Lužická srbština

Lužická srbština
Počet mluvčích	20 000 až 30 000
Klasifikace	Indoevropské jazyky Slovanské jazyky Západoslovanské jazyky Hornolužická srbština, Dolnolužická srbština
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	Sasko a Braniborsko (Lužickosrbská oblast osídlení)
Kódy
ISO 639-1	není
ISO 639-2	wen; hsb, dsb (T)
ISO 639-3	wen; hsb, dsb
Ethnologue	hsb, dsb wen; hsb, dsb
Wikipedie
hsb.wikipedia.org - hornolužická srbština, dsb.wikipedia.org - dolnolužická srbština
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lužická srbština nebo též lužičtina je všeobecné pojmenování pro příbuzné západoslovanské jazyky používané Lužickými Srby na území německé Lužice, tj. ve východním Sasku a v jihovýchodním Braniborsku.

Lužická srbština se vyvinula z jazyka Polabských Slovanů, kteří vymřeli asi v 10. století, avšak zachovaly se prameny pro přepis a rekonstrukci jejich jazyka. Lužice patřila k Zemím koruny České, ztracena byla definitivně až v roce 1814 po vídeňském kongresu. V současné době jsou Lužičtí Srbové výrazně asimilováni, někteří z nich si však uchovávají jazyk i kulturní tradice.

Po roce 1990 se stala lužická srbština úředním jazykem v některých oblastech Německa, zejména v okolí města Budyšín (lužickosrbsky Budyšin, německy Bautzen), a vyučuje se i na místních školách. Lužičtí Srbové také prožívají jakési „národní obrození“, kdy ti z nich, kteří byli vychovávání pouze německy, mají nyní široké možnosti se jazyk svých předků naučit, a ožívají i jejich národní tradice. Většina Lužických Srbů dnes ovládá lužickou srbštinu (jako jazyk pro domácí komunikaci) i němčinu (většinou v práci, při styku s úřady ap.). Z jazykovědného hlediska rozeznáváme lužickou srbštinu horní a dolní:

• hornolužická srbština (též hornolužičtina, horní lužická srbština)
• dolnolužická srbština (též dolnolužičtina, dolní lužická srbština)

česky	hornolužickosrbsky	dolnolužickosrbsky	srbsky	polsky	slovensky	rusky	polabsky	kašubsky
člověk	čłowjek	cłowjek	човек [čovek]	człowiek	človek	человек [čiełaviék]	clawak, clôwak	człowiek
večer	wječor	wjacor	вечер [večer]	wieczór	večer	вечер [viéčier]	vicer	wieczór
bratr	bratr	bratš	брат [brat]	brat	brat	брат [brat]	brot	brat
den	dźeń	źeń	дан [da]	dzień	deň	день [dieň]	dôn	dzéń
ruka	ruka	ruka	рука [ruka]	ręka	ruka	рука [ruká]	ręka	rãka
podzim	nazyma	nazyma	јесен [jesen]	jesień	jeseň	осень [ósieň]	prenja zaima, jisin	jeséń
sníh	sněh	sněg	снег [sneg]	śnieg	sneh	снег [snieg]	sneg	snieg
léto	lěćo	lěśe	лето [leto]	lato	leto	лето [lieta]	lato	lato
sestra	sotra	sotša	сестра [sestra]	siostra	sestra	сестра [siestrá]	sestra	sostra
ryba	ryba	ryba	риба [riba]	ryba	ryba	рыба [rýba]	ryba	rëba
oheň	woheń	wogeń	огањ/ватра [oganj]	ogień	oheň	огонь [ogóń]	widin	òdżiń
voda	woda	wóda	вода [voda]	woda	voda	вода [vadá]	wôda	wòda
vítr	wětřik, wětr	wětš	ветар [vetar]	wiatr	vietor	ветер [viétier]	wjôter	wiater
zima	zyma	zyma	зима [zima]	zima	zima	зима [zimá]	zaima	zëma

• Karel Sklenář: Z Čech do Pompejí, vyd. Československý spisovatel 1989, kapitola Ke břehům Baltu, str. 133–163 (o Pobaltských Slovanech)

• hornolužická srbština
• dolnolužická srbština
• Domowina

• Obrázky, zvuky či videa k tématu lužická srbština na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo lužická srbština ve Wikislovníku

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Lužická srbština
• Článek Lužičtí Srbové na serveru http://www.luzice.cz
• Serbske Nowiny
• Kurs serskeje rěce / Bluń, úvodní dialogy k lekcím učebnice lužické srbštiny Curs practic de limba sorabă v západním grodkovském nářečí (střední Lužice)