Lužec (Vroutek)
Lužec | |
---|---|
Vesnice od východu | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Vroutek |
Okres | Louny |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°9′32″ s. š., 13°21′8″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 25 (2021)[1] |
Katastrální území | Lužec (1,7 km²) |
PSČ | 441 01 |
Počet domů | 9 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Lužec | |
Další údaje | |
Kód části obce | 31739 |
Kód k. ú. | 631736 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lužec je malá vesnice, část města Vroutek v okrese Louny. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Vroutku. Prochází zde silnice II/226. V roce 2011 zde trvale žilo 26 obyvatel.[3]
Lužec je také název katastrálního území o rozloze 1,7 km².[4]
Historie
Dějiny vesnice jsou spjaty zejména s místním poplužním dvorem a pozdějším zámkem. První písemná zmínka o panství a tvrzi pochází z roku 1447, kdy se dělila pozůstalost po Ojíři z Očedělic. Jeho syn Pechanec, který mimo jiné zdědil vintířovský statek, připojil Lužec k lubeneckému panství. Lužecký statek potom zůstal součástí větších majetků. Další zmínka je až z roku 1577, kdy bylo panství s tvrzí Mikulášem z Lobkovic zastaveno Jindřichu Brozanskému z Vřesovic. Od něj ho získal Adam Ferdinand Údrčský z Údrče, který zde po roce 1597 nechal zřídit poplužní dvůr. Ten mu byl za účast na stavovském povstání roku 1623 zkonfiskován.
Panství potom v roce 1627 od královské komory koupil za 9 292 míšeňských Jan Ludvík Neslinger ze Selchengrabu, jehož potomek Franz Rudolf Neslinger zde někdy po roce 1664 nechal postavit raně barokní zámek. Ten od něj již roku 1670 koupil Kryštof Štampach ze Štampachu, jehož rod zámek vlastnil až do roku 1830, kdy jej zdědila Marie Pachtová, rozená ze Štampachu. Ta nechala zámek rozšířit a založit anglický park. Po její smrti panství společně koupili Johann Anton ze Starku a Johann Riedl von Riedenstein. Roku 1855 Johann Riedel odkoupil Starkův podíl, ale o tři roky později zemřel a jeho dědici prodali roku 1868 panství Josefině Bärenreitherové.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 153 obyvatel (z toho 76 mužů), z nichž bylo padesát Čechoslováků a 103 Němců. S výjimkou dvou evangelíků byli členy římskokatolické církve.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 113 obyvatel: 51 Čechoslováků, 61 Němců a jednoho příslušníka jiné národnosti. Kromě dvou evangelíků a šesti členů církve československé byli římskými katolíky.[6]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 162 | 169 | 139 | 172 | 175 | 153 | 113 | 73 | 93 | 67 | 46 | 26 | 25 | 26 |
Domy | 20 | 21 | 21 | 23 | 24 | 27 | 26 | 20 | 20 | 15 | 13 | 13 | 14 | 9 |
Pamětihodnosti
- Dominantou malé vesnice je raně barokní zámek, který byl postaven během druhé poloviny 17. století a v 19. romanticky přestavěn.
Galerie
Kaple
Zámek
Náves
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2014-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307.
Literatura
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Lužec – zámek, s. 293–294.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lužec na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Lužec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa katastru Lužec na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: