčení a varem. Doba máčení je 12 hodin, poté je třeba vodu vylít a dát luštěniny vařit v čerstvé vodě. Množství toxických látek lze rovněž snížit klíčením.[6]
Druhy luštěnin
- Hrách setý pravý
- Hrách setý rolní = peluška
- Sója luštinatá (sojové boby)
- Čočka jedlá (zastarale čočovice)
- Fazol obecný (fazole)
- Podzemnice olejná (arašídy neboli buráky)
- Bob obecný koňský
- Lupina úzkolistá (vlčí bob úzkolistý)
- Lupina bílá
- Lupina žlutá
- Vikev panonská (vička)
- Vikev huňatá (vička)
- Vikev setá (vička)
- Cizrna beraní (římský hrách)
Odkazy
Reference
- ↑ Encyklopedie potravin: Luštěniny [online]. [cit. 2019-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Čočka a fazole mají pozitivní vliv na cukrovku. Diasvět [online]. 23.10.2012 [cit. 5.6.2019]. Dostupné online.
- ↑ Kolektiv autorů. Kuchařka naší vesnice. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-7360-669-5. S. 192.
- ↑ HAVEL, Petr. Luštěniny: dobrý důvod k namáčení. Vitalia.cz [online]. 2012-11-02 [cit. 2018-10-25]. Dostupné online.
- ↑ MIKEŠ, Vladimír. Proč se klepou řízky. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2008. ISBN 978-80-7363-143-7. S. 99.
- ↑ a b Mikeš (2008), s. 100.
Související
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu luštěnina na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo luštěnina ve Wikislovníku- Encyklopedie potravin
Média použitá na této stránce
Varieties of soybeans (Glycine max). Soybeans are practically as much a part of American life as baseball. They're grown today in more than half the United States. Yet, a hundred years ago, they were virtually unheard of-raised only by a handful of innovative farmers. These seeds, from the National Soybean Germplasm Collection housed at Urbana, Illinois, show a wide range of colors, sizes, and shapes.