Lublaňská (Praha)
| |||
---|---|---|---|
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 2 | ||
Část obce | Nové Město, Vinohrady | ||
Poloha | 50°4′21,8″ s. š., 14°25′55,36″ v. d. | ||
Začíná na | Boženy Němcové | ||
Končí na | náměstí I. P. Pavlova | ||
Napojené ulice | Boženy Němcové, Wenzigova, Koubkova, Tyršova, Rumunská, Jugoslávská, Legerova | ||
Historie | |||
Datum vzniku | před 1884 | ||
Pojmenováno po | Lublaň | ||
Starší názvy | Puchmajerova | ||
Další údaje | |||
Délka | 670 m | ||
Šířka | 15 m | ||
Počet adres | 67 | ||
PSČ | 120 00 | ||
Kód ulice | 454991 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lublaňská je ulice v Praze 2. Ulice vede severně od parku Folimanka na Vinohradech a ústí na náměstí I. P. Pavlova (Nové Město) u vchodu do stanice metra C s názvem I. P. Pavlova.
Tímto směrem je také číslovaná. Ulici ve stejném směru protínají také ulice Wenzigova, Koubkova, Tyršova a Rumunská.[1]
Administrativně tvoří část Lublaňské předěl mezi Novým Městem a Vinohrady. Pod Nové Město pražské spadá úsek Wenzigova-Rumunská vlevo.[2]
Ulice měří 670 m[3] a je 15 m široká[4].
Popis
Lublaňská začíná u Nuselského mostu. Je pokračováním ulice Boženy Němcové, která je v tomto místě ale slepá protože ji protíná magistrála. Na začátku Lublaňské se nachází park Nad Vinohradskou a Odtahové parkoviště Legerova. Z tohoto místa jde ulice na severovýchod a u schodiště do Bělehradské se láme více na sever. V této části jsou domy pouze nalevo, napravo je park a následně volné prostranství koleje Budeč, která je první stavbou napravo těsně před křížením s ulici Wenzigovou. Tak vzniká asymetrické číslování Lublaňské.[5]
Za křižovatkou Lublaňská x Wenzigova jsou již domy obytné po obou stranách. Jedinou výjimkou je proluka mezi domy číslo orientační 6 a 8 na pravé straně. Za křížením s ulicí Koubkova se Lublaňská láme doleva a nabírá severozápadní směr. V těchto místech nalevo se nachází neorenesanční dům č.o. 33 ve kterém sídlí diagnostický ústav. Dům má v přízemí na fasádě plastickou bosáž a v patrech malovaná sgrafita.[5] Zhruba naproti v domě se zelenými obkladačkami č. 18 sídlí Dům dětí a mládeže, Praha 2.[6] Následuje křižovatka s Tyršovou ulicí. Tyršova Lublaňskou nekříží, protože v ní končí, přichází zleva od západu.[5] Na pravo v čísle 34 sídlí distributor knih Kosmas (dříve nakladatelství).[7]
Další křížení je s ulicí Rumunskou. Zde na levém rohu se nachází restaurace Na Břežance.[5] Před vstupem do restaurace je umístěna pamětní deska Martina Kukučína od sochaře Jiřího Harcuby.[8] Napravo v čísle 44 se nachází ubytovna Kongregace Školských sester svatého Fratniška.[9] Následně vlevo v čísle 55 je vjezd do garáží. Dále napravo u čísla 48 je tzv. Tylova pasáž spojující Lublaňskou s Tylovým náměstím. Vlevo v čísle 65 sídlí houslařský ateliér Vávra.[10] Následně Lublaňská ústí do Jugoslávské, v nárožním domě vlevo je průchod do stanice metra C I. P. Pavlova.[5]
Doprava
Ulice Lublaňská je jednosměrně průjezdná z Jugoslávské, pouze v úseku Wenzigova - Boženy Němcové je obousměrně průjezdná.[11] V celé délce Lublaňské je po obou stranách chodník,[12] auta zde parkují v režimu rezidenční parkování (modrá parkovací zóna).[13]
Historie
Jak ukazuje mapa z roku 1769, dnešní Lublaňská se nacházela za barokními hradbami Nového města Pražského, pod jehož bastiony procházela cesta, která v místech dnešní koleje Budeč ústila do Staré Linecké cesty (dnešní Bělehradská)[14].[15] Ulice založena před rokem 1884 jako Puchmajerova.[16] Označení Puchmajerova nesla podle básníka a kněze Antonína Jaroslav Puchmajera.[P 1] Ulice začíná ve Wenzigové a končí v Jugoslávské. Jsou zde zachyceny již některé parcely s domy, ale i zbytky barokních bastionů. Z tohoto důvodu není ulice rovná, ale tvoří jakousi střechu trojúhelníka tak, aby se vyhla oněm bastionům.[17] V celé své délce je ulice zakreslena na Orientačním plánu Prahy z let 1909 až 1914. Jsou zde již také všechny domy, vyjma kolejí Budeč, ty se objeví až na orientačním plánu Prahy z roku 1938[18].[18]
Současný název byl zaveden v roce 1926 podle hlavního města Slovinska. Pojmenována byla na počest mírového uspořádání Evropy po první světové válce, díky čemuž vzniklo i Československo. Této dějinné události odpovídá i pojmenování některých ulic podle států tzv. Dohody (Spojené království, Francie, Rusko se spojily na základě Dohody) – např. Americká, Francouzská, ...; a k nim se přidaly po vypuknutí války Itálie, USA, Srbsko a další státy). Některé další ulice se jmenují po hlavních městech států Dohody (Římská, Bruselská, Záhřebská atd.), které bojovaly až do konce války proti tzv. centrálním mocnostem.[zdroj?]
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lublaňská na Wikimedia Commons
Poznámky
- ↑ Dnes se po Puchmajerovi jmenuje ulice v Praze 5 Jinonicích.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Google Maps. Google Maps [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Google Maps. Google Maps [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
- ↑ N, Lublaňská 185/49 12000 Praha 2 Česká republika 50° 4' 26 526"; MAPY, 14° 25' 53 292" EZobrazit na mapě: Google. Martin Kukučín, Lublaňská čp. 1721/45. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2018-07-20 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Školské sestry OSF. www.sestry-osf.cz [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-11.
- ↑ Houslařský atelier Vávra. www.housle-vavra.cz [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
- ↑ OpenStreetMap. OpenStreetMap [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Parkuj v klidu – Informace o zónách placeného stání v Praze. [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
- ↑ ČAREK, Jiří; A KOL. Ulicemi města Prahy. 1. vyd. [s.l.]: Orbis, 1958.
- ↑ HUBER. Historický atlas měst | Historical Towns Atlas. towns.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-02-02]. Výškopisný plán Prahy. Dostupné online.
- ↑ ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška. [s.l.]: Orbis, 1958. S. 192. (Czech)
- ↑ N, Lublaňská 12000 Praha 2-Nové Město Česká republika 50° 4' 20 64"; MAPY, 14° 25' 55 7508" EZobrazit na mapě: Google. Lublaňská. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2018-07-13 [cit. 2019-12-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Historický atlas měst | Historical Towns Atlas. towns.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-02-03]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Radek.Schenk, Licence: CC BY-SA 4.0
Lublaňská ulice na křižovatce s Tyršovou ulicí